AGAINST THE WORLD [JBFF]

44.

Harper

Všichni kolem mě stály a dívali se na Justina. Byla jsem tak nervózní a vůbec jsem nechápala co se tu děje. Myslela jsem že Justin si chce jenom užít jenže najednou jsem viděla ty auta před domem a všichni byli u nás doma...

Pak mě Justin začal házet všechno možné oblečení do tašky s tím že zas musíme za hranice. Je to prostě děsně zamotané.

"Ani nevím kde bych začal." Uchechtl se po chvilce krátce Justin.

"Začínám se trochu bát co z tebe vypadne." Řekla jsem nervózně.

"No...tak to teda brzy." Ironicky se usmál a pořád se díval do země.

"Harper pamatuješ jak jsem ti říkal že nejsem normální kluk? A že ani moje okolí není úplně tradiční?" Zeptal se po chvilce.

"Jo není to zas tak dávno." Řekla jsem a on kývl na souhlas. Všichni se tak strašně nervózně pohybovali. Jako kdyby to ještě nikomu neřekli.

"Já...opravdu nejsem normální kluk. Harper zeptej se mě na ty místnosti co si viděla tenkrát v tom domu za hranicemi." Řekl a mě přeběhl mráz po zádech.

"Co jsou zač ty místnosti v tom domě za hranicemi?" Poslechla jsem a čekala co z něj vypadne.

"Ta ve které je polámaná postel, židle uprostřed místnosti, plesnivé zdi a několik provazů to je...mučírna. Zavíráme tam lidi když je potřebujeme vyslechnout a dostat z nich informace. A nebo je tam pomalu a bolestivě zabíjíme. A nebo v případě ženy, je tam někteří z nás i jinak využívají. Sexuálně využívají." Řekl a celou dobu se snažil udržet oční kontakt.

Nevěřila jsem co říká. Nemohla jsem uvěřit. Miluju ho a on mi říká tohle. Tohle by jsem mu neměla věřit. Nemůže být takový.

Ale to co mě na tom děsilo nejvíce bylo to ze to byla pravda. Jeho oči nelhali. On nelhal.

"A ta druhá?" Šeptla jsem vyděšeně a roztřeseně. Justin jen Zhluboka Vydechl a omluvně se na mě podíval.

"To je sklad našich zbraní. Máme tam všechno pro to aby jsme se mohli postavit nepříteli a zabít ho." Řekl a já cítila že už to nemůže být ani horší.

"Co jsi zač?" Šeptla jsem znovu. Neměla jsem sílu mluvit nahlas.

"Harper já jsem mafián. Zabíjím a rozvracím. Mučím, ničím a ničeho si nevážím. Až na tebe." Řekl a já myslela že se mi to jenom zdá.

"Jak dlouho už si tohle?"  Dotázala jsem se znovu.

"Když umřela máma tátovi se zbořil svět. Byl tak moc zamilovaný a když oni přišel věděl jednu věc. Že nechce abych to cítil taky. Tu bolest kdyby moje nejmilovanější umřela nebo se jí něco stalo. Rozhodl se tedy že mě vychová tak aby se to nestalo a že mě od tohohle bude držet dál. Vychovával mě ve světě plných zbraní, násilí, drog a nezákonných věcí. Byl jsem v tom vychován. Harper nejsem panic od dvanácti a svého prvního člověka jsem zabil ve třinácti. Jsem zkažený." Řekl sklesle a já stále nedokázala uvěřit. Ale bylo to tak.

"Takže mě chceš taky zabít?" Zeptala jsem se vyděšeně.

"Ne Harper nechci. Miluju tě chápeš? Nikdy ti neublížím. Nikdy." Šeptl a pohladil mě po hlavě. Byla jsem sice k smrti vyděšená a okolo mě bylo asi deset mafiánů a ani Mia nebyla výjimkou. Byli přede mnou chladnokrevní vrazi. Byli ledový jako led jenže Justin ne. Justin v sobě měl plamen který plál pro mě. Miloval mě a já milovala jeho. A ať už je vrah nebo mafián miluju ho. A neublíží mi.