Nejsi můj otec

kapitola 28. Není všem rozčilujícím zprávám konec

Matthew odvedl Mandy do té místnosti, kde se svým otcem mluvila posledně. Ze začátku se snažila zapamatovat si cestu, ale když zjistila, že už si nepamatuje začátek, to vzdala.

Místnost se za tu dobu ani trochu nezměnila, jen si Mandy minule nevšimla dveří na protější stěně. A že by tu měl Voldemort hada.

Obrovský had se k nim připlazil a vztyčil se do vzduchu, s očima upřenýma do těch jejích. ,,Kdo jsi, jsi mi povědomá," zasyčel na ni had hadím jazykem. Slova se ale ujal Matthew.

,,Nagini, teď ne, promluvíte si, až tu bude otec."

Nagini se to sice moc nezamlouvalo, ale nakonec se přeci jen odplazila na pohovku, kde se stočila do klubíčka, ale oči stále upírala na Mandy.

Matthew zamířil ke dveřím na protější stěně a vešel dovnitř. Mandy ho následovala.

Nacházela se zde další místnost a hádejte, co upoutalo její pozornost jako první. Dveře na protější straně.

,,Tohle bude tvůj pokoj," ujal se slova Matthew, ,,to jsou dveře do koupelny, otec tě chce mít pod neustálým dohledem."

Mandy se rozhlédla po pokoji. Celý byl sladěn do zelené barvy, nábytek byl tmavě hnědý. Vedle dveří stála postel, u které byl položen její kufr. Alespoň něco pozitivního. Vedle postele se nacházel stůl s židlí, vedle stolu velká skříň.

Na druhé straně místnosti byla okna.

,,Mimochodem, říkej mi Matt," promluvil znovu. ,,To jen otec odmítá jakékoli zdrobněliny." Mandy na to nezareagovala tak, jak očekával. Prudce se k němu otočila a zeptala se: ,,Co se stalo s matkou?"

Mattovi povadly koutky úst. ,,Když ti byly necelé dva roky, matka tě odnesla do sirotčince. V den vraždy Potterových. Otci řekla, že ho nenechá vychovávat tě, ne po tom, co udělal se mnou."

,,A co udělal s tebou?" zeptala se.

,,Bylo mi tehdy 17 let. A nějakou tu dobu už jsem byl smrtijedem. A neuspěl jsem ve velmi důležité misi. Otec mě potrestal kletbou cruciatus a matka mu to nikdy neodpustila. Ale já vím, že otec toho lituje. Udělal to ze vzteku, nikdy dřív mně, matce ani tobě neublížil. A nikdy už to znovu neudělá, to jsem si myslel, než jsem uslyšel vaši dnešní hádku. On tě chce na své straně a pokud budeš vzdorovat, bojím se, že udělá nějakou hloupost. Prosím, nezavdej mu záminku ublížit ti. Teď nemyslím fyzicky, to by snad znovu neudělal, ale psychicky.  A to už se obávám, že by udělal."

Schůze trvala asi dvě hodiny, ale Mandy už moc nemluvila. Snažila si utřídit myšlenky, rozhodnout se, co bude dělat. Matt se jí občas na něco zeptal a ona stručně odpovídala, pokud vůbec. Pokračovat v hádce, proč jí neřekl, že má bratra by asi bylo zbytečné, věděla, že by měla být naštvaná, ale vztek necítila.

Po dlouhé době uslyšela otevírání dveří, ale ne těch, vedoucích do jejího pokoje, ale těch, vedoucích do pracovny jejího otce.

,,Matthew, na slovíčko," uslyšela Voldemortův hlas.
Matt zvedl hlavu, varovně se podíval na Mandy a poté šel za Voldemortem. Zavřel za sebou dveře, ale nezamkl. Mandy neměla v plánu odposlouchávat, ale pokud něco uslyší, tak jen dobře pro ni.

,,Přemýšlel jsem o tom, co jsi navrhl," řekl a odmlčel se. ,,A udělám to. Pokud mi slíbí, že Amandu znovu neodvede pryč a bude plnit své smrtijedské povinnosti."

,,Šance, že na tohle přistoupí je asi jedna ku milionu. Navíc, nejsem si jistý, že jsi to ty, kdo by si měl klást podmínky. Rozumím docela dobře tomu, proč ji odvedla."

,,Ale je tu i ona. Vím, že by na to přistoupila kvůli Amandě. Krom toho, od zítřka už by bylo protizákonné ji odvést. Proto ji pustím až zítra."

,,Proč by to mělo být protizákonné?" podivil se Matt.

I když Mandy od nich dělila stěna, téměř viděla, jak se Voldemort škodolibě usmál.

,,Protože od zítřka budu jejím zákonným zástupcem."

Na obrázku je Matthew Daddario, ztvární Matta.