Please don't go [Yeonbin]

Bye to mr. Kim

Soobin Kaie držel za ruku, když šli po chodbě. Věděl jak moc byl vyděšený, tak ho chtěl alespoň nějak uklidnit.
Nečekal, že tu potká toho překrásného chlapce, se slzami v očích. Nevěděl, že jsou ze smíchu, proto se vylekal a stiskl Hyukovu ruku více.
Kai zvedl pohled a uviděl Yeonjuna. Bylo mu jasné, že Soobin chce vypadat single, proto pustil jeho ruku.
Avšak Soobin se zamračil a sáhl znova po jeho ruce.
„Říkal jsem ti, že tě nenechám." šeptl a zrychlil, aby byli už u bytu.
Soobin se nadechl a zaťukal.
Dveře se ihned otevřely. Stálá v nich Kaiova matka. Měla rozmazaný make up a pocuchané vlasy. V takovém stavu jí ani jeden z nich nikdy neviděl.
„Pane bože." vydechla a sevřela Kaie v objetí.
„Myslela jsem si, že jsem tě ztratila. Ještě do toho, když umřel soused Kim. Nemohla jsem vědět jestli nejsi ty mrtvý. Prosím už mi tohle nikdy nedělej zlato." povídala a hladila svého syna po vlasech.
Oba chlapci zpozornili po tom co vypustila z úst.
„P-pan Kim umřel?" zeptal se nervózně Kai.
„Ano před chvilkou tu byla policie, řekli mi že ho našel jeho synovec. Měl srdeční problémy."
Soobin si prohrábl vlasy a povzdechl si.
„Bine, vím že mi chceš pomoct, ale možná bude lepší, když to proberu s mamkou sám." řekl odvážně Kai a poplácal Bina po rameni.
„Oh no dobře."

A tak byl Bin zase sám. A měl projít kolem Yeonjuna.
Zhluboka se nadechl. Rozešel se. Nedalo mu to musel se na Juna podívat.
Jun mu pohled vrátil. Bin viděl znova ty skleněné oči. Opravdu neměl náladu vidět raněnou tvář.
„J-jsi v pořádku?" zeptal se rozpačitě Bin.
Jeho srdce bušilo jako o život.
„Jo! Vlastně, jsem brečel ze smíchu." hned odpověděl Jun a jeho tváře z nějakého důvodu zrudly.
„Ah Tae!" ozvalo se z bytu.
Jun se zase začal opět smát, což spustilo v Binovi vlnu příjemných emocí. Takové zvláštní milé teplo.
„Moc se za ně omlouvám. Máš v plánu někam jít? Nechce se mi tu na ně čekat. Bude jim to trvat věčnost." nabídl mu.
Soobin se snažil uklidnit se a odpovídat klidně.
„P-proč ne?"
Junovi opět vykouzlil úsměv na tváři a ač si to nechtěl připustit, stydlivý chlapec mu způsobil i motýlky.
Přicupital k modrovláskovi a spokojeně spolu odcházeli.

„Tak, Huening Kai je tvůj přítel?" optal se Jun zvědavě.
Binovi se na obličeji objevil úšklebek.
„Ne, jsme nejlepší kamarádi."
Yeonjun byl podezíravý znal to od jeho přátel moc dobře.
„Drželi jste se za ruce." argumentoval.
„N-no zrovna něčím těžkým prochází. Jsem jeho jediná pomoc."
Yeonjun si začal o chlapci dělat lepší obrázek. Byl hodný a starostlivý.
„Proč nejsi s Ethanem?" Bin si musel taky rýpnout.
„Pche Ethan. Nechávám ho trochu vydechnout. Taky měl těžký dny a choval se hrozně. Myslí si, že ho přestanu jen tak milovat." svěřil se.
Bin věděl, že má teď příležitost vymotat se s toho víkendového dramatu.
„Nic k tobě necítím." pípl.
Jun pozvedl obočí.
„Ethan řekl že k tobě něco cítím. Není to pravda."
Juna tyto slova znepokojila, avšak netušil proč.

Those thoughts might go away.

Vypadá to zatím světle ne? Nebojte se hlavní drama přijde až za dlouho :DD. Taky se omlouvám, že tahle kapitolka je trochu slabší. Psala jsem ráno v postýlce xd.

💜🏳️‍🌈