AGAINST THE WORLD [JBFF]

49.

To co jsem ale viděla, úplně všechno změnilo...

Harper

Když jsem se podívala na jeho tělo nedokázala jsem uvěřit tomu že je to skutečné. Justin ho měl celé pořezané nějakými ránami a řezy ale to co mě vyrazilo dech nejvíc, se nacházelo na jeho zádech. Justin tam měl nožem vyřezané jméno. Bylo to moje jméno. Stále mu z toho tekla krev a měl to celé zarudlé.

"Justine.." Šeptla jsem a snažila se všechno pobrat. On si znovu oblékl své tričko a ničivým pohledem se na mě podíval.

"Všechno jsem to posral." Šeptl a snažil se vyčíst něco z mých očí. Jenže nemohl. Protože ani já jsem teď nevěděla jak se cítím. Viděla jsem prostě jenom černo.

"Justine co se stalo?" Zeptala jsem se a on sklonil pohled k zemi.

"V tu noc co si měla tu noční můru tak jsem volal Joshovi s tím že mu nabízím peníze když tě nechá. Domluvili jsme se na jednom milionu dolarů. Přijel jsem tam a prachy mu předal. Jenže on se společně i s Thomasem vybral násilnou cestu. Spojili se protože se mi Thomas chce pomstít a taky tě chce zpátky. No a Josh chce prostě důvod pro který umřel jeho syn. A to jsi ty. Takže mě tam drželi asi den a dělali tohle." Pověděl a já vážně už nevěděla co na to říct. Byla jsem totálně v šoku.

"Co chceš dělat?" Zeptala jsem se zmateně.

"Jsem rozhodnutý umřít." Šeptl a já na něj vykulila oči.

"C-cože? Proč?" Řekla jsem trochu hlasitěji se zlomeným hlasem.

"Harper nenechají mě. Chtějí se abych se tam každý týden zastavil a řekl jaký je mé rozhodnutí. Když řeknu ne,což mi věř že pokaždé řeknu, udělají to znova. A pak už prostě nebudu mít sílu a zemřu. Ty pak odejdeš s klukama někde úplně daleko aby tě nenašli a ty už se do LA nikdy nevrátíš. Jedině to chci." Šeptl a přitom si semnou propletl prsty.

"Justine Biebere tohle okamžitě vymaž ze své hlavy! Ty neumřeš. Potřebuju tě a momentálně jsi to jediný co mám. Proto ať tě ani nenapadne tohle říkat." Řekla jsem trochu hlasitěji a on sklopil pohled k zemi.

"Poslouchej mě Justine." Vydechla jsem a zvedla jeho bradu tak aby se jeho oči topila v těch mých.

"Můj první školní den. Všichni mě před tebou varovali. Ale já je neposlouchala. Věděla jsem že jsi jiný ale nikdy by mě nenapadlo že jsi až tak. Měl jsi na sobě mikinu s kapucí a já ti neviděla do tváře. A jediný co jsem si celou dobu kladla byla jedna malá otázečka. A to ta, co jsi zač...Ale teď už to vím." Zavzpomínala jsem a všimla si malého úsměvu z jeho tváře.

"Justine jsi ten nejsilnější, nejodvážnější, nejmilejší, nejmilovanější, nejkrásnější člověk kterého jsem kdy potkala. A to se nikdy nezmění. Chci aby si byl otec mých dětí, chci abych vedle tebe mohla stát když to budeš potřebovat a taky vedle tebe chci zestárnout. Ať to bude stát cokoliv. Protože já bez tebe prostě žít už neumím. Takže...ty a já proti celému světu." Posledních pár jsem skoro šeptala. Ale zabralo to. Vypadá to že Justin se celkem uklidnil a že nad smrtí přemýšlet přestal.

"Miluju tě Harper Collins. Nejvíc na celým světě." Šeptl a já se krátce usmála.

"Taky tě miluju." Šeptla jsem mnohem potišeji a tajemněji.

——

Asi po deseti minutách našeho rozhovoru jsme šli spát protože jsme opravdu byli unavení.

Teď je asi deset hodin ráno a já se před chvilkou probudila. Ležím na Justinové odhalené hrudi a užívám si pocit jeho přítomnosti.

Ale už nějakou chvilku koukám do jeho nádherné ale zároveň ránami poškozené tváře. Ale i přes Tomem jeho krása neustále pohlcovala.