kapitola 16. Ošetřovna

148 7 1
                                    

Pohled Draca Malfoye

Najednou Williamsová spadla na zem a už se nezvedala. Malfoy zpanikařil, nevěděl, co má dělat. Jistě věděl, že ji nějak musí dostat na ošetřovnu a to hezky rychle. Zároveň ale moc nechtěl, aby jí tam dostal on. Možná by měl dojít pro Pottera. Ne, to by mu bylo podezřelé. Pro nikoho z učitelů dojít také nemohl, to by zabralo až moc času. Zbývala tedy jediná možnost, která se mu ale moc nezamlouvala.

Vytáhl hůlku a pomocí kouzla odemkl dveře. Potom namířil hůlkou na Mandy a pomocí levitačního kouzla ho zvedl do vzduchu (ha, přiznejte se do komentářů, kdo si myslel, že jí vezme do náruče).

Na ošetřovnu to bylo docela daleko a on se musel soustředit, aby nespadla na zem. Zároveň se ale na ošetřovnu potřeboval dostat co nejrychleji. Hrad byl dost plný lidí a on už chápal, jak se cítila, když na ní byly upřené pohledy všech přítomných a něco si šuškali. Opravdu to bylo dost nepříjemné a to, že se jí s pocitem nervozity a rozpaků změnila barva vlasů, tomu moc nepomohlo.

Díky Merlinovi ale Draco Mandy nepustil a dorazil s ní relativně brzy na ošetřovnu.

Madam Pomfreyová zrovna stála u nějaké skříně a něco hledala, nebyla ve svém pokoji, jak očekával. Položil Mandy na jednu z volných postelí a stručně Madam Pomfreyové vylíčil, co se stalo.

,,Nevím, co se stalo. Potkal jsem jí už v tomhle stavu tam, kde jsou již nepoužívané učebny, ne až tak daleko od kabinetu profesorky Umbridgeové," řekl svou poupravenou verzi příběhu.

,,Buďte tak hodný a dojděte pro pana Pottera, Weasleyho a slečnu Grangerovou." řekla mu místo odpovědi.

Draco přikývl, ale moc se mu nechtělo. Nebyl si úplně jistý, kde je nebelvírská společenská místnost a už vůbec ne, jak se tam dostane. A Potter má vlastně školní trest. Počkat, neměla ho mít i Williamsová? Tak jak je možné, že se vrátila tak brzy?

Odložil všechny tyto otázky stranou a vyběhl do údajného místa nebelvírské společenky. Cesta by normálnímu člověku zabrala tak deset minut, ale on to stihl za méně než pět. Byl tam jakýsi obraz. Snad Baculaté dámy, nebo jak se sakra jmenoval.

Přešel k němu a začal: ,,Buďte tak hodná a zavolejte Pottera, Weasleyho a Grangerovou, Pomfreyová je shání."

Buclatá dáma povytáhla jedno obočí, ale vzápětí se o otočila a zmizela. Trvalo to snad minutu a opět se objevila. ,,Pan Potter je teď u profesorky Umbridgeové, ale ostatní tu hned budou."

Hned nato se obraz odklonil a Weasley s Grangerovou vyšli ven.

,,Co chceš Malfoyi," vyštěkl Ron. Draco se pouze ušklíbl. ,,Williamsová je na ošetřovně, chce vás vidět Pomfreyová."

Oba vyvalili oči, ale Draco už se otočil a zamířil směrem k Umbridgeové. Její kabinet nebyl od nebelvírské společenky tak daleko. Za několik málo minut už stál před kabinetem profesorky OPČM a zaklepal. Ach Merline, ten její hlas by snad otrávil kohokoli.

Vešel dovnitř a zrak mu okamžitě padl na Pottera, který seděl za stolem a něco psal. ,,Madam Pomfreyová potřebuje, aby za ní Potter došel. Williamsová je na ošetřovně." Umbridgeová nezabránila škodolibému úsměvu.

Neochotně Pottera pustila s tím, že si tu má nechat věci a až to vyřídí, tak se okamžitě vrátí.

Tím úkol pro Draca skončil. Konečně se mohl vrátit na svou kolej. Ale svou partu našel už po cestě.

,,Kde jsi sakra byl?" zeptala se Pansy.

,,Musel jsem něco vyřídit." řekl prostě. Zrovna kolem nich procházel Snape. ,,Mimochodem," pokračoval Draco, ,,víte, že Williamsová je na ošetřovně?"

Nejsi můj otecKde žijí příběhy. Začni objevovat