AGAINST THE WORLD [JBFF]

23.

Harper

Když jsem vystupovala z auta tak jsem schválně třískla dveřmi protože vím jak ho to vytáčí. V rychlosti jsem doběhla ke vstupním dveřím a zalezla dovnitř do domu.

Ještě na chvilku jsem si stoupla k oknu a přes záclonu koukala na vytočeného Justina jak rozčíleně tříská pěstmi do volantu.

Nevím jestli to bylo kvůli tomu že poznal že jsem na něj naštvaná, a nebo jestli ho naštvalo to jak jsem třískla dveřmi.

Ale moc dlouho se nezdržel a asi do minuty zase bleskovou rychlostí odjel. Naštvaně jsem si odfrkla a rychlím krokem se rozešla po schodech nahoru do pokoje.

"Ahoj Harper! Pojď pro-..." ozvala se máma jenže já ji skočila do řeči.

"Teď ne mami!" Křikla jsem a třískla za sebou dveře v pokoji.

Nechci být takhle agresivní a vztek si vybíjet na mámě ale teď to prostě nejde ovládnout.

Rychlím krokem jsem došla k posteli kde jsem si lehla. Začala jsem koukat do bílého stropu a snažila se nějak ovládnout emoce. Jenže když jsem si znovu vybavila tu cestu autem tak to ve mě znovu začalo vřít.

V rychlosti jsem se zvedla a rozčíleně ze sebe začala strhávat oblečení. Už celá vysvlečená jsem přešla do koupelny kterou máme připojenou s bráchou mezi našimi pokoji.

Vlezla jsem si do sprchy a v rychlosti na sebe pustila vlažnou vodu doufajíc v to, že mě to uklidní. A věřte nebo ne, zabralo to.

Ale moje rozčílení nebylo jen kvůli té cestě. Bylo to i proto, protože je to semnou a s Justinem jak na houpačce.

V jednu chvíli mám chuť si ho rovnou i vzít a zůstat s ním až dokonce a zase jindy mám chuť ho zabít nebo ho nechat jít.

Dneska byl tak otevřený a vzal mě na místo kde nikdy nebyl a chtěl tam jít se mnou a to bylo tak...krásný. Jenže on to zase musel něčím podělat.

Už alespoň trochu uklidněná jsem zastavila vodu a vylezla ze sprchy. Omotala jsem kolem svého vlhkého těla a začala si čistit zuby a celkově připravovat na spaní.

Hned potom jsem se převlékla do pyžama a zalezla do postele. Zítra je pondělí a já chci být vyspalá do školy. Poslední dobou jsem na školu celkem dost kašlala. A proto se mi taky zhoršil průměr tak si to chci spravit.

Proto jsem zavřela oči a snažila se nemyslet na situaci která se mi stala dnes. A do chvilky už jsem mířila vstříc snům...

***

Ráno mě jako obvykle probudil otravný zvuk budíku. Po asi minutě probírání se jsem se po něm natáhla abych ho vypla. Posadila jsem se na posteli a promnula si lehce oči. Potom jsem se zvedla z postele a stále rozespalým tempem sešla dolu o patro níž do kuchyně.

Ale nebyla tu dneska jako obvykle mamka ani taťka. Na stole ležel jenom papírek. Vzala jsem ho do ruky, posadila jsem se na kuchyňskou linku a začala číst.

Harper,

Dneska jsem musela jít dřív do práce proto jsem vám nestihla udělat snídani. Proto udělej sobě a Loganovi lívance jak ke snídani tak do sáčku k obědu. Protože tu nebudu ani na oběd.  Logan ještě asi ještě spí protože si nenařídil budík. Tak ho probuď. A dnes jsem ti taky nechala v garáži moje auto. (Jela jsem společně s tvým tátou) tak Logana u do školy odvez. Řidičák máš tak to zvládneš ;)

Mám tě ráda.       
                                          -máma

Hned co jsem to přečetla jsem se podle toho taky začala zařizovat. Vyndala jsem ingredience na lívance a začala to postupně smíchávat dohromady. Rozpálila jsem si pánev a začala tam dávat po malých částech těsto aby mi vznikli malé lívanečky.