46.

895 31 2
                                    


Justin

Už jsem nedokázal usnout. Buď jsem přemýšlel nad Harper a nebo nad tím s Joshem. Proto jsem asi kolem čtvrté hodiny ráno odešel dólu do obýváku a čas zabíjel pozorováním televize. Koukal jsem na ni asi přes čtyři hodiny než mě to přestalo bavit.

Zvedl jsem se z gauče a přešel do kuchyně. Tam jsem si vyndal toastový chleba a prostě všechno co je potřeba na toasty. Všechno jsem to zplácal dohromady a dal je zapéct. Potom co byli hotové jsem si sedl ke stolu a začal jíst.

"Čau?" Pozdravil mě tázavě najednou rozespalý Fredo.

"Ahoj." Řekl jsem a znovu odvrátil pohled ke svému jídlu.

"Od kdy ty jsi vzhůru v tak brzo." Zeptal se se smíchem.

"Harper měla zase tu noční můru asi kolem třetí ráno. Tak jsem jí dal do vany aby přišla na nové myšlenky a usnula. Chtěl jsem si lehnout taky ale už se mi to nepovedlo." Odpověděl jsem jednoduše s on kývl na souhlas.

"Jak často už tu noční můru má?" Zeptal se a posadil se na barovou židličku naproti mě.

"Často. Už alespoň ob den nebo každý den." Řekl jsem trochu zklesle.

"Hej Justine Podle mě bude dobrá. Neboj se. Dej tomu čas a přestane to." Řekl a já kývl na souhlas.

"Jo a tvůj táta s náma chce všemi mluvit. Řekl mi to hned co jsem se vzbudil. Takže tak za pět minut tu už budou všichni." Řekl a já nad tím jen protočil očima.

Netrvalo dlouho a přesně tak jak řekl Fredo se stalo. Všichni se během chvilky začali hromadit v obýváku. Posadil jsem se vedle Mii u které bylo ještě místo.

"Takže zkrátím to. Jde po nás asi třicet chlapů i společně s Joshem a nás je jenom třináct. Nemůžeme vyhrát. A zní to srabácky ale musíme se schovávat. Nesmíme vylézat z tohohle domu a když už tak ve dvou. A Justin zapletl do týhle společnosti i Harper což náš problém ještě více vyvolalo a zkomplikovalo. Ale tu holku nesmíme žádným způsobem ohrozit. Musí zůstat v bezpečí. Ať to stojí cokoliv." Řekl táta a celou dobu se na mě díval.

"A jelikož Harper už vi co jsme zač nemusíte být opatrní tolik. Prostě se jen vyhybejte jiným a větším problémům." Řekl prosebně a my kývla na souhlas.

Najednou se ve dveřích objevila rozespalá Harper a já se podíval na tátu s prosbou jestli můžu jít.

"Tak jdi. Poťeebuje tě a my to tu nějak dořešíme." Řekl a já se rychle zvedl z gauče. Rozešel jsem se za Harper a chytl jí pod zadkem což zapříčinilo to že si kolem mě omotala nohy. Začala se sladce smát a já se společně s ní pomalu rozešel nahoru do mého pokoje.

"Ahoj." Šeptla a pořád se sladce smála.

"Čau." Odpověděl jsem a navázal s ní oční kontakt. Koukali jsme si do oči a pomalu se blížili k pokoji. Nohou jsem otevřel dveře a neustále se díval na svou princeznu.

"Chci tě víc než si dokážeš představit." Řekl jsem a tvrdě jí ze sebe shodil na postel. Začala se sladce smát a přitáhla si mě k sobě. Vyhrnul jsem jí moji mikinu kterou měla na sobě a začal jí líbat na břiše.

"A jak?" Zeptala šeptem.

"Chci tě víc než jen to co jsi." Šeptl jsem a svými polibky se víc a víc přobližoval k jejím rtům.

"Chci aby sis mě vzala." Řekl jsem a slyšel jsem jak se Zhluboka nadechla a silně stiskla prostěradlo. 

"Chci aby si mě dala dvě krásné zdravé děti." Pokračoval jsem.

AGAINST THE WORLD [JBFF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat