(All my weeb fellas musí milovat název dnešní kapitoly:)
Soobin zakašlal jakmile vstoupil do dveří. Kouř se rozpínal po chodbě, ve které se rozhodly usadit lidi s krabičkami, ze kterých rychle ubývaly cigarety. Kai neměl zrovna malý byt, takže se teď zdálo být výzvou ho v chumlu lidí nalézt.
Jenže on se nedal přehlédnout ani v tak vysokém počtu hostů. Stál na stole a lil do sebe tekutinu přímo z flašky.
Soobin se zděsil. Čekal, že party bude klidnější, ale ošklivě se mýlil.
Úzkost v něm, se začínala stupňovat. Hudba zněla v jeho hlavě hlasitěji.Přešel na plán B, který zahrnoval kuchyň. Rychlým krokem se tam odebral.
V kuchyni byla naštěstí jen linka plná poloprázdných kelímků.
Bin je posunul a posadil se na ni.
„Tak jsem tu zase sám.” promluvil pro sebe a sáhl po prázdném kelímku.
Alkohol s lidmi dělá divy. To věděl. Pomyslel, že by ho snad mohl uvolnit.
„Toho budu litovat.” předvídal, ale přesto začal nalévat do kelímku vodku namíchanou džusem. Nápoj nevoněl zrovna dvakrát lákavě. Proto se Bin ještě párkrát rozmyslel, než z kelímku lehce upil.
Nejdřív se na jeho obličeji objevil znechucený výraz, pak překvapený a nakonec spokojený úšklebek.
Tohle mu zachutnalo. Upíjel víc a víc.„Trochu uber, jinak se za chvilku pozvracíš.” zasmála se Amber, co si právě přišla dolít.
„Amber Liu! Pussy slayer!” křikl Bin, aniž by přemýšlel nad tím co říká.
Oba se začali dusit smíchy. Amber byla velmi pěkná holka, ale radši pěkný holky balila, to věděli všichni.
„Ty jo, ty jsi dobře hotovej.” pověděla mu a sedla si na linku vedle něj.
Soobin už si chtěl opět udělat z Amber srandu, ale v kuchyni se objevil kluk s růžovými vlasy.
Oba hned zmlkly.
„Co na Bina tak koukáš? Prostě mu něco řekni.” poškádlila chlapce, jehož tvář hned zrudla.
„Neboj ten mi nic neřekne, jen se tak kouká jako bych mu něco dlužil, přitom je to on, co mi celou dobu nepoděkoval.”
Jun o pár kroků odstoupil. Slova co vypustil zvláštní kluk z úst ho vyděsila.
Vzápětí se vedle Juna objevil blonďák a nevypadal nadšeně.
„Ty hnusná socko, jak to s ním mluvíš?”
vyprsknul. Jun ho chtěl uklidnit, ale Ethan se už hrnul k Binovi.
„Co s tím uděláš? Udusíš mě tím tvým předraženým gelem na vlasy, co používaj důchodci?”
Amber se chytla za ústa. To od Bina nečekala.
Ethan stiskl česlisti k sobě. Snažil se držet ale Soobinovo usmátí ho donutilo vztáhnout ruku.
Praštil Bina přímo do obličeje.
„Nemáš právo cítit něco k mému příteli.”
zašeptal.
Bina polil studený pot. Chytl se za bolavé místo na tváři.
Nemohl uvěřit, že Hyuka to Ethanovi řekl. Byl to jediný člověk, kterému to řekl a kterému věřil. Ale teď už nemohl věřit ani jemu.Bin seskočil z linky a strčil do Ethana, aby mohl projít.
Junovi věnoval jeden naštvaný pohled a opustil kuchyň.
Procpal se mezi lidmi v obývacím pokoji.
Hyuka stále tančil na stole.
Stoupl si k němu. Hyuka chtěl jásat.
Avšak místo toho křikl. Soobin mu vlepil pořádnou facku.
Lidi kolem ztichli.„Věřil jsem ti! Měl jsem jedno jediný duležitý tajemství, a ty ho musíš vypustit do světa! Jedno jediný ty ukecanej debile! Nic jinýho neumíš! Jen mluvit nesmysly a dělat ze sebe šaška!”
Second chance isn't bad. Innit?
Phew that was intense 😳🖐️
Btw moc a moc děkuji za hlasy, přečtení a komentáře! Vážím si toho.💜🏳️🌈
ČTEŠ
Please don't go [Yeonbin]
FanfictionSvět se mění. Mění se pocity a mění se lidi. Někteří jsou otevření pro změny, jiní změny odsuzují. Někdo žije realitou a někdo fikcí. Dlouho žil pohádkou a miloval ji. Nechtěl si přiznat ošklivou realitu. Měl strach otevřít oči. A když je otevřel...