Pohled Mandy
Mandy nic nevnímala, matně si uvědomovala dotyk někoho, koho nepoznávala, ale nezáleželo jí na tom. Potom se ale otevřely dveře, ve kterých stála nějaká žena, která se držela někoho dalšího, koho ale nevnímala.
Byla jí hrozně povědomá, ale přesto si byla jistá, že ji nikdy dříve neviděla. Nebo ano?
Pustím tvou matku, ale až zítra, když bude vše vyřízeno.
Tato slova jí vyvstanula na mysl, a ona se snažila přijít na to, kdo to je. A potom si spojila dvě a dvě.
Prudce se nadechla a vzápětí opět vydechla. Otočila se s tázavým pohledem na Matta a vyprostila se z jeho sevření.
,,Co se stalo?" zeptala se.Matt místo odpovědi opět kývl hlavou směrem ke dvěma postavám stojících ve dveří. A tentokrát už si spojila obě postavy se jmény.
Více vlevo stál Voldemort a lehce podpíral ženu, která, jak se domyslela, je její matka.
Ironií bylo, že měla přesně opačný problém, než Mandy. Strávila čtrnáct let v cele, která nebyla zrovna velká.
Mandy měla klaustrofobii z traumatického zážitku, kdežto Helen si jen znovu musela zvyknout na velké prostory.
,,Možná bychom se mohli přesunout zpět do haly, co říkáš?" navrhl Matt Voldemortovi.
,,Dobrý nápad," uznal a otočil se na Helen. ,,Jestlipak si ještě pamatuješ tu cestu?"
* * *
Všichni čtyři seděli u stolu v hale. Mandy už byla víceméně v pořádku, ale Voldemort zase začínal běsnit.
,,Proč jsi mi u Merlina neřekla, že máš klaustrofobii, vědělas, co mám v plánu a kdybych si to tu náhodou nezjistil, nechal bych tě tam mnohem déle!"
,,A proč jsi to vlastně udělal," zeptala se ho Helen.
,,Protože poslala řádu tajnou zprávu, že dnes budou v sirotčinci a Alectu zajali!" Vyprskl naštvaně a při zmínce o smrtijedce se otočil na Mandy.,,Dopadla by hůř, kdyby mě Matthew nezastavil včas." dodal.
,,A proč to nevyšlo?" zeptala se Helen směrem k Mandy s úsměvem a bavila se jeho přísným pohledem. Mandy se k ní připojila.
,,Protože Carrow až zbytečně moc pospíchal a kdybych se v tom pokoji zdržela tak o minutu déle, vyšlo by to."
,,Jedině dobře, že pospíchal, jinak bys tu teď neseděla." poznamenal Voldemort.
,,To by byla výhra." poznamenala sarkasticky a uhnula před Voldemortem, který se jí už už chystal dát záhlavec.,,Tome dost!" okřikla ho Helen. Ten se na ni zle podíval, ale ruku stáhl zpět.
,,Mandy, jen tak pro zajímavost, v jaké si vlastně koleji?" zeptala se jí Helen.
Mandy se místo odpovědi krátce podívala na Voldemorta, který si jejího pohledu všiml. ,,Na mě nekoukej, já už to stejně vím."
,,Do nebelvíru." odpověděla na její otázku.
Helen se tentokrát podívala na Voldemorta a tázavě zvedla obočí.
,,Amanda se mnou téměř odmítá promluvit o čemkoli, na co se zeptám." vysvětlil jí Voldemort.,,Po tom, cos jí donutil vypít veritasérum, se ani nedivím." poznamenal Matt.
,,Co že jsi udělal?!" vykřikla Helen a otočila se na Voldemorta.,,Můžeš se zase uklidnit, skoro nic jsem z ní nedostal." upozornil ji ledabyle.
,,O to nejde, jde o princip. Jak můžeš čekat, že s tebou bude mluvit, když jí k tomu takto nutíš?! To se jí tedy ani nedivím, že kontaktovala řád! A jak se ti to vůbec povedlo?" zeptala se tentokrát Mandy.Ta ale zavrtěla hlavou na znamení, že o tom nebude mluvit. Konec konců, mohla by to použít znovu. Voldemort zřejmě uhodl, na co myslí a vyštěkl: ,,Jestli si myslíš, že ti dovolím znovu poslat jakýkoli dopis, tak jsi na omylu, tak radši kápni božskou a řekni mi to!"
,,Nic vám říkat nebudu!" odsekla a vzápětí ji všichni tři přítomní okřikli.
,,Fajn, první písmena všech vět tvořila slovo sirotčinec, ale bála jsem se, že ten dopis přijde moc pozdě, což se vlastně stalo." vysvětlila. ,,A vy ste to přehlédl." dodala vítězoslavně.
Helen vyprskla smíchy a Voldemort ji zpražil zlým pohledem (Mandy, ne Helen).
* * *
Touhle dobou, někde hodně daleko odsud si vysoký tmavovlasý chlapec lámal hlavu s tím, jestli dívku, kterou měl rád, vůbec ještě někdy uvidí.
Ahoj lidi,
Dnes na vás mám jednu velmi důležitou otázku a budu moc ráda, když se vyjádříte. Myslíte si, že jsem udělala Voldemorta realistického?
Nejsem si tím jistá a tohle je pro mě dost důležité, konkrétně myslím jeho chování k Mandy.
Jinak budu moc ráda za jakýkoli komentář, užívejte života!
ČTEŠ
Nejsi můj otec
FanfictionNěco o mně. Jmenuji se Amanda Williamsová a dokončuji čtvrtý ročník v Bradavicích. Mám dlouhé blond vlasy a pomněnkové oči. Jsem poměrně malá, třeba oproti Harrymu nebo Ronovi. Ano, jsem v nebelvíru a moji nejlepší kamarádi jsou Hermiona, Ron a H...