AGAINST THE WORLD [JBFF]

34.

Harper

(Teď mě omluvte ale opravdu jsem nechtěla tuhle kapitolu tak nudně protahovat večerem Harper a Taylora:D)

Procházeli jsme se po Parku i po městě. Hodně nových věcí jsem se třeba od Taylora dozvěděla. Řekl mi třeba že ve skutečnosti pochází z Austrálie, že je vegetarián a že miluje přírodu.

Za tu dobu co ho znám a to je opravdu krátce, jsem se s ním ani jednou nenudila a dost jsem se s ním nasmála. Je to opravdu fajn kluk...

Možná by byl Taylor opravdu nejlepší volba.

Řekl ďábel v mém těle.

Podle mě se z něj vyklube postupem času to samé co z Justina. A navíc, ty a Justin k sobě prostě patříte! Nemůžeš přemýšlet nad někým jiným!

Konstatoval zase anděl.

Rychle jsem obě teorie zahnala ze své hlavy a dál si všímala Taylora.

Ale už bylo celkem pozdě tak jsem společně s Taylorovým doprovodem pomalu odcházela domů.

"Takže....jdeš zítra do školy?" Zeptal se mě Taylor.

"Jo. Už bych opravdu měla. Všechno jsem dávala kvůli Justinovi stranou ale teď to musím zase dohnat." Odpověděla jsem upřímně.

"A mohl bych tě zítra odvést?" Zeptal se s nadějí.

"Já...víš neměla bych...nevím jak na tebe bude reagovat Justin a když by si mě ještě vezl možná by se to zhoršilo." Řekla jsem a on sklopil pohled. Vypadal zklamaně.

Bože co to dělám!

"Jasně....chápu to." Vydechl ale nedíval se mi do očí.

"A nebo víš ty co? Klidně spolu pojedeme. Justinovi do toho nic není...navíc, stejně to mezi námi teď neklape." Řekla jsem a on se na mě znovu podíval.

"Takže můžu pro tebe přijet?" Řekl a v očích byla zase ta známa naděje.

"Buď tu přesně v 8:45 ani o minutu dřív nebo později." Usmála jsem se a pomalu přešla k našemu vchodu do baráku.

"Fajn." Usmál se a dal si ruce do kapes. Usmála jsem se a pomalu se otočila k zámku od našich dveří do kterých jsem hned vložila i klíč.

"Ty...Harp?" Ozval se a já se hned otočila.

"Jo?" Odpověděla jsem hned.

"Užil jsem si to." Řekl a já se znovu usmála.

"To já víc. Dobrou Taylore." Řekla jsem a otevřela dveře.

"Dobrou Harp." Šeptl a díval se na mě jak mizím za dveřmi.

S úsměvem na tváři jsem se pomalu odplížila do svého pokoje kde jsem sebou hodila na postel.

Byla jsem za dnešní večer ráda. Bylo to fajn a Taylor je vážně hodný. Mám ho ráda.

Ale na druhou stranu moje srdce stále nebylo plné. Pořád mi chyběla jedna část kterou ale už nikdy nedostanu zpět...nesmím jí dostat zpět. Protože pak by to bolelo ještě víc.

Justin si určitě najde někoho lepšího kdo mu bude rozumět a já to třeba můžu zkusit s Taylorem. Bůh ví.