Tenká hranice {L.P} ✔️

4. kapitola-knihovna

Procházela jsem se čistou loukou a zvažovala nad lesem. Stále mi to vrtá hlavou a nemůžu tomu přijít na kloub, jestli tam opravdu někdo je tak proč to neřeší policie? Proč už tam dávno někdo neposlal hlídky? Možná je to opravdu jen žvást aby malé děti nechodili samy do lesa.

Vyhnula jsem se tedy tomu místu a pokračovala opět do města. Dnes mám v plánu koupit si nějakou knihu ve starém knihkupectví které mi Jessica poradila, včera jsem při našem videohovoru usnula a zjistila to až ráno kdy mě probudila blikající obrazovka.

Když jsem konečně spatřila civilizaci můj zrak spatřil staromódní budovy a domy.

Švýcarsko je opravdu nádherné místo.

Vešla jsem do jednoho staršího obchůdku s knihamy a nad mou hlavou zazvonil menší zvoneček.

„Zdravím" řekla jsem do ticha.

„Dobrý den slečno, jak vám mohu pomoci?"

rozzářila se nějaká stařenka a já se usmála.

„Hledám přibližně nějaké scifi příběhy" vysvětlila jsem jí stručně a na to mi poukázala ať jdu za ní.

Zavedla mě do menší uličky a já nasávala omamující vůni nových knih.

Prohlížela jsem si různé druhy a zastavila se na jedné.

monstrum

„Mohla bych se na něco zeptat madam?"

Otočila se mým směrem a vřele zakývala hlavou

„Víte, jedna paní mi říkala že tady ve vašich lesích se skrývá nějaký muž s hyenami" řekla jsem prostě a ona se ošila

„Myslíte si že je to jen povídačka pro malé děti?" vyděsila se

„Při vší účtě k vám madam, ano myslím" sevřela jsem ruce v pěst a pokoušela se o úsměv.

Pohlédla za sebe a pak zpět na mě.

„Jediný kdo ho zahlédl jsem byla já a jedna slečna která přišla kvůli těm bestiím o oko"

sykla a já polkla.

„Posaďte se, bude to trochu na dýl"

Došli jsme do postarší kuchyňky a posadily se na menší pohovku.

„Stalo se to před třemi lety"

podala mi šálek čaje a já se děkovně usmála.

„Psal se květen a já se pohybovala na louce, chtěli mě okrást, musela jsem jednat. Jediné co mě tehdy napadlo bylo schovat se do toho lesa, dobelhala jsem se tam a spatřila dívku. Šla mým směrem a utíkala, mezitím co já se stále ohlížela a snažila se je setřást"

Napila jsem se tak jako ona a čekala na další úryvek z její paměti.

„Když se to povedlo, tak jsem jako ona zabloudila. Promluvila na mě s pocitem beznaděje. Nevěděla kam jít a já zjistila že se jmenuje Angel. Byla vyděšená a utíkala před svým šíleným přítelem. Měla znatelný strach tak jako já, o tom muži každý věděl jen málo. Ale taky nebylo úplně vidno zda tam je, i tak nám ale stoupl adrenalin v krvi"

podívala se na mě s hrůzou v očích.

„Vyběhli na nás dvě hyeni, smradlavé a dravé zvířata. Bylo to až hrůzostrašné, jednu dobu jsem si myslela že nás zabijou.
Rozutekli jsme se co nejrychleji pryč z lesa i když jsme nevěděli kudy, Angel.."

Čekala jsem co bude dále

„Nevím zda z toho nebudeš mít noční můry nebo tak"

vydechla a mnula si spánky.

„Jen pokračujte" pobídla jsem ji nedočkavě.