Tenká hranice {L.P} ✔️

60. kapitola-chci vědět víc

Zaparkoval na opuštěném ale přesto uchovaném parkovišti daleko od klubu aby jsme se mohli každý vydat svou cestou.

„Uvidíme se tam ano? kdyby se cokoliv dělo, na levém zápěstí jsem si do náramku umístil malinký strojek na který stačí jen třikrát kliknout a mě přijde zpráva že jsi v ohrožení"

Zmateně jsem vykulila oči a šáhla si do kapsy od saka.

„Nestačilo by ti poslat esemesku?"

Zaculila jsem se a on se uchechtl.

„Musíš hrát profesionálně, budeš mezi lidma zlato. Kdyby jsis prostě vzala telefon a začala mi psát, nedopadlo by to dobře"

„Proč ne?"

„Ash, teď nemáme čas na tyhle věci, zeptáš se mě až to budeme mít za sebou dobře? to zvládneš"

Pevně mě objemul a my se mlčky rozdělili.

On si nabil zbraň a mnou projel zvláštní pocit, nevím proč.

Šla jsem tedy předním vchodem a Liam se vydal tím zadním, to jsme si ujasnili.

Mé kroky byli ladné a směřovali rovnou k boxu kde už na mě čekal Simon.

„Má drahá Anastasie! Tak jsem se na tebe těšil!"

Otevřel mi náruč hned když mě spatřil a já měla co dělat abych se nepoblila.

„Nápodobně"

I přes můj odpor jsem na něj mrkla a usadila se vedle něj a jeho bodyguardů kteří si mě jen otráveně sjeli pohledem.

„Jaké téma tedy probíráme má drahá?"

Prudce jsem se nadechla ale snažila se to zakrýt zakašláním.

„Ti kluci, které jsi unesl"

„Jestli je chceš zase na orgány, tak jako vždy, musíš si chvíly počkat. Právě je využívám k velmi dobrému kšeftu"

„Pověz mi více Simíku"

Usmála jsem se na něj a nechala servírku položit na stůl skleničku s neznámou tekutinou.

„Nenapijeme se nejdřív?"

Zakmital obočím a já ho v duchu měla chuť zabít, opět.

„Když to pomůže, chci vědět více! Jestli že se k tobě mám připojit, chci mít o všem přehled"

Objasnila jsem mu a tajemně se mu zadívala do očí.

„Ach tak"

„Tím pádem, má drahá Anastasie, nazdraví"

„Jen na to naše"

Doplnila jsem ho s tím nejhlubším hlasem který už dlouho nehraju a ťukla si s ním.

„Možná jen na to moje"

Zašeptal a začal se smát.