„Tvoji kamarádi jsou úžasný.” řekl Bin a posadil se vedle Kaie.
Hyuka pokýval pyšně hlavou.
„Proto se s nima bavím. Hrozně moc mě toho naučili. Třeba že chlast se nemá míchat.”
Za tu poznámku Kai hned schytal pohlavek. Bin přímo nesnášel alkohol. Považoval jeho pití za absurdní.
Kai se samozřejmě nebránil jeho ochutnávání, když měl starší přátelé. Kolikrát ho propašovali na pařbu.
Bin z toho byl zklamaný. Nechtěl, aby se jeho kamarád takhle choval.
„Víš, když jsi teď tak otevřený změnám, napadlo mě, jestli by jsi nechtěl zítra ke mě domů, budem mít menší sešlost.” nabídl s úsměvem na tváři.
Soobin vložil svůj obličej do dlaní.
„Bude se tam pít?” zeptal se, i když věděl, že v tuhle chvíli by mu Kai klidně zalhal.
„Ne! Budou tam i mladší lidi.”
Soobin se chvíli rozmýšlel. Mohlo to skončit maximálně dalším taháním Kaie do nemocnice. Sám věděl, že se mu nic nestane. Zodpovědný byl dost.
„Tak jo, ale mám podmínku. Do ničeho mě nebudeš nutit.”Jun zvláštním způsobem opět obdivoval modrovláska. Myslel si že zůstane dlouho mysteriózní, ale ten chlapec byl dnes jiný.
Jun prošel jednou změnou a to bylo posunutí se ve vztahu. Ethan se ráno choval trochu divně, víc ochranářsky než obvykle. Koneckonců, měl na to právo, teď Yeonjuna vlastnil i tělem.
„Ahoj.” pozdravil Juna Changbin.
Jun kývl na pozdrav.
Chan nebyl Junův nejlepší kamarád, ale seděli spolu často v lavici a vyměňovali názory na učení.
„Tady máš matiku.”
Chan podsunul Junovi papír.
„Dík.”
Vyměňovali si úkoly. Byla to výhodná spolupráce. Byli spolu párkrát venku, ale jen jako kamarádi. Chan prostě nebyl ten typ se kterým by si něco začal. Nebo alespoň tenkrát ho nelákaly záhadné schránky. Changbin toho jistě mnoho skrýval.
„Jdeš zítra na tu chlastačku?” Nadhodil další téma Chan.
„Koukám, že my ušla další informace o páření. Ani nevím, že se něco koná.” zastěžoval si Jun.
„U jednoho třeťáka kousek od tvýho domu. Pozval celou naši partu. Očividně mu je jedno kdo tam bude, tak klidně přijď s Ethanem taky. Pošlu ti adresu.”
V polovině jeho povídání už do třídy přišla učitelka. Takže konverzaci ukončili.„Pařba? No já ti nevím, ještě abych tě pak netahal domů.” váhal Ethan.
„Prosím! V životě jsme spolu na party nebyli ani nepili alkohol. Taky chci mít trochu srandu, ne?”
Yeonjun udělal prosebný pohled.
Ethan si povzdechl a obejmul ho.
„Tak dobře.” svolil nakonec.
Ethan nebyl zrovna člověk, co by měl rád takové sešlosti. Bylo tam zkrátka moc hluku a upocených mladých těl.
Nechtěl, aby se na Juna někdo takhle lepil.
„Ale potřebuju, aby jsi koupil nějaké pití, nebude slušné tam jít s prázdnou.” poznamenal Jun.
Ethana něco napadlo. Proč chodit do obchodu, když má toho doma dost a proč neochutnat už teď?
„Pojď za mnou.” pobídl Ethan svého přítele.
Došli do kuchyně k zamčené skříňce.
„Kdyby jsi příště chtěl, klíč je za kávovarem.”
Sáhl za kávovar a vytáhl klíčky.
Odemkl skříňku s alkoholem. Byla plná drahého kvalitního vína a rumu.
„Když náhodou přiletí máti z Ameriky, večeře se neobejde bez pití. Dal by sis něco?Alcohol is a killer man.
💜🌈
ČTEŠ
Please don't go [Yeonbin]
FanfictionSvět se mění. Mění se pocity a mění se lidi. Někteří jsou otevření pro změny, jiní změny odsuzují. Někdo žije realitou a někdo fikcí. Dlouho žil pohádkou a miloval ji. Nechtěl si přiznat ošklivou realitu. Měl strach otevřít oči. A když je otevřel...