Paradise City

-48-

"Teta Audrey přece nemá manžela!" namítlo jedno z dvojčat.

"Nemá, ale bude mít," opáčil Axl.

"Takže ti můžeme říkat strejdo?"

"Asi jo. Proč by ne?" otočil se na mě.

"Budeš s náma hrát na zákopovou válku? Máme pistol navíc."

Axl se na mě zadíval, jako by žádal o povolení. Měl v tváři výraz dítěte, které si chce prostě jenom hrát.

"Příště," odpověděla jsem za něj. Přece jen jsem si nebyla jistá tím, co by řekl.

"Možná po večeři," dodal Axl a pro jistotu ještě zamknul auto.

"To nejsi ani trochu nervózní?" otočila jsem se na něj cestou ke dveřím.

"Když ti řeknu, že jsem, tak budeš nervózní taky."

"Prostě mi řekni pravdu!" vyštěkla jsem na něj trochu nepříjemně.

"Jsem v klidu," povzdychl si hned, jak to dořekl.

Svým výrazem v tváři a způsobem, jakým to řekl, mě zrovna nepřesvědčil, ale rozhodla jsem se nechat to být.

"Tak jste přijeli!" ozvalo se z nejvyššího okna tetina domu.

Danův hlasitý výkřik nečekaně obrátil pozornost většiny hostů ke vstupní bráně, před kterou jsme s Axlem stáli.

"Kdo to je?" zahalekala teta zpátky.

"Audrey," odpověděla jsem místo Dana, který celou sešlost sledoval z okna.

Teta Steph se mezitím vydala rozvážným krokem k nám.

"Ten chlápek vypadá jako Axl Rose!" prohlásil kdosi v davu.

"Audrey! Vy jdete spolu?" ujistila se teta ve dveřích a po mém souhlasném přikývnutí několikrát přejela Axla pohledem odshora dolů.

"Těší mě, jsem Axl," představil se dřív, než jsem to za něj stihla udělat já. "Audreyin přítel," dodal vzápětí.

"Stephanie, Audreyina teta," potřásla mu rukou.

"Vy budete Audreyina oblíbená teta, že jo?" pousmál se.

"To mi nikdy neřekla," zadívala se na mě. "Kde jste se poznali?" začala nás zasypávat svými zvídavými otázkami.

"Na letišti, už čtyři roky zpátky," Axl opět stihl odpovědět dřív než já.

"Když jsem letěla za tátou," doplnila jsem ho.

"Je to tvůj otec, ale ne tvůj táta," teta dost znatelně zakoulela očima.

"Prosím, nemusíme to řešit."

"Nepostaral se o tebe, nechal tu tvoji mámu samotnou!"

"Protože o mně nevěděl, ona mu vůbec nic neřekla!" neudržela jsem se.

I když byl Axl normálně mnohem výbušnější než já, teď nás pozoroval takovým způsobem, jako by se nás pokoušel uklidnit pohledem.

"Neřekla mu to, protože zmizel dřív, než mohla!" teta si stála za svým. "Počkat, to se znáte už čtyři roky?" nečekaně přeskočila ke mně a Axlovi.

"Jenom známe, jsme spolu měsíc."

"Jak jste se vy dva vůbec dali dohromady?" začala se vyptávat.

"To je na delší vyprávění..." zadívala jsem se na Axla.

"Máme čas," pousmála se teta.

Přemýšlela jsem, jestli jí řeknu pravdu, ale Axl se naprosto nečekaně chopil role vypravěče: "Seznámili jsme se na letišti při Audreyině první cestě do LA. Prostě jsme se nějak začali bavit a pozval jsem ji na svůj koncert. Zjistili jsme, že si celkem rozumíme, jenže tenkrát jsme to oba brali jenom kamarádsky. Po pár letech jsem si jednou v noci uvědomil, že by to vlastně pro mě byla úplně perfektní holka. Jel jsem za ní, ale nebyla doma. Pak se Audrey dozvěděla, že jsem ji hledal a přijela prozměnu ona za mnou. No a pak jsem ji chytil a nikdy nepustil."

Byla jsem ráda, že vynechal tu část s hádáním a zvratky na jeho triku. A vlastně i za to, že se nezmínil o románku se Slashem. Nepotřebovala jsem být před rodinou ta, která je měla oba.

"Jste docela fajn chlap," pousmála se teta.

Zdálo se, že na ni Axl zapůsobil. "Docela fajn" byl nejlepší kompliment, který od ní někdo mohl dostat, dokonce o stupeň lepší než "asi slušný". V první zkoušce Axl obstál. Zbývala už asi jen miliarda dalších. Kupodivu nedával najevo vůbec žádnou nervozitu. Snažila jsem se o to samé, ale byla jsem dost na pochybách, zda se mi to skutečně dařilo. Začali se kolem nás shlukovat všichni možní lidé. Axl z nich neznal nikoho, ale oni očividně znali jeho. Jako zázrakem se přímo za mými zády vynořil Dan a odtáhnul Axla ke klavíru na druhé straně zahrady.

Hned jak zmizeli z dohledu mě teta poplácala po rameni se slovy: "Jsem na tebe pyšná." Kdyby Axl nevynechal několik podstatných detailů, možná by na mě zas tak pyšná nebyla.

Trvalo docela dlouho než jsem se konečně dostala zpět do své komfortní zóny. Zdálo se, že Axlova přítomnost nikomu nevadila, právě naopak. S Danem se skvěle bavili. Jen ta napůl rozpitá flaška na klavíru mě trochu děsila.