Od té nehody se toho moc nezměnilo, je to týden co mám levou ruku v sádře, je to týden co jsem se nastěhovala k Harrymu a týden co mlčíme před Monique.
„Vážně tedy nejdeš?"
zeptal se Niall s úsměvem na tváři.
„Zůstanu doma, potřebuji si odpočinout"
odvětila jsem a on jen kývl
„Já s tebou klidně zůstanu"
„To není nutné Harry, zvládnu to"
„Co když budeš s něčím potřebovat pomoc?"
trval si na svém.
„Opravdu to není nutné. Potřebuji chvíly čas i pro sebe"
„Fajn, dobrá ale kdyby něco volej!"
pokáral mě a já se nad tím musela usmát.
„Budu"
kývla jsem.
„Mějte se"
dodala jsem a usádlila se na gauči.
Rozloučili se a vypařili se z domu.
Když jsem se ujistila že je Range Rover pryč, popadla jsem klíče a utekla k lesu.
„Liame?"
zaťukala jsem už asi po páté na dveře od jeho chaty.
Děsilo mě že nikdo neotvírá a ještě více mě děsilo to že jsem za dveřmi slyšela štěkot hyen.
Pomalu jsem tedy otevřela a tikala pohledem po místnosti.
Prvně jsem se zmohla jen na ublížený pohled.
Povaloval se na gauči s opětovnou skleničkou whiskey.
Oči měl podlité krví a já si byla jista že to není prvně ani naposledy.
Bruce a Flick měli své hlavy složené u jeho ramen a sledovali ho věrnýma psíma očima.
„Co to zase provádíš Lilo?"
oslovila jsem ho a dovolila si vykročit dovnitř.
Přisedla jsem si k němu a on se vyhoupl na lokty.
„Připadám si jako parchant že jsem to připustil"
nadzvedla jsem jedno obočí a on sledoval můj obličej.
„Budu muset z Ženevy vypadnout a už se nikdy nevrátit"
„A-le proč by jsi to k sakru dělal? Nevím co bych si bez tebe počala!"
Svraštila jsem obočí a zdravou rukou sevřela tu jeho třesoucí.
„To je ten důvod"
Měl co dělat aby ze sebe vydal alespoň hlásku kvůli velkému množství alkoholu v krvi, já ale stále opařeně strnula na místě.
ČTEŠ
Tenká hranice {L.P} ✔️
FanfictionRázně se zamračil a přirazil mě ke zdi. Rukama mi obklíčil jakoukoliv možnost k útěku a zpřímeně mi hleděl do očí. „Proč tohle děláš co?" zasyčel a semnou to cuklo. „Jak jste zjistil kde 'bydlím'?" „Jak jsi přišla na nesprávnou odpověď?" Nikdy m...