Paradise City

-7-

"Dám ti těch dalších osmdesát!" chytil mě za předloktí a přitáhnul mě k sobě.

"Nepotřebuju prachy. A to tílko ti klidně taky přinesu zpátky." hlesla jsem.

"Takže teď?" pousmál se a pomalu sklounul prsty mezi má stehna.

"Teď bych se vrátila za Slashem a Ellie." Musela jsem se dost překonávat.

"To chvíli počká." zachraptěl.

Ta pomsta mi prostě nevycházela podle plánu. Jeho úsměv mě nutil okamžitě odhodit klobouk a vyskočit na umyvadlo.

"A co Erin?" napadlo mě.

"Ta tu není." natlačil mě na zeď a vykasal mi šaty po pas.

Teď už jsem nemohla ustoupit. Sice to byl zmetek, ale něco na něm bylo. Zadíval se mi do očí tak zvláštně temným způsobem a rukou, kterou měl dosud položenou na mých zádech, zabrousil trochu níž. Kdybych chtěla, mohla bych to ještě zvrhnout v pomstu, jak jsem chtěla. Rozdat si to s ním poprvé a naposled. Tak, aby na to nikdy nezapomněl. To znělo jako plán!Natáhla jsem se k němu a skousla jeho spodní ret. Pak už jsem na něj jen aplikovala dovednosti nabyté z rodea.

"To bylo..." vzdychnul zadýchaně: "...zatraceně skvělý."

"A teď?" zazubila jsem se na něj.

"Další..." nestihl ani doříct větu.

"Ale hovno další kolo!" zadržela jsem ho: "Už jsme tu aspoň pětadvacet minut. To je na vyřešení jedný omluvy víc než dost."

"Jak to děláš?" Začal se oblékat, zatímco jsem se trochu upravovala před zrcadlem.

"Co jak dělám?"

"Jak to děláš, že jseš tak zatraceně dobrá v posteli?" otřel se zezadu o můj zadek.

"Obchodní tajemství." zaculila jsem se na něj: "Chceš předstírat, že se nic nestalo?"

"Pořád si myslíš, že jsem idiot?" neodpověděl na mou otázku.

"Trochu." přejela jsem mu dlaní po hrudi.

"Už mě nechceš zabít?" zašeptal.

"Možná." ušklíbla jsem se na něj: "Už pojď."

Když jsme se vrátili, partička v rohu stále popíjela Duffovu vodku, zatímco Slash ležel rozvalený na gauči a prováděl se svou hadí samičkou cosi lehce připomínající pouťové atrakce.

"Jedna omluva přes půl hodiny? Slušný!" poznamenal Steven.

Natáhla jsem se na gauč vedle Slashe, hrajícího si s Ellie. Axl se usadil do svého koženého křesla a otevřel si láhev whiskey.

"Tak co? Chyběla jsem ti?" podrbala jsem Ellie na zádech.

"Jo." odpověděl za ni Slash.

Axl mezitím odněkud z útrob křesla vytáhl několik sáčků s bílým práškem a vysypal je na stůl. V drogách jsem se sice moc nevyznala, ale to, že to není prací prášek, jsem poznala. Všichni se postupně začali naklánět ke stolu a šňupat. Až na Slashe. Ten měl dost práce s obmotáváním Ellie kolem svého klobouku.

"Audi? Dáš si taky?" křiknul na mě Duff, ležící na podlaze.

"Ani ne." zavrtěla jsem hlavou.

"Slashi, kurva, je tu koks!" zalomcoval s ním Axl.

"Dneska mi stačí chlast." zavrtěl hlavou a odložil si svůj kloubouk na terárium, ze kterého sebral neotevřenou láhev whiskey. "Dáš si se mnou?" zadíval se na mě.

Nechtěla jsem riskovat, že bych Axla pozvracela i podruhé, ale přece bych tam jen tak neseděla. Drogy jsem nebrala, to byla moje zásada, ale trocha alkoholu přece ještě nikoho nezabila. No dobře, možná někoho zabila, ale mě ještě ne, s tím jsem si byla jistá.

"Tak fajn." přikývla jsem.

Ze zbytku večera jsem si toho moc nepamatovala. Pár loků ze společné flašky. Duff na zemi. Axl na stole. Axl na lustru. Axl hlavou dolů. Steven s hlavou v míse. Změť šmouh. Chuť Slashových rtů. Izzy s mikrofonem. Jiskřící žárovka. Hořící noviny místo svíčky. Hořící stůl. Slash, pokoušející se uhasit oheň alkoholem. Axlův zadek. Izzy s kýblem s vodou. Další várka Slashových rtů. Axl ležící na zemi poté, co uklouzl po louži, kterou tam způsobil Izzy svým hašením hořícího stolku. Duff s hlavou v míse. Axl s hadem kolem krku. Slashův šílený smích. Všichni na zemi. Další smršť zmítajících se šmouh. Axl visící z okna. Slashovy ruce. Všude možně. Slashovy rty, vlasy, oči, úsměv. Tma.

"Kolik je hodin?" Vzbudila jsem se s obličejem zabořeným v Slashově hrudi.

"Půl čtvrtý." zamumlal.

"Ráno nebo odpoledne?" ujistila jsem se.

"Ráno."

"Aspoň že tak. Měla bych jít."

"Nemusíš."

"Táta bude mít strach." opatrně jsem se posadila.

"A já zas kocovinu." rozesmál se Axl: "Počkám s tebou na autobus. Chci se tě ještě na něco zeptat."

Pomalu jsem se zvedla a vydala se ke dveřím.

"Čekej!" špitnul Slash.

"Co?" otočila jsem se na něj.

"Tady." vytáhnul z kapsy lihovku a začal mi cosi psát na stehno: "Tady máš moje číslo."

"A tady moje." přidal se Axl.

"Tak jo. Teď už můžu jít?"

"Jdem." přikývnul Axl.

Venku bylo pořád kupodivu teplo. Jen autobusy jezdily s půlhodinovými intervaly, což znamenalo oproti australskému venkovu stále luxus, ale na Los Angeleské poměry to bylo dost.

"Chtěl jsem se tě na něco zeptat." hlesnul Axl, opírajíc se o dopravní značku.

"O co jde?"

"Slash bude mít dneska narozky."

"A vy potřebujete nějakou ženskou, aby upekla dort." napadlo mě.

"Dort máme. Velkej." odmlčel se.

"Tak kde je problém?"

"V tom dortu je díra." začal popisovat situaci.

"A?"

"V tý díře bude ženská."

"A?"

"Ta ženská budeš ty." zfetovaně se usmál.

"Nevyskakujou z dortů spíš modelky nebo striptérky?" podivila jsem se.

"Počkej, ty nejseš modelka?" zatvářil se zaraženě.

"Ne. Proč?" odpověděla jsem mu úplně stejným výrazem.

"Co teda děláš?" začal vyzvídat.

"Vysedávám v jednom vesnickým krámku a prodávám košile."

"Není to škoda?"

"Mohla jsem jezdit závodně rodeo. Ale neměla jsem na letenky na mistrák v Madridu." pokrčila jsem rameny.

"Aha, takže rodeo!" začal se podezřele usmívat.

"To nemáte jinou holku na vyskakování z dortu?" vrátila jsem se zpět k původnímu tématu.

"Ne takovou, která by tam vydržela s hadem v ruce." uhnul pohledem.

"Aha, takže to je ten problém." rozesmála jsem se.

"Takže jdeš do toho?" ujistil se.

"Fajn."

"Bude to u Izzyho doma. Čtyři bloky odsud. Od pěti." dodal s úsměvem.

Do čeho jsem se to zas navezla?