Jsou to tři dny co se na tom místě už nepohybuji, nikomu jsem to neřekla a ani to nemám v plánu.
Je to psychopat, šílenec, vrah a bůh ví co ještě.
I přes můj odpor k němu bych mu ale měla poděkovat za ošetření mojí nohy.
Podívala jsem se na obvaz od krve který byl včera vyměněný doktorem.
Neustále se ošívám nad tou vzpomínkou když mi řekl že ten kdo mi ji ošetřil musel být velice znalý, dle všechno jsem mohla stratit hodně krve.
Věřte nebo ne, neustále na sobě cítím ten zvláštní pohled který nebyl jako každý jiný.
Zvedla jsem se ze sedačky a vydala se pryč z místnosti.
Práci mám konečně za sebou a teď mi zbývá vrátit pár knih do knihovny.
Vyšla jsem z budovy a vydala se rovnou tam.
„Zdravím?" řekla jsem do ticha a uslyšela chlapecké hlasy.
Knihy jsem položila na pult tak jako vždycky a vydala se hledat Monique.
„Ashe!" usmála se na mě.
udělala jsem taktéž a ona mě hned pobídla ať jdu za ní.
„Harry o tobě neustále mluví, nebude ti vadit s ním strávit chvilku času?"
prozradila mi a já se usmála.
„Vůbec ne"
Zavedla mě do menšího obýváku pryč z knihovního pozemku a mě se vyskytl pohled na pět kluků.
Hlasy ztichli a otočili se na mě.
„Kluci, tohle je Ashe, Ashe tohle je Zayn, Louis a Niall"
všichni se představili a uvolnili mi místo mezi nimi.
„Těší mě" řekla jsem doticha a usmála se na Monique která se měla na odchodu.
„A jak nám ji představíš?"
pronesl Zayn když si mě s úsměvem přeměril
„Chodí sem často, prohodili jsme zatím jen pár slov" přiznal.
„Je na čase prohodit jich trochu více"
ČTEŠ
Tenká hranice {L.P} ✔️
FanfictionRázně se zamračil a přirazil mě ke zdi. Rukama mi obklíčil jakoukoliv možnost k útěku a zpřímeně mi hleděl do očí. „Proč tohle děláš co?" zasyčel a semnou to cuklo. „Jak jste zjistil kde 'bydlím'?" „Jak jsi přišla na nesprávnou odpověď?" Nikdy m...