Tenká hranice {L.P} ✔️

55. kapitola-Londýn

probudila jsem se na velmi pohodlné sedačce v poloprázdné kabině.

Zmateně jsem se dala do sedu a rozhlédla se.

„Uh, co?"

mnula jsem si oči a znaveně se protáhla.

„Nelíbilo se mi vidět tě spát v tom autě, tak jsem nám sehnal letadlo"

mykl rameny a dále se díval z okna, zvláštní že jsem si jeho vzpřímené postavy všimla až teď.

„Prosím?"

„Slyšelas"

uchechtl se a zapálil si cigaretu.

„Tak mi laskavě vysvětli co se to k sakru děje! To si prostě jen tak řekneš že se vydáme do Londýna? Vůbec nic nechápu a nikam jsem s tebou jet nechtěla!"

zakřičela jsem na něj a prudce se zvedla.

Zamračil se na mě a napil se ze skleničky whiskey kterou měl po ruce.

„Ještě jednou na mě zvedneš hlas a-"

„A co?"

Nepříčetně jsem odsekla a on se zarazil.

„Už mě to nebaví"

To mě taky ne.

„Kdybych ti teď mohl říct úplně všechno"

„Udělal bych to"

doplnil se.

„A co ti brání?"

Mnula jsem si spánky a naštvaně si podupávala nohou.

„Ten zmatek v tom všem"

„Tak už se k sakru vymáčkni"

„Nepovím ti nic dokud se neujistím že to bude bezpečné"

„Co by neustále mělo být k sakru nebezpečné? Co to tady meleš?"

rozhodila jsem ruce a dala si je v bok.

„Laskavě mi všechno vysol"

„Někdo se tady potřebuje prospat"

úplně ignoroval mou maličkost a vydal se ke mě ladným krokem.

Propalovala jsem ho pohledem a nechápavě se zašklebila když si vzal kapesník a nalil do něj nějakou vodu z černohnědé lahvičky.

„Co to děláš?"

okrok jsem couvla a on se zase o jeden přiblížil.

„Zpívám ti na dobrou noc"

přiložil mi látku k ústům a já opět upadla do hlubokého spánku.

Eyo, teď opravdu nemám moc času na psaní ale už navádím téma které bude vést k závěrečném rozuzlení, doufám že jsem vás nějak nerozhodila. Vaše - L. 🤣🥰😘