kapitola 29. Výhrůžky

118 6 3
                                    

Mandy ztuhla na místě. Jak by se mohlo něco takového stát? Musel by ji ,,adoptovat", ale k tomu je teď potřeba i její podpis. A ona to nepodepíše. Za žádných okolností.

Matt měl zřejmě stejný názor. ,,Ty očekáváš, že to podepíše?" zeptal se nevěřícně.

,,To se brzy dozvíme."
Potom slyšela kroky a rázem se otevřely dveře.

,,Slyšelas náš rozhovor?" zeptal se Voldemort. Mandy chvíli váhala, potom přikývla.

Voldemortova ústa se zkřivila do zlověstného úšklebku. ,,To je dobře, takže víš, co tě zítra čeká."

,,Já to nepodepíšu!" vyhrkla až přehnaně rychle. Voldemortův úsměv se ještě rozšířil. ,,Nesouhlasím. Matthew, ty teď běž, zavolám tě, pokud to bude potřeba."

Matt se zaváháním přikývl, ale otočil se a odešel. Voldemort počkal, než se za ním zavřely druhé dveře a potom se znovu obrátil na ní.

,,Mám spoustu možností, jak tě přinutit podepsat to. Pokud to nepodepíšeš, už se nevrátíš zpět do školy."

Mandy ztuhla. ,,To neuděláte. Pokud se nevrátím, budou mě hledat, to dobře víte."

,,Hledat tě můžou, ale nenajdou tě. A pokud nezabere tohle, můžu tě přinutit vypít veritasérum, abys mi vyklopila vše, co víš. Jsem si jistý, že toho víš hodně. Tak co na to říkáš?"

Mandy náhle něco napadlo, ale bude ji to stát dost hereckého talentu, který nemá tušení, kde vezme. Místo toho, aby ještě více zbledla, se ušklíbla stejně provokativním způsobem, jako on.

,,Nic o mně nevíte. Jen to, co vám řekl Snape. A nepochybně vám řekl, že ovládám nitrobranu. Co když to ale není všechno, co když mě to zajímalo víc, než Snape ví. Nemůže ohlídat každou knihu, kterou si půjčuji v knihovně nebo co dělám s kamarády."

Voldemort se zarazil. Pochopil, kam tím míří a vůbec se mu to nelíbilo.

Šach, pomyslela si Mandy. ,,Pokud mi budete takto vyhrožovat, kontaktuju někoho a řeknu mu, že budu u sirotčince. A někdo přijde, o tom nepochybujte."

,,Uděláš to a tvá matka bude trpět!" sykl ostrým hlasem.

Šach mat. A nebo možná ne.

,,Matt mi řekl, že jste jí nikdy neublížil. Ani když mě odvedla do sirotčince. Neublížíte jí, jen blafujete."

Voldemort se k ní naklonil. ,,Hodláš to riskovat?" opáčil.
Mandy ale věřila, že je její úsudek správný. ,,Ano"

Jeho pohled ztvrdl. ,,Ať je po tvém."
Poté ji chytil za loket a táhl ji pryč z místnosti pryč. Ale Mandy tento den už podruhé měla štěstí.

Matt neodešel, čekal na chodbě, protože tušil, že ho bude volat brzy. Ale když viděl, že ji doslova táhne proti její vůli, nenechal to tak.

,,Tak dost, pusť ji, když nechce jít sama, tak ji nikam netahej."

Voldemort se zastavil a přísně se na něj podíval. ,,Ale ona chtěla jít, když mi nevěří, tak ji holt budu muset přesvědčit."

Matt se zamračil. ,,Přesvědčit o čem?"
Voldemort sjel pohledem k Mandy.

,,Přesvědčit o tom, že pokud nebude spolupracovat, tak bude Helen trpět."

Matt značně zbledl. ,,To neuděláš," řekl nevěřícně.

,,Právě mám namířeno dolů-", začal, ale ona ho přerušila.

,,Podepíšu to," zašeptala sotva slyšitelně. Pohledem propalovala podlahu, nechtěla se dívat do těch bezcitných rudých očí.

,,Fajn, ale veritasérum do tebe naliju stejně."

Nejsi můj otecKde žijí příběhy. Začni objevovat