Please don't go [Yeonbin]

Satisfaction [⚠️smut warning⚠️]

Každým dnem si chlapci byli blíže. Někdo by mohl říci, že si snad už blíž nemohli být. Ale vždy si našli cestu být bližší. Co se týče intimity, to byl jejich největší problém, dál než za polibek se nedostali, ale na to měli čas. Čas byl na jejich vztahu nejkrásnější. Na nic nespěchali.

„Yeonjune! Vrať mi tu knížku!“ křikl Bin po Junovi. Ten se jen z chychotem odebral pryč do bytu. Bin si povzdechl a shodil ze sebe bundu. Pomalým krokem se vydal hledat svého přítele. Jun byl už od rána v hravé náladě, což bylo pro některé dny prostě normální.
„Kde asi je?“ řekl nahlas.
Z obýváku se ozvalo uchechtnutí. Bin přitočil oči. Nemohl snad Jun být víc nenápadný.
„Nevěděl jsem, že čteš romanťárny“ dělal si srandu Jun z Bina a pročítal novelu.
„Notak! Dej mi jí!“
Bin přiběhl k Junovi a sebral mu knihu z rukou. Jun se nemohl přestat smát. Bin se celý červenal.
Sedl si vedle něj na gauč.
„To je osobní majetek.“ pokáral ho Bin.
Jun nadzvedl obočí a sedl si mu na klín.
„Můj zadek je tvůj osobní majetek.“ opravil ho Jun.
„Oh pardon, příště už budu korektní.“ omluvil se Bin.
Netrvalo dlouho a jejich rty byly opět spojeny. Náruživěji a nedočkavě si vyměňovali láskyplné polibky.
Bin ucítil Junův vzrušený rozkrok na tom svém. Zasmál se do polibku.
Smích ho však přešel, jakmile se Jun odtáh z polibku a pohl se na jeho klíně. Binova tvář, byla náhle zase rudá jako červánková obloha. Jun se zakloněnou hlavou a skouslým rtem hýbající se na jeho klíně. Nejkrásnější výhled.
Bin musel vstřebávat co se teď dělo, jeho mozek byl mimo, ale tělo reagovalo na Junovy pohyby hned. Pocítil slast proudit tělem, jako elektřinu. Jeho dech se zrychlil a zornice rozšířily. Ten zvláštní pocit, co to jen bylo? Tyhle činy byly jako ze zakázané zahrady, tak neodolatelné.
„P-promiň, já se neudržel.“ omluvil se Jun po dalších pár pohybech. Bin si ho hned opět přimáčkl blíž, aby mohl pocítit znova tu krásu.
„Prosím pokračuj.“ zaprosil Bin nedočkavě, hledíc hluboko do chlapcovy duše. Jun zalapal po dechu. Binův hlas byl hlubší a daleko zajímavější s tímto novým tónem. Nezahálel. Hned pohl se na klíně, tisknouc blíž jejich rozkroky. Takové vzrušení! Ten pocit jeden na druhém! Taková slast! Běželo jim v hlavách. Bylo to jen hloupé otírání přes kusy látky, ale bylo lepší než jakákoliv jiná uspokojení v jejich životě.
Bin musel udělat další krok. Pomalu vyhrnul svetr staršího a políbil jeho citlivou bradavku.
Jun zasténal, čímž způsobil zacukání v těch nádherných místech mladšího.
Bin bez mysli líbal porcelánově světlou hruď chlapce.
Chtíč je nutil tisknout se k sobě rychleji a rychleji. Ale ne dost rychle, aby hned vyvrcholili. Strašně ten přicházející konec potřebovali, ale nechtěli aby hned ta slast vyprchala. Bin potřeboval slyšet ty krásné vzdychy, znějící obývákem, jako by snad Jun měl někomu sdělit, že Bin je ten, který ho teď dělá tak šťastným.
Jun zase potřeboval cítít lásku a polibky, všude kde to šlo. Byli marní, tak zaslepení, pochopili, že teď už ani s uspokojením záviseli jen na sobě.
Když nářeky staly se hlasitými tak, že snad zněly jako nedělní sbor, došli oba na vrchol.
„Pane bože.“ vydechl Jun a spadl hned do Binova obětí. Nohy se mu klepaly, nic tak slastného v životě nezažil. Nebyl to snad ani sex, který by si představoval, ale to vše činilo ještě lepším.
„Kurva.“ šeptl Bin a pohladil Juna po zádech. Cítil klepot nohou svého přítele, což způsobilo jeho srdci rychlejší frekvenci.
„Yeonjune miluju tě. Šíleně, šíleně moc.“ řekl Bin a prohrábl si vlasy, aby se mohl znova zahledět do jeho tváře.
„Soobine a já tě miluju ještě šíleněji.“

We were just meant to be.

Nom tak snad to není moc lame, ale nechtěla jsem psát tvrdý smut. To jak jdou na vše tak zlehka a něžně je prostě podstata jejich vztahu. Proto jsem to prostě vyjádřila tímhle typem uspokojení. (Yeonjun v předchozích vztazích tohle postupné 'zeslastňování' a pomalejší kroky nezažil. Ethan se o to snažil, ale stejně při prvním sexu nedošlo k moc oťukávání. Prostě zrovna full meal. Jestli chápete;))

💜🌈