Já, Angela Mordica Potter.

38.část/Ráno

Po mém měsíčním vyřazením z normálního provozu, na mě téměř všichni zapomněli. Nikdo mi neuhýbal z cesty. Byla jsem najednou zranitelnější víc než dřív. Ztratila jsem veškerý respekt vybudovaný za těch několi let. Teď jsem pro ně byla snadno lapitelná kořist. Patrila jsem najednou mezi obyčejné smrtelníky. Najednou by mě mohli vyřadit i v kouzelnickém souboji, kdyby chtěli. Však počkejte, já vám ukážu. Znovu budete plakat.

,,Nad čím přemýšlíš?" Zeptala se mě Jus, která se od někud vynoťila vedle mě.

,,Jak získám zpět popularitu." Ušklíbla jsem se na ni.

,,Opravdu říkáš tomu, že sou z tebe všichni posraní, popularita?" Rozesmála se.

,,Jak jinak?"

,,No já nevím třeba... hmmm... co takhle šikana?" Bouchla mě do ramene.

,,Au! No teda Zabinová, že se nestydíš takhle mě šikanovat, tvoji kamarádku." Jus dostala tak veliký záchvat, že jsem se raději tvářila, jakože ji neznám. Vypadala jako ještěrka pod proudem. ,,Nesměj se a radši mi řekni nějaké nápady." Šťouchla jsrm do ní, když návaly smíchu přestaly být tak divoké.

,,Oběť. Musíš mít oběť,na které si budeš vylévat zlost. Boxovacího panáka. Někoho, do koho budeš moct kdykoliv kopnout." Vyjmenovala mi tak ještě dalších deset podobných přirovnáních.

,,Hej, to stačí. Já chápu význam slova oběť. Nepotřebuju podrobný rozpis vysvětlení. Kdo by ten někdo měl podle tebe být?" Zastavila jsem ji. A zachránila tak svůj mozek před naprostým kolapsem, ale to už je jiný příběh.

,,Ten, kdo tě nejvíc schazuje." Páni.

,,Na to bych bez tebe opravdu nepřišla. Konkrétní jméno." Zasyčela jsem na ni. Bolí mě hlava, nemám na užvaněné Zabinovi ani trochu náladu. Vlastně nemám náladu na nikoho. Ani na mě neee? Tys tu opravdu chyběl, Stíne. Co si taková nabroušená dneska? Někdo nám osolil čaj nebo kávu? Ty o tom něco víš? Sakra, který debil to byl?! Klid, dýchej, to bude dobrý. Zhluboka se nadechni. Já se ale nechci nadechnout. Chci - vědět - kdo - to - u - Merlinových -exkrementů - byl! Nechceš se nadechnout? No to je ale opravdu škoda, protože takhle brzo umřeš. Drž hubu a vysyp to! Teď si ale kapánek protiřečíš. Mám držet, jak ty říkáš, hubu, nebo ti to říct? Chceš mě vytočit ještě víc než jsem? Vy ženský jste všechny stejný, my za nic nemůžem, ale jste na nás bezdůvodně nasraný. Byl to jeden jistý borec z Nebelvíru, kterému jsi dělala z téhle školy peklo asi od třetího ročníku. Jmenuje se Andrew. Vzpomínás si? Přeskočím tvou hloupou poznámku na začátku a přesunu se k tomu důležitějšímu. Andrew mi pokazil ráno a celý den? Teď mu to spočítám. Vy asi moc nechápete, o co se jedná, že? Tak já vás vzpomínkou vezmu... Já, já chci! Chci jim to povyprávět. Prosííím! Tak fajn.

To bylo jednou pěkné ráno, že až do zmijozelského sklepení prokukovaly sluneční paprsky. Ne,Angelo! Opovaž mi do toho jakkoliv zasahovat. Kde jsem skončil? U těch paprsků,asi. Tři dívky a zátoveň i nejlepší kamarádky vytáhli z postele. Všechny byli velmi překvapené, protože teda rozhodně nebylo zvykem, aby jim nezdvořilé slunce bez zaklepání vstoupilo do pokoje. Nu což, řekli si, stalo se, tak to necháme pro tentokrát být. Po zdlouhavé a velmi nudně náročné hodinové zkrášlující procedůry se konečně mohli svobodně bez výčitek vydat na snídani. Ve společenské místnosti, se již na gauči rozvalovali dvě brambory, podobné jejich klučičím přátelům. Ti tedy rozhodně zkrášlující procedůrou neprošli. Minimálně ne dnes ráno. Nakonec si i tyhle podivně zapáchající hroudy od někud vypůjčili plně pohybu schopné pahýly místo spodních končetin, které jim utekli Merlin ví kam. Mezi tímto dokončujícím procesem, který se odehrával ve Zmijozelu, přišel do jídení místnosti jistý Andrew z Nebelvíru. Rozhodl se, že je velice vtipné solení raní kávy jeho bývalé šikanátorce a pomocí několika jednoduchých formulek byla za chvíli sůl místo cukru. Muselo stát opravdu velmi zdlouhavé pozorování vypátrat nějaký kvalitní důkaz, že jeho dlouho plánovaný vtípek vyjde. Když se přeci jen chlapci spolu s dívkami došourali na jejich obvyklé místo ve Velké Síni, kde již pro ně byla nachystaná dobrá káva a bohatá snídaně bohatá na potřebné vitamíny, vhodné pro jejich choré mozečky, ale také byla připravena malá lest. Vypadalo to bídně, když tu dostala jedna z dívek ohromnou žízeň. Proto si tedy nalila kávu, kterou dolila trochou mléka a nasypala si do ní lžičku cukru z cukřenky. Nebo si alespoň myslela, že obsah nádoby na cukr je opravdu správný. Posléze však přišla na svou ohromnou mýlku a vypliva doušek slané kávy přímo do obličeje jednoho z prapodivných tvorů čeledi kouzelníkovitých. Začala se náramně vztekat a shánět onoho strašlivého zločince, který ji pokazil celičký den. Z toho plyne velmi krásné ponaučení, milé děti, Nikdy nevyměňuj Angele cukr za sůl, chceš-li ještě večer žít. Konec.

Opravdu nádhera Stíne. Až na těch x miliónů urážek mířené na mé přátele. Mohl by ses tím živit. A kdo tvrdí, že nemakám i jinak než jako věrný ocas tvých myšlenek. Mám brigádu a předčítám dětem pohádky ve školce. Jenom mi ty děti vždycky někam utečou. Nechápu proč. To opravdu netuším. Nech mě chvíli přemýšlet... aa, no jistě. Možná proto, že si démon a vypadáš jako kříženec smrtky, kostlivce a ďábla dohromady. Tys mě odhalila. Teda spíš mou mamku. U otce jsem si nikdy nebyl jistý. Merline, drž mě, nebo ho uškrtím.

,,Mám to! Co nějaký prvák?" Vyjekla mi nadšeně do ucha Jus. Úplně jsem zapomněla, že je tady s náma.

,,Já bych to spíš viděla na Andrewa." Ušklíbla jsem se na ni.

,,Proč? " zeptala se nechápavě.

,,Protože mu přijde velice vtipné vyměňovat obsah cukřenky za sůl a zničit mi tak krásnou chuť kávy hned po ránu." Zavrčela jsem vztekle nad jeho pobaveným pohledem ráno u snídaně. Proč jen mi to nedošlo?

,,To byl on, kvůli komu si zničila Malfoyvský účes našemu milému Scorpovi? Až to zjistí, tak bude Andy v tu ránu pod kytkama." To měla pravdu.

,,Tak to by měl začít s kopáním vlastního hrobu. Každopádně, já se mu hodlám pomstít jako první. Potom ho může Scorp dorazit. Nebelvíra smradlavýho." Byla jsem naštvaná a šťastná zároveň. Naštvaná na Andrewa a šťstná, že vím kdo to byl. Prosté děkuji by stačilo. Ty aby ses neozval. Vždyť víš, že já v zásadě neděkuju. Tak si naprdni a příště si pachatele hledej sama. Nazdar.

Dobrou noc💕💕