AGAINST THE WORLD [JBFF]

59.

Dneska NUDNÁ část. Snad mě to odpustíte...

Justin

Je to půl roku. Zasraných šest měsíců co mi Jí vzali. Šest měsíců co se utápím v alkoholu a v drogách. Ty měsíce mi zničili život.

Ještě ten den co jsem o ni přišel jel Fredo mým autem zpátky sem. Protože hned co jsem chtěl odjet svým autem zpátky uhodila mě její vůně. Její vůně která byla v tom autě zaseklá. Nedokázal jsem se vzchopit. Ani teď nedokážu. Mám posraný život.

Ale neustále ji hledám. Nepřestanu. Alespoň do té doby dokavaď nebudu vědět že už se nevrátí. Ale zatím sem každičkou vteřinu věnoval hledáním. Hledal jsem všude. Prozkoumával všechny spisy a hledal i na internetu. Ale jakoby se Josh ze světa vytratil. A stejně tak i Thomas a Harper. Projel jsem celou Ameriku a všechny její americké sídla mafiánů ale nic. Nikkdo nic nevěděl a ani nikdo neznal Joshe Myerse.

Přestal jsem cestovat a uzavřel se doma v LA a nevycházel. Skončil jsem se školou a utápím se ve svém žalu. Přestal jsem obchodovat. Moje budoucnost teď závisí už jen na smrti nebo na naději návratu moji Harper.

Takže Takhle jsem dopadl. Věčně ožralá a sjetá troska která možná ztratila všechno co v jejím životě dávalo smysl.

Právě teď sedím na gauči doma a koukám na nějaký pořad který zrovna dávají. Po jednom boku mi leží flaška s nějakým alkoholem a po tom druhém zase jídlo. Na stole si ubaluju dalšího Jointa mezitím co jsem asi před minutou jednoho dokouřil. Jo. Vítejte v mém životě.

Najednou se otevřeli dveře od domu a v nich stál Scooter.

Joo už jsem vám řekl že můj táta se dočasně přestěhoval ode mě protože nechtěl být s feťákem pod jednou střechou?

Koukal na mě smutně. Jako kdyby všechno co bylo na mě dobrý zmizelo. Ale byla to pravda. Už to nejsem já.

"Justine co to děláš?" Zeptal se zoufale a přešel ke mě.  Posadil se naproti mě a Koukal na mě. Dělal jsem jako že tu není. Prostě jsem si dál dělal svoje.

"Ničí tě to víš to že Jo." Řekl a zvedl Jednu už vypitou flašku z  gauče.

Ne tohle mi pomáhá. Je to to jediné co mě udržuje v normě.

"Ne." Štěkl jsem a olízl okraj papíru u Jointa abych to zalepil. Strčil jsem si ho mezi rty a chtěl ho zapálit jenže v tom mi ho Scooter vytrhl z pusy.

"Hej co děláš?!" Zařval jsem jenže on Jointa vzal a zlomil ho.

"Děláš si prdel?!" Zařval jsem a zvedl se z gauče.

"Justine tohle není cesta k zotavení. Chceš znát pravdu?!" Křikl po mě zpětně.

"Jo to mě teda řekni pravdu jestli teda nějaká vůbec je!" Znovu jsem zvýšil hlas.

"Justine vzdej to. Harper je už pravděpodobně mrtvá. Znásilnili jí a zabili!" Zařval na mě a ty slova my vyvolali husí kůži po zádech a to, že se moje zorničky stáhly do malé, skoro neviditelné zorničky.

"To není pravda. Ona žije!" Zařval jsem ale on jen nesouhlasně kýval hlavou.

"Ne Justine. Ona byla velice tvrdohlavá. A když si u Joshe někdo dupne a není to on, je automaticky mrtvej. Já ti chci prostě jen pomoct." Řekl ale moje zorničky se začaly opět znovu roztahovat tak, že jsem viděl černě. Jeho slova mě ničila. Ubližovala mi.

Rychle jsem se k němu rozešel a chytl ho pod krkem. Narazil jsme na zeď a s rukou proti ni silně zatlačil a tím zesílil můj stisk Scooterova krku.