Tenká hranice {L.P} ✔️

24. kapitola-šance

Úterý.

Ocitala jsem se opět u vodopádu s úsměvem na tváři.

„Takže hádám že tě budu nacházet tady"

pronesl nasupeně.

„Nejspíš"

„Nemáš šanci, víš to?"

„Při vší účtě k vám, zatím se neděje nic neobvyklého. Nic z čeho bych měla mít strach a ani se nedivím. Vždyť z lidí děláte blázny!"

Nadechoval se ze něco řekne ale já ho přerušila.

„Na první pohled se nezdáte jako vrah, ale na ten druhý až jako psychopat s hyenama po boku."

odpálkovala jsem ho a on se usadil vedle mě.

Mlčel a přivolal si jeho nebezpečné zvířata.

„Chceš vědět proč jsi stále na živu Ashe?"

Jen jsem nadzvedla jedno obočí.

„Roztrhat!"

nákazal jim a já sebou cukla.

Ale ani po kratší chvíly se nic nedělo.

Jeho hyeny jen seděli a sledovali svého pána.

„I kdybych chtěl, takového šaška bych možná ani nepobodal"

„Jaktože neustále měníte názor?"

Vydechl a podíval se na mě.

„Nesetkal jsem se s tak zvláštním člověkem víš to?"

„Uh, asi-"

„Už několikrát jsem ti řekl ať sem nelezeš ale ty jsi se tu i o přesto objevila a ne jen jednou"

„Stejně to nechápu, žadní vlci tady nejsou, že ne?"

„Čekal jsem že když tě zastraším tak se tu neobjevíš"

mykl rameny a sledoval tu krásu před náma.

„Myslel jste špatně, ostatně tak jako vždycky"

chvíly bylo ticho ale nakonec ho prolomil.

„Netykej mi, cítím se potom staře"

„No dobře.. jak ti mám tedy říkat?"

„Zase pokus o zjištění mého jména?"

zasmál se a já též.

„Možná tak trochu"

„Bylo by ti to k ničemu"

Už jsem se chystala něco říct ale někde blízko nás se ozývali hlasy.

„Flicku, Bruce Roztrhat!"

Přímo zuřil.

„Proč zase?"

převrátila jsem oči v sloup a on mě jen propálil pohledem.

„bientôt à bientôt vu"
(brzy na viděnou)

Pronesl a rychlím krokem se vytratil z lesa.

Naopak já si užívala šum jezírka.