Nejsi můj otec

kapitola 10. Setkání s otcem

Dny plynuly a Mandy byla docela ráda za téměř normální školní rok. Všichni v jejím ročníku se museli připravovat na zkoušky NKÚ, což s Umbridgeovou, jako zatím nejhorší učitelku obrany proti černé magii (a už nikdo ji v tom překonat nemůže), nebylo vůbec jednoduché. A už vůbec ne v této situaci, kdy se Voldemort vrátil. 

A ještě něco. Naše milovaná Dolores se stala bradavickou vrchní vyšetřovatelkou, takže může vyhodit jakéhokoli učitele, který jí nebude připadat dost dobrý. Ze všeho nejdřív by ale měla vyrazit sama sebe. 

Jednoho večera, kdy si Harry opět odpykal školní trest, se Hermiona zmínila o tom, že by je měl doučovat obranu. 

,,A co ty Mandy," zeptala se jí Herm, ,,šla bys do toho s námi?" Než Mandy vůbec stihla něco říct, skočil jí do řeči Harry.

,,Jestli vás mám vážně doučovat obranu a chcete mě jako svého učitele, pro Mandy to bude povinné," řekl nesmlouvavým tónem. Mandy se potichu zasmála. To je mu podobné.

Byl konec září, kdy se to stalo. Helen se opět pokusila navázat s Mandy kontakt. Ale tentokrát jí přálo štěstí ještě méně. 

Mandy se znovu objevila v temné chodbě bez oken. Rozhlédla se a zjistila, že se tu vůbec nic nezměnilo. I ten výkřik se ozval znovu. Mandy se chtěla rozeběhnout a nikde se nezastavovat, chtěla konečně zjistit, kdo to je, ale neznámý muž (podle hlasu) zde byla dřív, než minule. 

Chytil ji za loket, čímž jí zabránil se rozeběhnout, a zakryl jí pusu, aby nemohla vykřiknout.

,,Tak když už jsi tady, tak toho využijeme, co říkáš," zašeptal tak, aby je nikdo jiný neslyšel. Nečekal na odpověď, která by stejně nepřišla, otočil se a vedl jí na druhý konec chodby, která končila schody vedoucí nahoru. Mandy se mu snažila vytrhnout, ale neměla dostatečnou sílu.

,,Amando, tohle není nutné, nemůžeš se odsud dostat, pokud ti to nedovolím a to se nestane," řekl mírně zklamaným tónem. Mandy nikdy moc nevynikala v rozpoznávání lži, nevěděla, že jediný, kdo ji odsud může dostat, je ve skutečnosti Helen.  

,,Dokážu jít sama," odporovala v naději, že se jí podaří dostat se k Helen do dostatečné vzdálenosti, aby jí mohla dát najevo svou přítomnost.

On ale její záměr pravděpodobně prokoukl. Potichu se zasmál smíchem, který nezněl ani trochu lidsky. ,,Nevěřím, že neuděláš žádnou hloupost. A teď už pojď a nezdržuj, chci s tebou mluvit."

Vedl ji po schodech nahoru a Mandy přiznala, že by to nikam nevedlo. 

Otevřel první dveře vpravo a vešel s ní dovnitř. 

Místnost se zvláštním způsobem podobala zmijozelské společenské místnosti, když tam byla ve druhém ročníku. Samozřejmě nebyla tak velká, byla velká asi jako jejich ložnice v nebelvíru. 

Napravo ode dveří byl psací stůl, poličky na knížky a okno. Nalevo ode dveří  byly dvě pohovky  velice podobné těm ve zmijozelské společence.  Mezi nimi stál malý stolek a u zdi krb. 

Pustil ji a Mandy se konečně mohla podívat, kdo jí opět znemožnil setkat se s Helen. Ano, byl to on. Voldemort. V přesně stejné podobě, jakou popisoval Harry. 

,, Posaď se, chci se tě zeptat na pár otázek."

Mandy dlouho váhala, jestli ho poslechne, nechtělo se jí ho poslouchat, ale zároveň měla docela strach. Nakonec ho poslechla a sedla si naproti němu. ,,Zeptat se můžete, ale nejsem si jistá, jestli odpovím," řekla mírně třesoucím se hlasem. Nikdy nebyla moc dobrá ve skrývání emocí. 

,,Jak dlouho víš, že jsi moje dcera? Tedy, předpokládám, že to víš."

Mandy se po každé jeho otázce rozmýšlela, jestli by mohla odpověď někoho ohrozit. Tentokrát nebyla. 

,,Od té doby, co se H-...," náhle se však zarazila, ,,od konce třetího úkolu turnaje," zamumlala. 

Voldemortovi ale bohužel neunikla první část věty. ,,Jsi z nebelvíru, že?"

Mandy mlčela. Tentokrát vyhodnotila jeho otázku jako nebezpečnou, pro všechny její kamarády. Uhnula pohledem a zadívala se na špičky svých bot.

,,Dívej se na mě, když s tebou mluvím," sykl nebezpečně ostrým hlasem. Ale ona ho neposlechla. Tušila, jak by to dopadlo. On by použil nitrozpyt, ona by ho díky nitrobraně zablokovala a to by vedlo v otázkám jako kdo tě učil nitrobranu a z jakého důvodu. 

Voldemort vstal a Mandy radši nepřemýšlela nad tím, co se chystá udělat. Přešel k ní a přesně v ten okamžik Helen kouzlo zrušila. Helen si v tu chvíli ani nedovedla představit, jak moc jí byla Mandy vděčná.