kapitola 12. Nejhorší začátek nejhoršího dne

156 7 3
                                    

Harry se na ni nechápavě podíval. ,,Co tím myslíš," zeptal se s patrnou panikou v hlase. 

,,Stalo se to znovu. Měl jsi pravdu a bylo jedině dobře, že jsi to někomu řekl."  

Harry náhle vyvalil oči. ,,Mandy, no, už jsi se dívala na své vlasy," zeptal se rozpačitě. Mandy zasténala. ,,Jaká barva je to tentokrát," zeptala se se zoufalstvím v hlase. Nebyla si ale jistá, že chce znát odpověď. ,,Světle růžová," odpověděl. 

Mandy znovu zasténala. To byla snad ta nejhorší barva, která existovala a Mandy ji ze srdce nenáviděla. Harry opět promluvil.

,,Už se můžeš uklidnit, teď je to světle zelená," řekl pobaveně. A Mandy to skutečně trochu uklidnilo. Alespoň nebude vypadat jak mudlovská panenka na hraní. 

Tentokrát ale změnu barvy vlasů sama pocítila. Bylo to pouze slabé mrazení, které jí přeběhlo přes záda a naprosto chápala, že ho před tím zazdila. 

A tak se tedy společně vydali dohonit Rona a Hermionu, kteří už ale asi dávno byli na snídani. 

Jakmile vešli dovnitř, zjistili, že celá síň je úplně plná lidí, asi se nikomu nechtělo vstávat. Hermiona a Ron seděli uprostřed nebelvírského stolu. No super, více nápadné místo snad vybrat nemohli. 

Mandy a Harry k nim spěšně zamířili. Mandy skoro běžela, chtěla tu vzdálenost mezi nimi překonat co možná nejrychleji. Opět cítila, jak se jí mění barva vlasů, ale snažila se na to nemyslet. 

,,Mandy-," začal Ron, když k nim Harry a Mandy konečně dorazili, ale ona ho přerušila. ,,Neříkej to." Poté jim stručně převyprávěla, co se v noci událo a snad třikrát se jí při tom změnila barva vlasů. 

Ron zbledl o několik odstínů a Harry se zatvářil vítězoslavně. Poté ale jeho výraz zvážněl. ,,Řekni to Snapeovi, on ti snad nějak pomůže."

Mandy přikývla. Téměř cítila, jak se na ní upírají pohledy většiny přítomných. Kdyby mohla, nejraději by vyběhla z Velké síně pryč někam, kde by mohla být sama. Dojedla a právě se kamarádům chystala sdělit, že už půjde a počká před učebnou, když se za ní ozval hlas ředitele. 

,,Slečno Williamsová, buďte tak hodná a pojďte se mnou," řekl vlídným hlasem a Mandy se alespoň trochu uklidnila. Tedy na chvíli. Hned co se zvedla musela čelit pohledům téměř všech přítomných, jak jde někam s ředitelem. Opět cítila, jak se jí zbarvují vlasy, ale nebyla si jistá, do jaké barvy. Oranžová  (překvapení a nervozita) nebo opět ta nechutná růžová (rozpaky). 

Brumbál ji odvedl do ředitelny. Tam na ni zase upřely své pohledy všechny přítomné portréty bývalých ředitelů, což jí na náladě moc nepřidalo. 

,,Posaďte se, vyzval ji Brumbál." Mandy cítila, jak z jeho hlasu čiší klid a vyrovnanost. Uklidnila se a její vlasy opět nabyly obvyklé barvy. 

,,Víte, co způsobuje vaše zbarvení vlasů podle nálad," zeptal se. Očividně nehodlal chodit kolem horké kaše. Mandy zavrtěla hlavou, přestože to nebyla tak úplně pravda. ,,Nejsem si jistá," zamumlala. Okamžitě cítila, jak jí přeběhl mráz po zádech a ona tomu nedokázala nijak zabránit. 

Přesně v tu chvíli se dveře ředitelny otevřely a dovnitř vešel Snape. Změřil si Mandy překvapeným pohledem a Mandy by se nejraději propadla do země. Její vlasy nabyly světle růžové barvy s nádechem oranžové. 

,,Severusi, prosím, posaď se k nám. Zrovna jsme s Mandy řešili její velmi neobvyklou schopnost." 

Snape k nim přešel a posadil se do křesla vedle ředitele. 

,,Tak tedy," pokračoval Brumbál, ,,jsi metamorfomág. Předpokládám že tento pojem znáš." Mandy přikývla. ,,Hermiona si to myslela," zamumlala. 

Brumbál se pousmál. ,,Samozřejmě, slečna Grangerová měla opět pravdu. Ale je velice neobvyklé, že by se tato schopnost projevila až v patnácti letech. Nemáte tušení, proč tomu tak je? Stalo se něco, co by mohlo vaši schopnost aktivovat?"

Mandy opět přikývla. ,,Vlastně ano." Vyprávěla jim dnes už potřetí, co se v noci stalo. Mandy bylo krajně nepříjemné mluvit před oběma profesory a Brumbál jí musel pokládat dost otázek, aby zjistil požadované informace. 

,,Dobrá tedy, myslím, že už nic víc vědět nepotřebujeme. Přijďte prosím v pátek po vyučování, do té doby se snažte tomu zabránit. Je to velice užitečné, ale pokud se to nenaučíte ovládat, mohlo by to být použito proti vám." 

Mandy přikývla, rozloučila se a zamířila na hodinu dějin čar a kouzel. 

Nejsi můj otecKde žijí příběhy. Začni objevovat