Paradise City

-24-

"Tak co jste rozflákali?" zeptal se Izzy, jakmile jsem odemkla dveře.

"Tu skříňku nad umyvadlem. Promiň, seženu ti někde novou." Začervenala jsem se.

"V pohodě, kartáček si můžu dát na umyvadlo." Zavrtěl hlavou.

"Ale našel jsem tohle." Axl vyštrachal z kapsy kus toaleťáku popsaného oční tužkou a podstrčil ho Izzymu do ruky.

"Dobrej ploužák, ale nic pro nás. Tohle nikdy nemůžem hrát." okomentoval to Izzy.

"Proč byste nemohli?" Nechápala jsem ho.

"Jsme rocková kapela. Nic proti, ale tohle je ploužák pro nešťastně zamilovaný." oponoval.

"Dopíšu to a hrát to budem. Můžem natočit i klip." Axl si trval na svém.

"Jestli chceš tohle hrát, tak beze mě!" zavrčel Izzy a vypařil se zpátky do chodby.

Axl se tvářil zklamaně a naštvaně zároveň. Zdálo se, že se snažil nevybuchnout a nezačít na něj řvát, že to klidně zvládne i bez něj. Obmotala jsem mu ruce kolem pasu, aby se trochu uklidnil.

"Ssssyčáku!" zašeptal v jedné své podivných nálad směrem, kam zmizel Izzy, načež se mi zadíval do očí.

"Vrátíme se ke stolu?" Nebyla jsem si jistá, co má v plánu.

"Jo, dopíšu to tam." Přikývnul nakloněný nebezpečně blízko k mému krku.

"Co máš v plánu?" ujistila jsem se, ale než jsem stihla říct cokoli dalšího, ucítila jsem na klíční kosti jemný stisk jeho zubů.

Svýma rukama začal pomalu přejíždět po mých bocích všemi možnými směry, až sklouznul prsty pod prsa, za která mě otočil a přitáhnul k sobě.

"Nech si to na doma." zašeptala jsem mu do ucha, do kterého jsem ho ještě zlehka kousla, než jsem vykročila ven z koupelny.

"No konečně! Ty jednohubky chtěj ven!" prohlásil Duff stojící za rohem a s kalhotami na půl žerdi se rozeběhl k záchodové míse.

Axl se i s papírem a tužkou v ruce vydal za mnou, protože mu ostatně nic jiného nezbývalo. Jakmile jsme se vrátili ke stolu, Slash se naklonil k Renee a začal ji zasypávat polibky. Bylo to zvláštní, vidět ho s někým jiným, ale nevadilo mi to, což bylo vlastně ještě divnější. Axl to očividně pojal, jako soutěž, takže vzápětí začal dělat to samé jako on. Nechtěla jsem se účastnit jejich podivného zápasu, ale upřímně, na líbání s Axlem mi nic nevadilo, právě naopak. Připadala jsem si jako opilá. Všechno kolem sebe jsem viděla jen občas a mlhavě, když jsem zrovna otevřela oči.

"Axle, Audrey, pojďte si dát taky!" přerušila nás Amy, držící v ruce flašku tequilly, z které začala plnit panáky.

Všichni kromě nás se už stihli přesunout na druhou stranu stolu. Dokonce i Slash s Renee se již dávno přestali zabývat vzájemným osaháváním a přesedli si k ostatním. Přestěhovala jsem se i se židlí na místo vedle Dizzyho a natáhla se pro panáka, kterého Amy právě naplnila.

"Tak na co?" ujistil se Matt.

"Na tour přece!" prohlásil Axl. "A na zázraky!" dodal potom, co se otočil na mě.

"Tak na tour!" přitakal Slash a přiťuknul si s ním.

"Vy tu jako chlastáte beze mě?!" vykřiknul Duff, který se zrovna přihnal z koupelny, načež donutil Amy, aby mu taky nalila jednoho panáka, a se všemi si přiťuknul.

Připomínalo mi to můj první večírek ve Whisky a Go Go. Jen s tím rozdílem, že tentokrát tu bylo mnohem méně hadů a drog. Rozhodně tu nepanovala taková nálada jako v den oslavy Slashových narozenin. Osamocené místo pod fíkusem zůstalo pro dnešek neobsazené. Nepila jsem nijak moc, ale přesto jsem byla mimo. Zase jsem si ze všeho pamatovala jen krátké útržky. Duff do sebe během pár minut naklopil celou láhev vodky a po chvíli už se s hlasitým smíchem válel na podlaze pod svou židlí. Slash vylezl na stůl. Začal něco zpívat, možná řvát. Znělo to trochu jako opera, ale nebyla jsem si jistá, co to vlastně bylo. Matt do sebe během jeho vystoupení stihnul obrátit zbytek tequilly. Když jsme se na něj otočili, spal už dávno s hlavou zabořenou v čokoládovém dortu. Levou nosní dírku měl ucpanou abnormálně velkou malinou. Axl celou dobu seděl nezvykle klidně na místě. Občas se došel protáhnout ke gauči, ale jinak nevykonával téměř žádný pohyb. Jen vyprávěl vtipy, aby prolomil ticho.

"Laure, promiň, že se ptám teď, ale kdy má babička ten pohřeb?" zeptala jsem se jí v naprosto nevhodnou chvíli.

"Pozítří od jedenácti. Pojedeme všichni od nás z domu."

"Děkuju. Kdyžtak můžeš vzkázat tátovi, že jsem tady." Usmála jsem se na ni.

"Spolehni se." Přikývla a dál se věnovala rozhovoru s Izzym.

Neustále se něčemu smáli. Nevěřila jsem tomu, že už nebyli spolu. Neviděla jsem jediný důvod, proč by se měli rozejít.

Dizzy a Lisa se krátce po druhé ráno omluvili, že už musí jít. Zanedlouho po nich zmizeli i Kim s absolutně dezorientovaným Duffem. Amy z nás všech zůstávala nejstřízlivější, takže nám všem neustále doplňovala panáky.

"My už asi taky půjdeme." prohlásil Axl poté, co do sebe hodil zbytek bourbonu.

"Počkej, co já tu budu bez tebe dělat?" vykřikla Amy.

"Nalívat panáky jako doteď." opáčil Izzy pohodovým tónem.

"Tak dobrou, uvidíme se na obědě." Zamávala nám, než jsme se vypařili za dveřmi.

Axl rychlým krokem vykročil po schodech dolů k autu. Nechápala jsem, jak se zvládal pohybovat tak rychle. Sama jsem měla problém po pár panácích vůbec sejít schody.

"Ty budeš takhle řídit?" Vykulila jsem oči, když se zastavil u auta.

"Měl jsem za celou dobu jenom dva panáky." informoval mě.

Pochybovala jsem, že byl tohle ten samý Axl, kterého jsem znala před čtyřmi lety. Změnil se. Strašně se změnil. Tak moc, že jsem vůbec netušila, že to jde.

Probrala jsem se z dalšího hlubokého zamyšlení a nasedla do auta. Celou cestu jsme mlčeli. Axl jednou rukou svíral moje stehno, ale dával pozor na to, co se dělo na silnici. I poté, co jsme vystoupili z auta, se choval nezvykle klidně. To všechno se změnilo až, když za námi zavřel dveře svého bytu.