Paradise City

-6-

"Ještě jednu! Ještě jednu!" skandoval dav, když Axl po třetím prodlužování oznámil konec.

"Nenenenene!" zachraptěl Axl do mikrofonu. Na chvíli se zdálo, že ho chce spolknout. "Tohle už byla poslední." zazubil se na celý sál.

"Prosím!" zaječelo několik vysokých hlasů.

"Víte co? Seru na vás! Nemám vás rád! Můžete mi políbit prdel!" zaječel svým chraplákem a široce rozkročený se otočil zády k publiku.
"Stevene, prostě do toho nasraně flákni!" křiknul na bubeníka a předklonil se tak hluboko, že pozoroval dav hlavou dolů mezerou mezi nohama, zatímco bubeník několikrát náhodně udeřil do bicích.
"Teď vám podepíšu zadky a můžete jít spát." zvednul hlavu a s pozadím stále vystrčeným k obecenstvu je přelétl pohledem.

Když zbytek kapely začal balit nástroje a přese mě se k Axlovi nahrnuly fanynky, chtějící podepsat snad i zuby, vyskočila jsem na stage a vydala se za kytaristou.

"A hele." pousmál se: "Tak jsi na něj počkala, jo?"

"Ještě pořád můžu zdrhnout." oplatila jsem mu úsměv.

"Jsem Slash." představil se, při čemž místo podání ruky přejel zlehka prsty po mém stehnu, až mi po celém těle naskočila husí kůže.

"Audrey."

"Co máte s Axlem v plánu?" zaculil se.

"Kdybych věděla, ze ho ještě potkám, vrátila bych mu to poblitý tílko." Musela jsem přestat s tou svou pekelnou upřímností.

"Tos byla ty?" rozesmál se.

"Nadával hodně?" musela jsem se zeptat.

"Ze začátku jo. Pak začal básnit něco o tvým zadku a nadávat sám na sebe." znovu se rozesmál.

"Cože?" vykulila jsem na něj oči.

"Počkáš na něj s náma v šatně." popadl do náručí jeden ze zesilovačů a vydal se s ním dozadu.

"Máš štěstí, že Erin odešla ještě před koncertem." pousmál se blonďatý dlouhán, odpojující zrovna svou baskytaru od proudu.

"Kdo je Erin?" zmateně jsem se ohlédla na Slashe.

"Konkurence. Axlova holka." opáčil.

"Jako čí konkurence? Tvoje?" zakřenila jsem se na něj.

"Chceš vidět Ellie?" úplně utekl od tématu.

"To je zase kdo? Tvoje holka?"

"Skoro." rozesmál se: "Akorát trochu moc hubená."

"Hele, ta Ellie neni člověk, že ne?" ujistila jsem se.

"Uvidíš sama." začal se culit, otevírajíc dveře šatny.

"Začínám se bát."

"Tak tohle je ona." ukázal prstem na skleněné terárium, v kterém si hověla přibližně metr a půl dlouhá krajta královská. Hady jsem měla ráda odmalička. Bratranci mě je naučili poznávat a ty jedovaté bezpečně zneškodnit. Sami jednu krajtu měli, takže jsem na ně byla zvyklá.

"Krásná holka." podívala jsem se na ni skrz sklo.

"Jsme něco jako nejlepší kámoši. Beru ji všude s sebou." dodal Slash a zatímco si sedal, položil si ji na zpocený hrudník.

Přidala jsem se k němu v hadí zábavě a usadila se vedle něj na gauč. Ellie mě zvědavě pozorovala, olizujíc Slashovu klíční kost. Po chvíli se do šatny hlučným způsobem nastěhovali i bubeník s baskytaristou, které následoval druhý kytarista.

"Počkej, já myslel, že tahle je Axlova." zarazil se bubeník.

"Krajta?" otočila jsem se na něj. Očividně jsem musela říct něco vtipného, protože jsem je všechny rozesmála.

"Jasně, krajta." přikývnul blonďatý dlouhán, zadržujíc smích. "Mimochodem, jsem Duff." představil se a obrátil do sebe možná čtvrt láhve vodky.

"Ten by šel snad i zapálit." poznamenal bubeník: "Steven."

"Izzy." představil se poslední z pětice.

"Audrey."

"To se mi nelíbí. Můžu ti říkat Audi?" otázal se Slash, ležící rozvalený na gauči, hřejíc si hada na prsou.

"Klidně. Stejně se dneska nejspíš vidíme poprvý a naposled." pokrčila jsem rameny.

"Počkej... máš ráda hady, už nemůžeš zdrhnout!" namítnul Slash, svíraje v dlani moje stehno, zatímco druhou rukou hladil Ellie po hřbetu.

Sotva pár vteřin poté, co jsem zaslechla tiché šramocení, Axl prudce rozrazil dveře, až zasekl kliku do díry ve zdi, která už tam byla dávno vymlácená, a se slovy: "Slashi, schovej někam tu potvoru!" vtrhl dovnitř. Poté, co se usadil na gauč vedle Izzyho, se zase zvedl, aby došel zavřít dveře. Chvilku se jen tak rozhlížel po pokoji, pozoroval Duffa, Stevena a Izzyho, jak spokojeně pokuřovali a popíjeli Duffovu vodku. Hned nato se pohledem zastavil u druhého gauče, kde jsme se povalovali já, Slash a Ellie. Slash ani přes Axlův pohled, směřující k nám už notnou dobu, nehodlal za žádnou cenu pustit mé stehno.

"Jmenuje se Audrey, ale říkám jí Audi." představil mě Slash.

"Protože by ses na ní rád povozil?" dodal Axl jedovatě.

"No vidíš, to mě nenapadlo!" Slashe to očividně pobavilo.

"Chtěl bych se ti fakt omluvit." Axl přešel k věci. Chvíli se jen tak rozhlížel po pokoji, čekajíc, co kdo udělá. "Soukromě." dodal, když zjistil, že na něj všichni zírají úplně stejně jako on na ně, což pokračovalo i poté, co domluvil.

"Tak běžte na hajzly, tam přece taháš holky vždycky." opáčil Duff.

"Přestaň kecat McKagane!" zavrčel na něj.

"Takže to neni pravda?" Duff protáhnul obličej.

"Buď zticha!" dodal důrazně.

"Jestli to chceš probrat na záchodě, nevadí mi to." vstala jsem z gauče a beze slova se vydala za Axlem kamsi dozadu.

"Jsem všechno, cos na mě dneska řvala." s tichým povzdychem za námi zamknul dveře umývárny.

"Možná." usmála jsem se na něj.

"Fakt bych se ti chtěl omluvit za to, jak jsem se choval." pokračoval: "Blbá nálada to neomluvá. Jsem prostě tupec, vím to. Promiň, že jsem na tebe řval. Promiň, že jsem takovej blb. Že jsem se k tobě choval jak k hovnu. Ani omlouvat se pořádně neumím."

Nevěděla jsem proč, ale měla jsem chuť mu to odpustit. Všechno. Ještě ráno jsem měla sto chutí mu vlepit facku, ale teď jsem ho prostě jen chtěla obejmout.

"Jo, vím, asi to nestačí. Prostě jsem to podělal. Nějak jsem doufal, že se pohádáme a pak se půjdeme někam udobřit." jak na něj dolehla nervozita, začal si hrát s vodovodním kohoutkem.

Nejspíš nastal ten nejlepší čas pro moji pomstu. "Udobřit, říkáš?" zadívala jsem se mu do očí a pomaličku se svezla po zdi na kolena.

"Co máš v plánu?" začal zneklidněně těkat očima po místnosti.

"Že by tohle?" přiblížila jsem se k němu, uchopila do zubů za gumu vrchní část jeho boxerek a přetáhla je přes jeho vzdouvající se rozkrok, otírajíc se o něj nosem. Když jsem uslyšela jeho tiché syknutí, měla jsem co dělat, abych nepokračovala v tom, s čím jsem začala, ale to by nebyla žádná pomsta.

"A dál?" zeptal se, když jsem před ním jen chvíli klečela.

"Konec. Dal jsi mi jenom dvacet dolarů. Za to máš ode mě maximálně tohle." ušklíbla jsem se na něj, svírajíc v ruce kliku od dveří.