Hyuka rozklepaně uklidil poslední kelímek. Trvalo mu celou neděli a pondělní dopoledne uklidit byt.
Každých deset minut se mu z očí spouštěly slané slzy.
Jeho rodiče se nic nesměli dozvědět. Ani o party ani o panu Kimovi.
Snažil si namluvit, že to nebylo tak strašné, že se to stává. Avšak moc dobře si někde hluboko v sobě uvědomoval vážnost situace. Již malým pomyšlením na to, že bude muset procházet kolem toho bytu se mu zvedal žaludek.
Stále se mu vracel ten obraz do mysli.„Dělej polož se tam!" zaječel muž. Kai byl otřesený, nezmohl se nic jiného, než na pláč.„No tak neplakej." změnil tón hlasu muž a lehce do chlapce strčil, aby se položil. Kai měl v plánu se bránit, ale se svázanými končetinami to prostě nešlo.
Kim mu stáhl kalhoty i se spodním prádlem.Hyuka se znova rozbrečel. Svezl se na zem i s pytlem odpadků. Stále se sám sebe tázal, proč zrovna on, proč netrávil opět klidný večer s Binem místo chaotické party?
Jeho telefon náhle začal přímo šílet. Setřel si slzy z očí a vytáhl jej z kapsy.„31 označení?" podivil se. Otevřel instagram a musel zalapat po dechu. Snad všichni jeho spolužáci sdíleli příhodu ze sobotního večera. „Věřil jsem ti! Měl jsem jedno jediný důležitý tajemství, a ty ho musíš vypustit do světa! Jedno jediný ty ukecanej debile! Nic jinýho neumíš! Jen mluvit nesmysly a dělat ze sebe šaška!" Hlas jeho kamaráda z telefonu zněl jako bodnutí do srdce. „Má pravdu." vydechl a čapl mikinu.
Vyběhl z bytu co nejrychleji mohl. Vydal se do města, aby si alespoň koupil něco k jídlu. V neděli nejedl. Neměl na to sílu něco sníst. Vlastně ani nechápal jak se mu povedlo jít do města. Měl pocit jako by na něj měl každou chvíli někdo sáhnout, nebo jej zavláčet do temné uličky, i když bylo čerstvě odpoledne.
Proto se neustále otáčel a hrál si s klíči v kapse.
Normálně by si pustil hudbu, ale to by se cítil ještě hůř.
„No tak, to zvládneš." pobízel se a snažil se zadržet další nálož slz, která opět přicházela z ničeho nic.
Nandal si kapuci a posunul roušku víš.
Vstoupil do kfc a nestačil se divit. Byl tam Bin, co si vyzvedával jídlo. Ten úsměv viděl i pod jeho rouškou.
„Takže už mě doopravdy nepotřebuje, že?" zasmál se raněně. Kdysi by si sám Bin jídlo nikdy neobjednal, ani nepřevzal.
Vždycky to za něj dělal hrdě Kai.
Místo toho, aby za ním došel, sklonil hlavu a nechal kolem něj modrovláska projít.Bin spokojeně dojedl oběd na balkoně.
Jiho tam chodil kouřit, proto musel Soobin nejdřív utřít stůl.
„Nemůže se někdy trefit do popelníku?" zeptal se zhnuseně.
Náhle ze rozeznělo Soobinovo vyzvánění.'Sweater weather'
Byla to Kaiova matka.„Soobine, Hyuka je s tebou?"
„Uhm dobrý den, ne není se mnou."
„Pane bože, nezvedá telefony."
„Nerad Vás stresuji, ale dnes nebyl ani ve skole."
„Díky, prosím kdyby ti zvedl telefon, nebo ti volal, oznam mi to."
„Jistě."
Ozvalo se zapínání a ticho. Soobin si konečně uvědomil, co za pitomost ten večer udělal.
Jeho nejlepší přítel byl teď někde ztracen, sám, bez pomoci.Think before you act darling.
Well tady máme další drama :DD.
💜🏳️🌈
ČTEŠ
Please don't go [Yeonbin]
FanfictionSvět se mění. Mění se pocity a mění se lidi. Někteří jsou otevření pro změny, jiní změny odsuzují. Někdo žije realitou a někdo fikcí. Dlouho žil pohádkou a miloval ji. Nechtěl si přiznat ošklivou realitu. Měl strach otevřít oči. A když je otevřel...