AGAINST THE WORLD [JBFF]

70.

Harper

"A teď mi řekni pravdu prosím. Miluješ mě alespoň ještě trochu?" Šeptl s křečemi v tváři a já se trochu zadrhla.

...

Ale Vlastně nevím ani proč jsem se zadrhla když jsem odpověď moc dobře znala.

"Thome...ne. Nemiluju tě. Miluju Justina. Už jsem ti to řekla." Řekla jsem, a toužila aby to znělo alespoň trochu mile. Jenže místo toho to vyznělo jako kdybych jsem se mu tím vysmívala což mě okamžitě vyvolalo výčitky mého svědomí.

"Chápu. Ale Harper alespoň jednou a naposled si mě teď vyslechni." Šeptl a pohladil mě po vlasech. Kývla jsem hlavou na náznak, ať pokračuje.

"Harper Ať už tě potká V životě cokoliv, postav se tomu čelem a neschovávej se za první překážku která se ti přižene do života. Když něco budeš chtít, vždycky si zatím jdi, vždycky proto bojuj. A nikdy to nevzdávej. Až jednou budeš s pochybovat o svých činech vzpomeň si na to jak jsem dopad já. Vždycky jsem Jen o svých věcích a rozhodnutích pochyboval. Pochyboval jsem dokonce dřív i o nás což byla ta největší blbost co jsem kdy udělal. A podívej jak jsem dopadl. Skončil jsem sám, bez lásky, a potápěný jenom v penězích. Možná že to není málo a možná že to pro někoho hodně znamená Jenže já už jsem si nikdy nepřišel celej. Nikdy. Nikdy jsem si nepřipadal naplněný od tý doby co jsem tě ztratil." Šeptl a z očí mu tekly slzy rovnou z tváře do trávy.

"Byl jsem takový čůrák Harper. Takový čůrák že jsem tě ztratil. Myslel jsem si že je to tvoje chyba ale ve skutečnosti jsem si za to mohl jenom já sám. A uvědomil jsem si to teprve dneska. A zase jenom díky tobě. Otevřela jsi mi oči. A já, teď udělal něco pro tebe. Je to ta poslední věc co v životě udělal a jsem hrdej na to že je to pro tebe." Šeptl a já pomalu začínala brečet s ním.

"Harper nezachránil jsem ti život jen kvůli tomu že bych svůj už žít nechtěl. Kdybych měl jedinou možnost ještě zkusit o tebe bojovat , okamžitě bych se jí chopil a udělal to. Jenže už jsem jí neměl. Kdybych se teďkon začal bouřit po téhle bitvě proti Joshovy, což bych samozřejmě udělal, byl bych automaticky mrtvej. A ty, by jsi byla už dávno předemnou. Takže to dělám proto teď, aby ty jsi ještě měla možnost žít. Protože chci na tebe koukat zezhora z nebe a pořád si říkat že tohle je ta holka který jsem tenkrát zachránil život. Tohle ta holka která si žije krásný spokojený život s člověkem kterého nade všechno miluje stejně, jako já jsem miloval jí." Zasípal a já se jen se slzami v očích dojatě usmívala.

"Odpusť mi prosím to co jsem udělal." Vydechl smutně a za každým slovem už měl celkem dlouhé přestávky. Byl už dost vyčerpaný.

"Já...nemůžu. Nejde to. Promiň." Šeptla jsem a on jen cukl koutkem rtu.  Už nic neřekl. Jen jsem pozorovala jak mu těžknou víčka a jak pomalu usíná a chystá se na jinou dlouhou cestu.

"S bohem Thome." Šeptla jsem na rozloučenou a jemně ho naposled pohladila po ruce.

"Harp." Řekl tiše a já pozorovala jeho tvář jak v ní jeho duše bledne a vytrácí se do jiného světa. Byl pryč.

Seděla jsem u mrtvého Thomase a jeho krev si pod ním pomalu začala vytvářet loužičku. Když jsem si uvědomila proč thomas ve skutečnosti zemřel, začali mě v očích těžce štípat slzy. On zemřel kvůli mě zemřel kvůli tomu že už mi dál nechtěl ubližovat. nechtěl dál ubližovat mě a chtěl, abych byla šťastná. Šťastná s Justinem. Chtěl pro mě jen to nejlepší. Teda alespoň posledních pár minut. A to mu nikdy nezapomenu.