AGAINST THE WORLD [JBFF]

42.

Harper

Došli jsme do kabinetu kde sedíme už asi hodinu a čekáme na to, kdy přijedou naši rodiče. Jsem z toho všeho dost nervózní. Nikdy jsem totiž v ředitelně kvůli problémům nebyla.

Justin mě pevně držel za ruku a snažil se mě uklidnit. Ale moc to nešlo. 

"Harper víš že ty tu nemusíš být?" Řekl vážně Justin a podíval se na mě.

"Vím. Ale jsem tu. A Jestliže ty si mě bránil a z části i zachránil, tak já s tebou zůstanu do poslední chvíle." Řekla jsem a on se jenom sladce usmál. Natáhla jsem se pro krátký polibek kterého se mi hned dostalo.

"Tohle si nechte na doma." Okřikl nás ředitel. My dva i když jsme sebevíc nechtěli jsme přece jen poslechli protože jsme nechtěli další problém.

Najednou na dveře někdo z druhé strany zaklepal a pohledy nás všech se tam strhly. Potom co pan ředitel odpověděl na zaťukání jednoduché a krátké "dále." Tak se ve dveřích objevila moje máma i s Justinovým tátou.

"Dobrý den paní Collins, pane Biebere." Pozdravil se pan ředitel a s obouma rodiči si potřásl rukou.

"Dobrý den." Odpověděli jednohlasně s posadili se vedle nás. Justinův táta k Justinovi a moje máma ke mě.

S mámou jsem se jedním pohledem Pozdravila a začala vnímat učitele.

"No ze všeho nejdřív chci vám dvoum poděkovat že jste dorazili a našli si čas. Důvod proč jsem si vás sem pozval je prostý. Dnes o přestávce se tady údajně kvůli slečně Collins strhla na chodbě rvačka vašeho syna Justina a ještě s jedním chlapcem ze střední. Dostal jsem před chvíli informaci že ten chlapec leží v nemocnici umlácený stále v bezvědomí a jeho rodiče si na naší školu budou stěžovat." Řekl a propletl si na svém ředitelském stole prsty. Podívala jsem se na mámu která nevěřícně pozorovala ředitele.

"Chtěl jsem především tuto situaci tady v klidu vyřešit aby se už víckrát nemusela opakovat." Řekl po chvilce.

"J-já vůbec netuším kde se tohle v Harper vzalo." Řekla vyděšeně mamka.

"No když už jsme u toho tak já možná vím. Harper byla první tři měsíce opravdu špičková studentka. Měla samé jedničky a učitelé si jí nemohli vynachválit. Jenže už dlouho se baví tady s dotyčným Justinem a její průměr se opravdu o dost zhoršil. Ze všech předmětů se teď vaše dcera pohybuje na stupnici trojky což není opravdu dobré. Mám tu záznam i o tom že si psala a falšovala omluvenky. Chodila v polovině vyučování pryč úplně ze školy , A nebo vůbec nepřišla a neoznámila to. Bojím se o vaší dceru a obávám se že její problém je Justin. Už zamýšlím nad jeho vyloučením." Hned co to dořekl tak jsem Justinovi stiskla pevněji ruku.

"Chcete ho vyloučit?" Zeptala jsem se překvapeně.

"Ano už nad tím chvilku přemýšlím." Řekl pan ředitel.

"Nemůžete ho vyloučit. Hale jestli jde o ten dnešek tak Ju-..."

"Nejde....jenom o dnešek. Mám ti odrecitovat tvůj rejstřík porušení pravidel za poslední půl rok Justine?" Skočil mi do řeči.

Justin mlčel. Věděl že nechce aby jsem to slyšela a ani nikdo jiný tady. Jenže pan ředitel jeho tiché prosby nevnímal.

Po chvilce si otevřel nějakou velkou složku na které bylo napsáno velkým písmem JUSTIN BIEBER. oblízl si rty a nasadil brýle aby na to viděl.

"Justin Bieber. Kouření na školním pozemku. Držení drog. Braní drog, prodávání drog ve škole. Vyzývání mladších dívek k sexuálním praktikám. Šikana. Násilí. Nerespektování učitelů. A psychické a fyzické vydírání a týrání učitelů a žáků." Celou tu dobu co to říkal jsem se dívala okolo sebe. Moje máma měla v dlaních obličej a nevěřícně kývala hlavou, Justin celou tu dobu Koukal na mě a pohledem se omlouval. Jako kdyby nechtěl aby mě tohle od něj odradilo. A jeho táta se tvářil pořád kameně. Jako kdyby něco takového očekával. A ředitel pozoroval ostatní stejně jako já.