AGAINST THE WORLD [JBFF]

26.

Tuhle část věnuji martinka_hajkova Doufám že se ti část bude líbit ;)

Harper

Probudila jsem se na jemné polibky po celém mém obličeji až ke krku. Hned mi došlo že to je Justin.

"Hmmmm." Zamrčela jsem a smála se od ucha k uchu.

"Máš...vůbec...ponětí...kolik...už...je
...hodin?" Říkal mezi polibky.

"Tak pět ráno ne?" Zeptala jsem se ale stále jsem měla zavřené oči.

"Ne. Bude dvanáct." Zasmál se a já s ním.

"Teprv?" Řekla jsem a najednou jsem necítila na sobě jeho rty. Nenápadně jsem otevřela jedno oko abych zjistila co dělá a všimla jsem si že stojí na konci postele a kouká na mě. Rychle jsem proto víčko znovu zavřela a převalila jsem se na bok.

Jenže on mě chytl mojí deku a v rychlosti jí ze mě stáhl. Otevřela jsem rychle oči a podívala se do jeho nádherné tváře.

"Justine vrat mi jí!" Vypískla jsem se smíchem.

"Ne." Řekl a začal se smát ještě trochu víc.

"Hned Justine. Je mi zima." Řekla jsem a vyskočila jsem z postele a rychlím krokem došla k němu.

"Víš že jsi roztomilá když se zlobíš?" Řekl a pohladil mě po tváři.

"Nevím. Vrátíš mi tu deku?" Zeptala jsem se a co nejsladčeji se usmála.

"Nemám to v plánu." Řekl a skrčil obočí.

"Spíš plánuju tohle." Řekl a hned potom co to řekl se mnou hodil na postel.

Hned si lehl nade mě a začal mě znovu líbat na krku.

"Tak jak tak koukám tak k nám zase zavítalo Justinovo nadržené já." Uchechtla jsem se.

"Nezavítalo. To se mnou žije od té doby co tě znám." Řekl a dál se věnoval líbání. Usmála jsem se nad tou myšlenkou že ze mě takhle šílí.

Mám chuť se mu pomstít za to že mě probudil. A čím déle nad tím přemýšlím tím víc a víc po tom toužím.

Z krku se přemístil na moje rty které začal vášnivě líbat. I když to bylo tak krásné, musela jsem se soustředit na svojí pomstu.

Přetočila jsem ho pod sebe s uvelebila se na jeho těle. Začala jsem se třít svým rozkrokem o ten jeho. A měla jsem co dělat abych se držela plánu.

Tentokrát jsem se přesunula na jeho krk já a udělala mu tam fialovou modřinku aby se od něj všechny barbínky drželi dál.

"Harp." Vydechl mi na rtech a já začala cítit mnohem a mnohem větší bouli v jeho kalhotách.

Je čas. Řeklo moje podvědomí a já ho poslechla.

V tu chvíli jsem z Justina slezla a odešla z pokoje. Stoupla jsem si vedle dveří a dívala na Justina který měl obličej ve dlaních a hrudník se mu zvedal od smíchu.

"Já věděl že mi to s tou dekou jen tak neprojde." Řekl a zvedl se z postele.
Najednou vyšel z pokoje a první čeho si všiml jsem byla já. Naše pohledy se setkali. Hned co jsme si všimla že se mu cuká koutek protože se snaží mít kamenný výraz ale přitom se chce smát, hned jsem se rozeběhla rychle pryč od něj. Protože jsem moc dobře věděla že jsem vyvolala válku.

I když to ti bylo opravdu krásné,moderní a velké, neměla jsem čas na to si to tady prohlédnout. Protože za zády jsem měla Justina který mě pronásleduje už od první chvíle co jsem vyběhla.