Nejsi můj otec

kapitola 44. Vyloučena?

Taky někdy přemýšlíte, proč vás v tu nejhorší dobu napadají úplné hlouposti? Proč Mandy nenapadlo jako první, že je totálně v háji, že přijde o hůlku, že ji nečeká žádná kouzelnická budoucnost, že už nikdy neuvidí své kamarády a pravděpodobně se opět bude muset rozejít s Nevillem? Proč ji jako první napadlo to, že ji otec zabije? A to si myslela, že jí nezáleží na ničem, co řekne, co udělá nebo co neudělá.

Když procházela chodbami do společenky, napadla ji ještě další myšlenka: Alespoň, že nepřišla na ostatní. To by asi dopadlo ještě hůř.

Co teď bude dělat? Jak dá rodině vědět, že ji vyloučili a udělá to vůbec? Jediná možnost, do které se jí moc nechtělo, byla, že požádá Snapea.

Nikdo jí neřekl, co bude s její hůlkou a ona jim to nehodlala připomínat.

Sklíčeně vešla do společenské místnosti, kde už byli jen členové BA. Všichni si byli vědomi jejího skleslého výrazu.

,,Jak moc zlé to bylo?" zeptala se opatrně Hermiona.
,,Teď nemůžu, musím si jít zabalit." odpověděla a vyběhla schody do pokoje.

Levandule a Parvati už spaly, Mandy si musela rozsvítit hůlku a přešla ke kufru. Chtěla mít sbaleno ještě dnes večer.

* * *
,,Takhle to přeci nemůžeme nechat!" Protestoval Neville dole ve společence.
Nikomu se nelíbilo nespravedlivé rozhodnutí Umbridgeové. Jako by už tak neměla na Mandy spadeno, teď ji ještě chce vyloučit.

,,Neboj, Neville, my to tak nenecháme." ozvala se Hermiona. ,,Umbridgeová nemůže vyhodit dvacet lidí, zvláště po tom, co vzal Brumbál vinu na sebe."

* * *
Mandy spala toho dne opravdu špatně. Celou noc se jí zdálo o své rodině, otec se ji pokusil zabít a Matt s ní už nikdy nechtěl mít nic společného.

Mandy se bála, že je to pravda, že se to stane. Nelíbilo se jí, že se má spolehnout na někoho, jako je Snape, ale jinou možnost neměla. Jediná druhá možnost byla, že se poradí s profesorkou McGonagallovou, ale už předem znala její odpověď.

O patnáct minut později scházela i s kufrem ze schodů do společenské místnosti, která kupodivu byla docela plná.

Byli zde Harry, Ron, Hermiona, Neville, Ginny, Fred a George a Colin s Denisem.

Mandy si přála, aby tu nebyli, bylo pro ni potom mnohem těžší odejít.

,,Jdeš někam?" zeptala se dvojčata, když ji uviděli. No to si snad dělají srandu, jako by to nevěděli, pitomci.

,,Asi vám to ušlo, ale byla jsem vyloučena za vedení Brumbálovy armády." vyprskla.

,,To platilo včera" řekli najednou Neville a Harry a Mandy nakrčila obočí.

,,Umbridgeová by nemohla vyhodit dvacet lidí z jedné koleje." řekla tajemně Hermiona a Mandy pomalu začalo všechno docházet.

,,Vy ste,-" začala Mandy ale tentokrát to byl Ron, kdo ji přerušil.
,,Bradavice nemohou přijít o někoho, jako jsi ty, tak brzy."

,,Ale i tak máme všichni týden školního trestu, každý den od pěti v učebně obrany." dodala Ginny.

Potom se téměř všichni opět odebrali do ložnic, protože bylo asi šest hodin ráno a byla sobota, takže proč vstávat v tak hříšnou rodinu, že?

Jediný, kdo zůstal ve společence, byl Neville, který k ní pomalu přešel.

,,Jsi sice přitažlivá i jako tmavovláska, ale jako blondýnka víc." konstatoval a Mandy nad tím jen zakroutila hlavou.

,,Měla bych napsat otci. Snape mu to stejně vyžvaní a budu mít menší průšvih, když se to dozví ode mne." změnila téma.

,,Ten počká. Navíc, ještě tě nevyloučili, že?" odporoval.

,,Tak to nezakřikni."