Tenká hranice {L.P} ✔️

40. kapitola-domluva

Z pohledu Ashe
Pamatuji si jak jsem mu kdysi dodala papírek s děkovným obsahem.

A teď?

Teď mu budu podávat omluvný vzkaz.

Jen jsem pomalu vydechla všechen vzduch z plic.

Položila jsem kus papíru před menší chatu a znovu ho přečetla.

Milý Liame,
dnes večer má Harry, já a spol jít do lesa, než nás všechny vykucháš a bůh ví co ještě, uvědom si prosím že mi na těch lidech záleží.

Na patě jsem se otočila ale zakopla o menší zábradlí u schodů.

Podlaha zavrzala a já se zřítila prudce dolů.

Dveře se skoro rozrazily a Liam do mě zabodl jeho rozzuřený pohled.

„maličká"

vydechl zcela s klidem.

„Já-já už jdu když jsi mě nechtěl už nikdy vidět"

vstala jsem a oprášila ze sebe přebytečný prach.

„Nemyslel jsem to tak"

sklopil hlavu a popadl vzkaz.

Když jeho pohled zavadil o kus textu, rozutekla jsem se pryč z lesa přímo do knihovny.

„Zdravím všechny"

řekla jsem automaticky když zvonek nad mou hlavou zacinkal.

Zadržovala jsem slzy a s úsměvem se vydala k obýváku.

„Ashe!"

Běžel mě obejmout Louis a Niall.

„Ahoj kluci, kde máte Harryho?"

vyměnili si usměvavé pohledy a prokázali na dveře nahoru.

„Je v pokoji"

„mohu?"

„Jen běž, balí si nějaké věci k sobě do bytu"

pokývala jsem hlavou a stoupala po schodech.

Zaklepala jsem a vešla dovnitř.

„Hazz?"

„Tady!"

zamával na mě ze skříně.

„Proboha co to vyvádíš?"

zasmála jsem se ale nakonec mu pomohla oblečení které měl poházené všude kolem, sundat.

„Snažím se"

mykl rameny.

„Budeš potřebovat pomoc"

uchechtla jsem se a on se otočil mým směrem.

„Chtěl bych ti něco navrhnout"

zdržel dech a já nadzvedla moje pravé obočí.

„Prosím, zůstaň ve Švýcarsku. Já vím že je to narychlo ale co takhle se nastěhovat ke mě?"

„Tuhle nabídku jsem slyšela už od Louiho Harry a popravdě?"

napjatě čekal a já ho ujistila svým úsměvem.

„Velice ráda"