Já, Angela Mordica Potter.

💀14.část/ objev v knihovně

Neviem kolik z vás čte ty kecy na konci, ale kdyby jste měli jakoukoliv otázku na postavy, nebo na mě, tak pište.

Chvíli jsem ještě stála za dveřmi a poslouchala, co se bude dít.

,,Paní profesorko, co s tím mame dělat?" Vzlykla matka.

,,Teď už nic Ginny. Nic. Jednou by se to stejně stalo. A možná ji to vystraš-" do řeči jí skočil otec.

,,Nevystraší. Sama jste to slyšela. Nejsem prokletá, jenom zlá. Ona se nebojí ničeho, neuznává autority, nemá vztah k žádným žákům. Nemá vztah ani k rodině. A ta bandička Zmijozelů ji v tom podpoří. To víme všichni. Zklamala mě. Snažil jsem se..." na konci tomu odpornému lháři klesl hlas.

,,Udělali jste co ste mohli. Na víc musí přijít sama. Ve škole je výborná, nejvíce talentu uplatňuje v lektvarech. Její přátelé ji vždy podrží. Ve famrpálu je hvězda. Nemá konkurenci. Nikde a v ničem. NKÚ zvládne bez pohnutí prstem. Harry, sama se jednou rozhodne, jestli svou moc použije k dobru, nebo ke zlu. Jediné co se dá, je doufat. Doufat, že štěstí bude stát při nás." Řekla ředitelka. Nikdy mě nenapadla možnost vést svůj protimudlovskošmejdský klan. Ale vůbec to není špatný nápad. Musím co nejdřív do knihovny. Zítra odpoledne mám volno. Jo, vhodná doba k objevům.

Když jsem se dostala do spolky, hned na mě lidi vyvhrlili otázky typu: Kde? Jak? Proč? Co? atd.

,,Byla jsem v ředitelně. Znám tu věštbu. Nemám žádný problém. " usmála jsem se.

,,Jako Tu Věštbu s velkým V?" Poslala jsem kousek papírku do kola.

,,To. Není. Možný!" vykvykla Mer ,,Vždyť ty víš kdo chcípnul v červnu 1999. "

,,Pán Zla měl dceru. Ta zemřela naprosto ve stejnou chvíli, kdy jsem se narodila. Její poslední slova říkala, že se věštba jejího otce náplní, že přijdu jako královna Temnoty, jako Smrt, které se budou všichni bát. Budu nezastavitelná. Proto musím zítra do oddělení s omezeným přístupem. Nějaká kniha tam přece musí být. Pokud jsem tak mocná, chci to umět ovládat. No není to vzrůšo?" Řekla jsem jak malé dítě.

,,Nechceš tím říct, že budeš vymýšlet odboje jako Voldy. Sice by to bylo hustý, ale ne originální." Zabinyho chytré řečičky.

,,Ano to tím chci říct. Já budu Smrt, Královna Temnoty, dcera Satana. A vy budete ti ďáblové, po mé pravici. Spilečně vyhubíme mudly. Nebo si z nich uděláme otroky. " Všichni mě uchcáceně pozorovali. Pak přišli samé kladné názory.

Konečně můžu do knihovny. Skončila škola a tréninky máme až od příštího týdne. Dnešek bude strávený s mými milovanými knihami. Vešla jsem dovnitř. Směrem k madam Pinceové, knihovnici.

,, Dobrý den madam Pinceová."

,, Dobrý slečno. Tak co byste ráda?" Podala jsem jí povolenku. Pinceová jen kývla a špa mi odemknout. Naposledy jsem se na ni usmála, poděkovala a vydal se do neznáma. Byla obrovská. Začnu odzadu. Tak to bude nejlepší. Procháel jsem uličkou. U každého regálu byl název. Temná magie, černá magie, bílá magie, zakázané kletby, nejjedovatější lektvary, záhady staré magie a spousty dalších. Na konci byla obrovská stěna, plná všech různých titulů. Knihy staré, zaprášené, nové. Všechny. Jedna mě však zaujala nejvíce. Byla celá černá, obal z hadí kůže, bez názvu. Bez jakékoliv stopy. Byla strašně stará a zaprášená. Nikdo ji nejspíš nevytáhl celé věky. Opatrně jsem ji vzala za hřbet. Jemně zatáhla do zadu, když se s tichým vrznutím začala část knihovny odsouvat. Uskočila jsme dozadu. Strašně jsem se lekla. Za otrvřeným vchodem, byla chodba s několika loučemi. Opatrně jsem vstoupila. Dveře zapadly. Teď už sem tu uvězněná navždy. Opatrně jsem šla kupředu. Louče se postupně rožínaly a já spatřila něco, čím se má domněnka potvrdila. Po zemi byli poházené kosti. Lidské kosti. Zbraně ze středověku. Zlato a šperky. Vypadalo to děsivě. Postupně jsem pokračovala v před a množství koster začalo mizet v dáli. Před mnou se rozprostírala místnost. Na čtyřech stěnách visely čtyři obrazy. Slazara Zmijozela, Godrica Nebelvíra, Roveny z Havraspáru a Helgy z Mrzimoru.

,,Kdopak jsi děvče?" Ozvala se Helga.

,,Já jsem Angela Mordica Potter."

,,Angelo, cítím s tebe hadí kolej mám pravdu drahoušku?" Zasyčel Salzar.

,,Ano."

,,A co děláš tady?" Řekl Godric.

,,Přišla jsem objevit svou moc a naučit se ji ovládat. Jsem mocnější než celé Bradavice dohtomady. Uvnitř mě ke něco, co se chce dostat ven. Vybrala si mě Merlinova hůlka." Koukala jsem na ně. Oni na mě.

,,Děvče, tady je všechno sožitější. Čas plyne rychleji. Smíš tu být vždy pouze hodinu. Nikoho sem nesmíš dovést a nic odnést. Nikomu nesmíš ríct, co jsi objevila. Potom ti budeme všichni nápomocni. Začala bych studiem Merlinovy moci. Poté naší i Morganiné. Možná zjistíš co a jak." Řekla Rowena.

,,Děkuji." Našla jsem si knihu o Merlinovy a začaka číst. Čas plynul opravdu rychle.

,,Čas vypršel drahoušku. Běž a přijď brzy zase." Řekla Helga a mávala mi z obrazu, když jsem utíkala tou temnou, děsivou chodbou. Tohle musí zůstat mím malým tajemstvím. Vyšla jsem ven. Zamířila pomalu k východu,  pritože už e začalo stmívat.

,,No končně. Už jsem myslela, že tě budu muset jít hledat. Tohle mi nedělej. Zjistila jsi vše?"

,,Ne madam. Budu muset přicházet častěji. Doufám, že vám to nějak nevadí."

,,Jistě,  že ne. Máš povolení, alespoň e tam utře prach i s těch starých zaprášených svazků. Nehledáš doufám informace o Černé magii? Je velice nebezpečná a člověk z ní úplně znetvoří. A tebe by byla škoda. Takové milé, krásné děvče. No už tě nebudu zdržovat. K večeři jsou palačinky,  tak utíkej." Mrkla na mě.

,,Novojte. S Černou magií nic mít nechci. Je odporná. Nashle." Díka za mé dokonalé lhací schopnosti. Utíkala jem k síni, aby na mě taky zbylo.

,,No hurá, kde jsi? Vždyť e čeká jenom na tebe. Chceš džem nebo čokoládu?" Spustí ihned Ali.

,,Čokoládu prosím." Mmm. To je dobrota. Skřítci vaří stokrát líp než máti. Nějakého si potom budu muset taky pořídit. Letišní první zápas hrajeme s Mrzimorem. Žádná extra příprava být nemusí. Mrzimorští jsou z nás podělaní nejvíc. Stačí se hnusně pidívat a už by ti klidně líbali nohy. Pohrozíme možnou zlomeninou a míče se ani nedotknou. Slyšeka jsrm, že mají nivéhi chytače. Nějakýho Judyho, nebo tak nějak. Prý je to druháj a oni ho postaví proti mě. Možná bych měla být uražená.

Tak dneska ještě jedna.