Please don't go [Yeonbin]

Kind of a coming out

Soobin si den užíval plnými doušky. Smál se a poskakoval. Patlali po sobě s Kaiem zmrzlinu a Jiu jen kroutila hlavou. Po několika letech se v něm objevila opravdová, přátelská euforie.

„Skočím si na záchod!” Zahlásil Bin.
Kai s Jiu zůstali sami. Ač Jiu nechtěla být vlezlá, zvědavost jí nedala.
„Chodí s někým Soobin?” zeptala se Kaie, který zrovna zápasil s roztékající se zmrzlinou.
Zamyslel se, nad tím co jí má říct. Moc dobře věděl, že tahle slečna je živý detektor lži.
„Uhm ne. Nebo o nikom nevím.” odpověděl tiše a vyhýbal se očnímu kontaktu.
Založila si ruce na prsou, věděla totiž, že se Soobinovi někdo líbí.
„Tak kdo to je.”
Kai se zamračil a utřel si rukou neposlušnou zmrzlinu z úst.
„Nemůžu ti to jen tak říct. Navíc s ním nechodí. Proč se ho nezeptáš sama? Jsi jeho teta.” odpověděl uraženě.
Jiu zůstala zírat. Slyšela správně. Nechodí s ním.
Kai se snažil vyzkoumat, co její výraz znamená a pak si to uvědomil. Celý zrudnul. Co mu na to řekne Soobin?
„Prosím, neříkej mu, že jsem ti to řekl já.”
Udělal na ní psí oči.
„J-já nevím co na to říct. Vím, že je jiný, ale nevěděl jsem, že takhle...”
Opět se odmlčela. Dala si vlasy za uši a promnula si rukama tváře. Snažila se procesovat tu informaci.
„Jiu já vím, že je to pro tebe těžké, ale prosím, nevyhazuj ho. Nesuď ho. On za to nemůže. Nikdo z nás za to nemůže. Je to pořád on. Jestli mu něco uděláš, budeš se muset potýkat se mnou.” pravil odvážně a našpulil hruď.
Jiu se plácla do čela a opět ho zpražila pohledem.
„Nebudu mu nic dělat. Jen se s ním chci sblížit a přinutit ho, aby mi to řekl sám.” objasnila.
„A ty jsi taky, no, ty víš?” zeptala se opatrně.
Kai se uchechtl a pokrčil obočí.
„Já se nijak neidentifikuji. Prostě když se to umí otáčet, líbí se mi to. Nezáleží na pohlaví nebo vzhledu.” vysvětlil pyšně.
Jiu moc do smíchu nebylo. Kai a Bin spolu trávili dost času, což jí nyní připadalo podezřelé.
„Máte mezi sebou něco?”
Hyuka se málem zmrzlinou udusil. Snažil se jí ze sebe dostat několik minut a teď byl opět umazaný.
„S promítnutím, všechno jenom ne tvůj synovec, mám nějakou úroveň.”

Jun nervózně tiskl mobil v ruce. Dozvěděl se něco, co opravdu nechtěl a objevil Ethanovu majetnickou stránku, jenž se mu taky nezamlouvala.
„Jsi znechucený? Vadí ti vůbec, že tě miluje? Co to je za otázky?”
Vedl konverzaci se zrcadlem.
„Seber se, no tak! Máš Ethana. Co je tohle za pocit?”
Dal si lehkou facku. Tenhle intenzivní pocit zažil opravdu jen kdysi. Nechtěl ho cítit.
„Je to přece introvertní, divný, určitě neslušný, nechutný malý kluk!” snažil se zhnusit si Soobina, ač svým slovům sám nevěřil.
„Kdyby mě jen slyšel Ethan.”
Strašně ho štvalo, že nemohl ovládat své pocity. Snažil se. Jenže ty jeho oči, rty a hladké ruce. Byl jako droga. Droga kterou Jun skoro neokusil. Nevěděl proč zná detaily jeho obličeje, nebo rukou, bylo mu to záhadou.

The past is history. But he still wants to learn after all.

Začíná to mít trochu spice :DD.