JustinHarper se válí vzadu na zadních sedadlech a neustále se něčemu směje nebo něco mumlá.
Je to moje chyba. Neměl jsem Jí takhle ožrat.
"Justine zastav." Řekla po chvilce Harp vážně a já okamžitě zastavil.
Rychle vyskočila z auta a kolébavě se rozeběhla za auto. Sklonila se k zemi a začala zvracet.
Rozešel jsem se za ni a chytl jí vlasy.
"Jdi pryč. Nechci aby si mě viděl takhle." Řekla unaveně.
"Harper nevadí mi to." Řekl jsem a lehce jí pohladil po zádech.
"V pohodě?" Zeptal jsem se po chvilce.
"Jo." Řekla.
"Tak pojď." Řekl jsem a vyzvedl jsem jí do náruče.
Odnesl jsem jí zase na zadní sedadla a zavřel jsem za ní.
Obešel jsem auto, posadil se na svoje místo a znovu vyjel.
"Zlobíš se na mě?" Zeptala se tiše Harp.
"Mám chuť tě zabít za to že si mě neposlechla a motala si se kolem toho kluka." Řekl jsem a podíval se na ni do zpětného zrcátka.
"Ale když mě zabiješ tak už si potom se mnou nezašukáš." Řekla a krátce se Uchechtla.
"Pravda." Usmál jsem se na ni a dál se věnoval jízdě.
——
"Tak fajn." Řekl jsem potichu a zvedl Harper ze sedačky. Vzal jsem si jí do náruče a nohou zavřel dveře od auta.
"Justine víš jaký je rozdíl mezi papírem a sekretářkou?" Zeptala se smíchem Harper.
"Ne." Vydechl jsem a a vešel jsem s ní do domu.
"No tak papír nejdřív přeložíš a pak přefikneš. Jenže u sekretářky musíš naopak. Jakože přeložit na nové pracoviště." Řekla a já se krátce usmál.
"Harp potřebuješ spát." Řekl jsem. Nedával jsem pozor a omylem jsem Harp bouchnul o roh stěny.
"Au!" Křikla trochu a hned se chytla za hlavu.
"Promiň." Omluvil jsem se a rozešel se s ní nahoru.
Položil jsem jí na postel a sundal jí boty.
Potom jsem jí sundal kraťasy a Přikryl jí dekou.
"Dobrou." Šeptl jsem a dal jí pusu na tvář.
Zavřela oči a já odešel z pokoje.
Najednou se mi v kapse kalhot rozvrněl mobil. Natáhl jsem se do zadní kapsy a vyndal mobil. Podíval jsem se kdo mi volá a byl to Scooter.
Zvedl jsem to přiložil jsem si telefon k uchu.
"Justine okamžitě do skladu!" Skoro Křikl a típl to.
Okamžitě jsem se rozeběhl po schodech dolu. Vyletěl jsem z domu a rychle sedl do auta. Nastartoval jsem a vyjel.
Za takových patnáct minut už jsem tam byl. Vjel jsem do podzemí aby radši nikdo neviděl moje auto. Zaparkoval jsem a v rychlosti vystoupil.
Doběhl jsem jsem ke Scooterovi který nervózně chodil sem a tam.
"Můžeš mi kurva vysvětlit co si dneska dělal?! Do prdele víš koho si vlastně zabil?!" Zařval na mě.

ČTEŠ
AGAINST THE WORLD [JBFF]
RomantizmStejně jak to všechno začalo, nám osud dal i konec...a nebo...to byla jenom iluze? DOKONČENO 15.10 2020: 1. v #mystory 9.11 2020: 1 v #jb 17.11 2020: 1. V #book © 2020 by Carolline_Bieber