23:00
Čas kdy se dovážíme jít do lesa.
Chci říct oni, pro mě je to normálka a proto si teď otestuji své herecké výkony.
Naposledy jsme skontrolovali baterky a všemožné věci a vydali se do hlouby.
Pamatuji si jak jsem sem šla poprvé, tedy spíše běžela.
Ten obrovský strach co mi koloval v žilách byl opravdu nezapomenutelný, nemůžu si ho už ani odpustit.
Asi to tak mělo být.
„Jestli se bojíš tak mi dej ruku"
zašeptal mi do ucha Harry a já se ošila.
„To je dobrý, budu ti v patách"
Můj cíl je teď držet nás dále od Liamové chaty, nebyl by dvakrát nadšený kdyby nás tu viděl.
„Zašel bych si sem na houby"
mykl rameny Niall a všichni se dusily smíchy.
Nic jiného nám asi nezbývalo když je tu tak přitížená atmosféra.
„Pojďte, šel bych do toho mírného kopce"
Zayn posvítil baterkou na místo před námi a já nenápadně polkla.
Poukázal totiž na zkratku k moc známému místu.
„Co takhle jít na opačnou stranu? do toho kopce se mi zrovna dvakrát nechce"
„Ty jsi ale lenoch Ashe"
zasmál se Louis.
„Nediv se když je skoro půl noc"
rozmáchla jsem se a následovala Harryho do kopce.
„Já si ale nedělal srandu, mám hlad"
postěžoval si Niall.
„Proboha, jsme tu sotva patnáct minut a ty by jsi zase žral. Co je to s tebou Nialle?!"
syknul Zayn a já se zasmála společně se všemi.
Pokračovali jsme tedy prošlapanou cestičkou kterou jsem vytvořila já když jsem se dobývala k Liamovy.
„No doprdele!"
zaklel Harry když uviděl jednu malou hyenu běžící naproti nám.
„Utíkejte!"
rozkřikl se a všichni se dali na útěk.
Já byla někde v nitru ráda že se sem už nikdy, nikdo nevrátí.
„To jsme tam moc dlouho nebyli"
vydýchávala jsem se když jsme překročili místo lesa.
„A už se tam nikdy nevrátíme"
doplnili mě.
„Všimli jste si toho?"
zasekl se v pohybu Louis a my nechápavě prohlédli
„Když k nám ta bestie bězěla, vrtěla ocasem a to znamená-"
„Víme co to znamená"
přerušila jsem ho při vzpomínce jak mě Liam upomenul že mě má Bruce rád.
„Vypusť to z hlavy mrkvožroute, teď musíme vypadnout"
dal nám za pravdu Harry.
Byla bych se otočila kdyby si svou hyenu nevolal moc známý hlas.
„Bruce, k noze!"
Všichni skameněli a zamrzli pohledem směrem k lesu.
Pro mé neštěstí se z místa začala vynořovat svalnatá postava.
ČTEŠ
Tenká hranice {L.P} ✔️
Hayran KurguRázně se zamračil a přirazil mě ke zdi. Rukama mi obklíčil jakoukoliv možnost k útěku a zpřímeně mi hleděl do očí. „Proč tohle děláš co?" zasyčel a semnou to cuklo. „Jak jste zjistil kde 'bydlím'?" „Jak jsi přišla na nesprávnou odpověď?" Nikdy m...