Já, Angela Mordica Potter.

61.část/ nečekané překvapení

Dnes jsem měla opravdu klidnou noc. Stala se totiž zcela nemožná věc. Stín držel celou noc tlamu! Odstěhoval se na záchod, kde celou noc šňupal toaleťák a vyprávěl pohádky záchodové míse. Tak úžasně jsem se už hezky dlouho nevyspala. Dnes se dokonce ani zrcadlo neleklo, jak krásná jsem po ránu byla.

Vesele jsem zhopkala schody do kuchyně, kde na mě čekala káva a nešťastný Stín seděl za stolem.

,,Co se stalo?" Přisedla jsem si s dobrou náladou.

,,Včera jsem to trochu přehnal s toaleťákem, no a dost jsem se sblížil se záchodem. Požádal jsem ho o ruku s ruličkou místo prstenu. A on... on mě odmítnul!" Nevěřícně vykřiknul a prudce se postavil. Naštvaně procházel po místnosti. ,,Mohli jsme být tak hezký pár! Na svatbu bych si vzal sváteční dým a nový plášť, který jsem si koupil asi před sto lety! On by mohl mít nádherné svatební šaty. A ty... ty bys nás oddala. Měli bychom kopu dětí, které by byly napůl démoni a napůl záchodky. Sice už jsem nějaká jména pro své děti vymyslel, ale ty by se k nim nehodily. Tyhle zlatíčka by se jmenovaly Záchodek jedna, Záchodek dva a tak dále! Ale ne, ten blbej záchod mě i s mým originálním prstýnkem pustil k vodě. Jak to vůbec mohl udělat? Naprosto mě znemožnil před umyvadlem, které na mě bylo celou noc děsně ošklivé. Cítil jsem se naprosto příšerně. A když jsem si přišel stěžovat k tobě, tak se mi vysmály dveře. Přísahám!" Posadil se zpět ke stolu a hlavu nešťastně složil do dlaní. Opravdu jsem v tu chvíli nevěděla, co mu na to mám říct. Poplácal jsem ho tedy po rameni.

,,To bude dobrý. Takových záchodů potkáš ještě spousty." Přemáhala jsem nutkání se rozesmát, což by bylo v tuhle chvilku naprosto nevhodné.

,,Jenže žádný nebude jako on! Je tak specificky světlounce bílý, až zrak přechází! Taky se s ním skvěle povídá, má naprosto dokonalý smysl pro humor, jako já. Směje se mým vtipům!" Rozvášnil se a já tak, tak stihla uhnout před jeho rukou, která popisovala důležitost jednotlivých faktů.

,,Do Merlinovýho zadku, kolik si toho včera vyšňupal?" Šokovaně jsem na něj hleděla.

,,Nevím, u třetí rolky jsem přestal počítat." Pokrčil rameny. Plácla jsem se do čela. Musím vymyslet plán na dnešní den, protože poslouchat celodenní lítost Stína nad odmítnutí jeho žádostí o ruku záhodovou mísou... na to prostě nemám. Mohla bych se zastavit za Scorpem. Už jsem ho poměrně dlouho neviděla.

,,Stíne, dnes chci jít k Malfoyovým. Půjdeš se mnou nebo zkusíš záchod sbalit znovu?" Modlila jsem se, aby zůstal tady, jinak se scvoknu.

,,Stavím se ta šéfíkem. Potřebuje něco probrat u lahve ohnivé whiskey." Zamručel nespokojeně a do pár vteřin byl fuč. Měla jsem jistotu, že dnes v noci opět nebudu spát a budu poslouchat Stínovy historky o dokonalém výletě do pekla nebo kde že to mají démoni ústřednu.

Vypravila jsem se tedy a za pomoci mého super přemisťování dorazila před bránu Malfoyovic sídla. Rukou jsem bránu bez sebemenších problémů otevřela. Dveře mi otevřela skřítka, jako vždy.

,,Dobrý den, slečno. Tinky vás ráda vidí. Tady se dějí zvláštní věci. Paní se přesunula do východního křídla domu a odmítá velézt." Sdělila mi nejnovější informace. Zajímavé. Pousmála jsem se na Tinky a vešla dovnitř. Skřítka mě dovedla do salonku, kde Scorpius naštvaně přecházel sem a tam. Pročítal u toho nějaký dopis. Na sedačce seděla asi pěti letá holčička s bílými vlásky. Moje obočí vylétlo až někam ke Slunci.

,,Pane, slečna Angela je tady." Oznámí opatrně Tinky. Scorpius se na mě podívá, pak si povzddchne a unaveně pohlédne na strop. Nejspíš tam hledá to moje obočí.

,,Můžeš jít, Tinky. Ahoj Angel." Propustí skřítku, která rychle prchne ze dveří. Mě dojde lehce obejmout.

,,Ahoj, Scorpe. Co je to za dítě?" Pohlédla jsem na tu malou holčičku. Pozorovala mou maličkost zvědavým pohledem. Vypadal jako Scorpius. Trošku.

,,Podle všeho, má dcera." Povzdechl si. Podal mi dopis, kde to potvrzovaly testy. Kdo by to byl řekl, že Scorpius Malfoy bude mít dítě?

,,A to jako s tou protivnou francouzkou?" Pohlédla jsem na něj.

,,Ne, s jinou. Ještě před svatbou." Zamumlal potichu se sklopenou hlavu. Přikývla jsem. Na nic víc jsem se nezmohla. Pomalu jsem přešla k té malé dívence. Opravdu nevím, jak se chovat k malým dětem.

,,Ehm... ahoj. Jak se jmenuješ?" Zkusila jsem se mile pousmát. Holčička mě hypnotizovala pohledem. Byla trochu děsivá.

,,Victoria, paní." Řekla opravdu velmi potichu.

,,No to je opravdu hezké jméno. A kde máš maminku?" Scorpius se na mě s povzdálí pobaveně šklebil.

,,Mamince jsem prý už lezla na nervy, tak mě dala tomu pánovi a tvrdí, že je to můj táta. Ale on je divný. Bydlí s jinou paní a pořád na sebe křičí. Proč spolu bydlí, když se nemají rádi? A kdo jste vy?" Rozmluvila se. Pohladila jsem ji po vláscích.

,,Já jsem teta Angela. Nejlepší kamarádka tveho divného tatínka." Ušklíbla jsem se na Scorpa. Ten jen protočil očima.

,,Můžu ti říkat jenom teto?" Zeptala se zvědavě. Byla docela rozkošná.

,,Samozřejně." Další můj pokus o úsměv. Victorie se na mě usmála a objala mě. Překvapeně jsem zamrkala. Scorpius se posměšně chechtal. Probodla jsem ho pohledem a objetí malé dívence oplatila. Děti jsem už od mala děsila ale tohle ne.

,,Jsi hodná." Zamumlá potichu. Již po druhé mi skončí obočí až na Slunci. Já a hodná? Hodná jsem nebyla nikdy. Jsem sériový vrah, co hodlá ovládnout svět, ne nějaká hodná tetička. Scorpius se na nás spokojeně dívá. Ten parchant! Hodil mi na krk svoje dítě.

,,Ty taky, zlatíčko." Odtáhla jsem ji od sebe. Victorie se na mě usmívala jako sluníčko. ,,Teď si ale potřebuju promluvit s tatínkem, ano?" Vstala jsem a za paži odtáhla Scorpa do vzdáleného kouta místnosti.

,,Já nevím co chceš slyšet. Včera ji sem přivedla nějaká ženská s tím, že je moje a odešla. Sám nevím, jak se k ní mám chovat. Tinky má jiné povinnosti, moje manželka mě večer tak sjela, až jsem se jí opravdu bál. Pak se zavřela někde ve východním křídle a odmítá mi pomoci. Jak mám sakra vychovat dítě?" Nešťastně si vjede rukou do vlasů.

,,To ji máš už jako na pořád?" Překvapeně na něj pohlédnu. Myslela jsem, že si pro ni třeba za týden přijde.

,,Ano. Předala mi ji do péče. Mám ji na pořád. Musíš mi pomoct, Angelo. Já se o ni sám nepostarám, potřebuju ještě někoho." Povzdechne si.

,,Ty si idiot, Scorpiusi. Ale dobrá, pomůžu ti. V první řadě, měl by ses trochu vzchopit a ukázat jí, že si její otec. Na papíru to nepochopí ale takové objetí a pohádky před spaním by stačit mohly." Nevinně jsem se na něj usmála.

A tak jsem dnešní den strávila s malou právě nalezenou dcerou mého nejlepšího kamaráda a učila ho, jak být správným otcem.

Bum, dobrý večer! Dnes je Valentýn(a taky mám svátek, hihi) , což si přímo říká o přidání nové postavy! Tak co? Jak se vám zatím Victorie líbí?

Aa další otázka: chcete příští kapitolu z pohledu Stína a jeho návštěvy v pekle? 😏😏😂😂❤❤❤❤

Dobrouuu😌😘😘