51.

800 29 2
                                        


Harper

Sedím s Karen na gauči a povídáme si. Je vážně úžasná. Pověděla mi spoustu vtipných historek z Pattieiného a Justinovo dětství. No a já jí zase Pověděla spoustu věcí o sobě.

Justin mi volal. Alespoň dvacetkrát. Ale já to úspěšně ignoruju. Nechci se s nim bavit. Nemám důvod.

"No a jednou Justin jedl čokoládu ale když jsme z něho na chvilku spustili oči tak počmáral celou tuhle zeď. A bylo to tu ještě asi 5 let než se to podařilo barvou konečně přetřít." Dopověděla se smíchem a já se zasmála společně s ní.

"Ty....Harper." Najednou se trochu zamračila a sklonila pohled k zemi.

"Ano?" Řekla jsem slušně a mile se usmála.

"Mohla by si pro mě něco udělat?" Zeptala se opatrně.

"Cokoliv Karen. Ty mi neustále pomáháš tak nevidím nejmenší problém." Řekla jsem a chytla jí za ruku.

"Mohla by si pozvat Justina na večeři? Chci ho vidět a po osmnácti letech s ním povečeřet." Řekla a já se hned dojatě usmála.

"Karen...udělám to ráda. Justin bude sice trochu nervózní. Přece jen si tě vůbec nepamatuje. Ale bude rád." Řekla jsem a pohladila ji po hlavě.

"Děkuju." Šeptla a vtáhla mě do pevného objetí.

"Nemáš za co." Šeptla jsem jí do vlasů a objetí jí opětovala.

"Tak fajn. Hale co si takhle pustit v televizi nějaký hezký film? Dobře by se na to s tebou koukalo." Řekla a odtáhla se. Obě jsme se postavili a já kývla na souhlas.

"Ráda." Řekla jsem a ona se mile usmála.

"Tak fajn já mezitím zajdu pro nějaké DVD. Chvilku počkej." Řekla a odběhla z obýváku.

Najednou se mi v kapse opět dnes už po dvacátý první rozvrněl mobil. Podívala jsem se kdo volá a byl to Fredo. Zvedla jsem to a přiložila jsem si mobil k uchu.

"Fredo?" Řekla jsem do telefonu mile.

"Harper? Prý nezvedáš Justinovi telefony." Řekl trochu odtažitě.

"Jo a co?" Řekla jsem trochu odrzle.

"No nemyslím si...."

"Prosím tě dej mi to!" Ozval se agresivní hlas Justina který přerušil klidného Freda. Pak pokračovalo jakési zašustění a pak zas jeho hlas.

"Harper Caitlin Collins! Kde do prdele jsi a proč mi nebereš telefony." Přecedil na mě skrz zuby.

"Protože nemusím. Odkud znáš moje druhé jméno?" Zeptala jsem se zaraženě.

"Jednou když jsem byl u tebe tak jsem si projížděl tvůj rodný list ale to je teď jedno." Řekl a já i když to neviděl tak jsem vykulila oči.

"Aha takže mezitím co já třeba spím tak ty si projíždíš moje věci. Supr." Řekla jsem otráveně do telefonu.

"Harper prosím poslouchej mě. Vrať se sem. Tam kde jsi tě nedokážu chránit." Řekl sklesle a já si ruku podepřela druhou.

"Pamatuješ na svoje slova Justine? Lituješ našeho vztahu. Od rána si se choval zvláštně. Ale rozhodne jsem nečekala tohle. Promiň." Řekla jsem sklesle.

"Harper přestaň mám k tomu důvod. Ale teď se okamžitě vrať sem." Poručil mi ale já nad tím jen pokroutila hlavou.

"Ne Justine ne. Já se odtud ani nehnu. Nemam důvod se tam vracet. Stejně mě nemiluješ " Řekla jsme ostře.

"Harper tady kurva nejde o to jak to máme mezi sebou ale o tvoje bezpečí!" Zařval na mě do telefonu ať mě bolelo ucho.

"Ať třeba chcípnu mě už je to jedno! Ty lituješ všeho co se motá kolem mě! Utekla jsme z baráku! A úplně o vše přišla! Tak laskavě nerozhoduj o tom kde budu!" Křikla jsem a z očí mi tekly slzy. Rychle jsem je setřela aby jsem tím potom nějak nezatěžovala Karen.

"Harper pamatuješ na tu noc.....kdy jsem přišel k tobě domů a ty si spala. A když si se vzbudila tak jsme se hádali a já ti vystresovaně řekl že tě miluju?" Vydechl klidně a to vyvolalo další slzy z mých očí. Mlčela jsem. Nechtěla jsme aby slyšel můj zlomený hlas.

"Harper to co jsem řekl ten den se nezměnilo. Jsem schopný udělat cokoliv jen aby si byla v pořádku. Jen nevím jestli na to mám dost síly." Šeptl a já dokola stírala slzy z mých očí.

"Zítra pro mě přijeďte. Dneska už nikam nejedu." Řekla jsem silně a odhodlaně a telefon ukončila.

"Tak! Nesu nějaké ty filmy. Harper jsi v pořádku?" Zeptala se ustaraně a já jen zakývala na souhlas.

"Tak fajn. Co říkáš na takový Marley a já?" Řekla a já kývla na souhlas. Uložila jsem si mobil do kapsy a Karen zapla televizi. Bylo to přepnuté na nějakých zprávách ale to co jsem slyšela a viděla mi totálně vyrazilo dech.

Dobrý den a krásný večer. Vítáme vás u dnešních zpráv. Hned na začátku tu máme nějaké velice bleskové informace. Osmnáctiletá dívka jménem Harper Collins dnes už před několika dny utekla z domova společně ještě s mladým mužem jménem Justin Bieber. Oba mladíky hledá policie.

Harper Collins (18) je od 27.11 nezvěstná. Tato dívka byla naposledy viděna na střední a vysokoškolské škole v LA. Od té doby jí usilovně hledá policie a její rodina šílí.

Proto vás žádáme, jestliže jste viděli tuto mladou dívku nebo náhodou tohohle mladíka kontaktujte policii nebo naší redakci.

S překvapením jsem koukala na televizi a nedokázala uvěřit svým očím. Jsem uprchlík. Nezvěstná.

"Harper co to má znamenat?" Zeptala se roztřeseným hlasem Karen a ukázala na televizi.

"No do prdele." Šeptla jsem a odvrátila od ni zrak.

Proč se všechno hroutí?




....



Dneska kratší tak snad nevadí :)

Love u all 💓

AGAINST THE WORLD [JBFF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat