Tenká hranice {L.P} ✔️

38. kapitola-kdo to je?

Z pohledu Liama
Nebudu lhát, měl jsem v sobě takový vztek.

Ne na ni.

Ale na toho jejího slavného Harryho a na sebe, že jsem si ji neudržel více u těla.

„Všechen můj volný čas nepatří jen tobě, co tě pořád žere? Naštveš se kvůli každé maličkosti! To ti nejsem dost dobrá? Vždyť jsem jediná koho máš Liame!"

zajíkla se a já už nemohl vidět tu bolest v jejich očích.

Moje hyeny ochranitelsky seděli u mých nohou a nechápavě hleděli na Ashe.

„Raději zmiz z mého dohledu"

zasyčel jsem ale věděl jsem jakou chybu jsem udělal.

„Neboj, za dva týdny odjíždím a už mě tu nikdy neuvidíš, nikdy"

zašeptala a odstrčila mě od sebe.

V tom to ve mě hrklo.

Rozběhl jsem se domů.

Potřeboval jsem něco rozbít a zanadávat si jaký kokot jsem.

Ale prvně si posvítím na toho jejího slavného Harryho.

Přehodil jsem si přes hlavu kapuci a vešel do knihovny.

Měl jsem jistotu že mě nikdo nepozná jelikož nápad nosit oblečení větší než má postava je už starý ale funguje pořád stejně.

Stoupl jsem si k regálu a dělal že si vybírám nějakou knihu.

„Tak jaké bylo rande?"

uslyšel jsem hlas který byl dámský a hodně starý.

Někoho mi připomínal ale já nevěděl koho.

„Skvělé, Ashe je skvělá! Nechápu jak se k ní někdo může chovat hnusně"

postěžoval si a ani se neobtěžoval podívat se zda ho někdo neposlouchá.

„Jo a Monique, zbývají jí dva týdny tady a tak mě napadlo.."

„Zda by u mě nemohla na pár týdnů bydlet, než si najde něco vlastního"

zasnil se a ve mě to hrklo ze dvou důvodů.

Monique, žená která před třemi lesy zabloudila do lesa a já měl v plánu ji i s tou Angel nebo jak se jmenovala, vykuchat. Jenže Bruce ji znatelně poškodil ruku a ona začala křičet, další nepovedený pokus.

A ten druhý?

Mám pokus o to napravit to co jsme posral!

Nechci aby bydlela u něj ale chci aby ti zůstala, v téhle zemi.

A když to nepůjde po dobrém, postarám se o to aby to šlo po zlém.

I kdybych ji měl umučit k smrti.