Z pohledu Liama
„mohu vám s něčím poradit pane?"
zaskřípal nějaký hlas a já se ošil.
„Mám se už na odchodu"
řekl jsem co nejhrubějším hlasem k nerozpoznání mé identity.
Rychlou chůzí jsem vykročil z knihovny a namířil si to domů.
Zabouchl jsem za sebou a svými hyenami dveře a praštil vázou která mi přišla pod ruku o zem.
Roztříštila se na miliony střepů tak jako se roztříští mé srdce když Ashe vidím s ním.
To já ji našel!
To já jí ošetřil nohu!
To já jí ukázal krásu lesa!
To já jí nechal vstoupit do mého nitra!
To já mám právo na to s ní být!
Ne nějaká buzna s dlouhými vlasy!
Měl jsem tak obrovský vztek.
rozházel jsem všechny papíry co jsem našel v téhle díře.
Všechny hrnky, talíře a sklenice.
„Jsem takový idiot že jsem ji od sebe odehnal!"
zařval jsem a trhal si vlasy.
Ona mi musí odpustit!
Je jediná koho mám a já si ji ani nedokážu udržet při těle.
Co se to semnou sakra děje?!
slečna si umanula chodit do lesa a má to mít!
Chtěla o mě něco znát, má to mít!
Tak v čem je problém?!
Myslel jsem že ji nevadí vlastnit mou přítomnost!
Něco je špatně, moc špatně!
Srdce se mi rozbuší pokaždé když ji uvidím.
Když se směje.
Když se mračí.
Když se culí a nebo když se červená.
Musím ji získat zpět ke mě.
Bez ní se cítím prázdný a vůbec to nechápu!
Vždyť ji znám jen pár týdnů a hraju si tady na nějakou puberťačku.
Ona neví vůbec nic o tom co pro mě znamená.
Nemá ani tušení jak moc ji k sobě potřebuji.
Popadl jsem láhev whiskey a napil se přímo.
Ona si teď někde leží v teplé posteli s dekou až po uši.
Po teplé sprše a s úsměvem na tváři a já?
Opijím se tady jako nějaká sračka.
ČTEŠ
Tenká hranice {L.P} ✔️
FanfictionRázně se zamračil a přirazil mě ke zdi. Rukama mi obklíčil jakoukoliv možnost k útěku a zpřímeně mi hleděl do očí. „Proč tohle děláš co?" zasyčel a semnou to cuklo. „Jak jste zjistil kde 'bydlím'?" „Jak jsi přišla na nesprávnou odpověď?" Nikdy m...
