Já, Angela Mordica Potter.

💀15.část/ Konflikt s Poberty

Dnešek už od rána smrdí. Ne, že by zapáchal ale dnes se něco stane. Cítím to v kostech. Tenhle den nesnáším. Je totiž poslední den v září. V prvním ročníku na mě spadlo brnění, v druhém jsem zahučela do jezera, ve třetím mi jeden z Nebelvíru nechal vybouchnout kotlík u obličeje a loni zemřela Snail. Byl to nejhorší den mýho života. Byla už strašně stará. Vždy mi dokázala poradit. Konec vzpomínání.

No asi bych se měla vyhrabat z těch pohodlných peřinek. Dneska je sobota. To znamená, že dopoledne se zašiju do tajemné místnosti v Bradavické knihovně a odpoledne je trénink. Museli jsme udělat pár změn v sestavě. Brankář je Merder, chytač sem já, odrážeči dvojčata, se střelci byl větší problém. Nakonec jsem musela vzít Parkinsna, Leonche a Prince. Jsou to debili ale hrát umí.

Doufám že je puding. Oblíkla jsem si své klasické oblečení: ryfle, třičko, mikina. Na víkend dostačující. U stolu ještě nikdo neseděl.  Aby ne, který blázen vstává v sedm o víkendu. Ano, scela správně. Má maličkost. Mám to ale štěstí! Dneska jsou palačinky. Mňam.

Pomalu jsem se ubírala do knihovny. Přemýšlela jsem, kterou knihu si přečtu dneska. Nebo mě budou něco učit zakladatelé? Kdo ví.

,,Dobré ráno madam Pinceová. Odemknete mi prosím?"

,,Dobré slečno Potterová. Jistě, pojďte. " dnes má výjmečně dobrou náladu. Aspoň nebude buzetovat.

,,Děkuji." Madam jen kývla a opět za mnou zamkla. Vyšla jsem do zadní části a povytáhla černou knihu z police. Už sem jdu po třetí. Právě studuju starodávnou magii. Pak se asi vrhnu na bílou. Tu černou si mám prý nechat na konec. Musím totiž první "pochopit podstatu magických schopností některých lidí" jak říká Rowena.

,,Ahoj děvenko!" Zdtaví zvesela Helga. Vždy přátelská.

,,Zdravím. Co mám číst dnes?" Zeptala jsem se.

,,První si vyzkoušíme, co sis vše zapamatovala. V čem spočívalo kouzlo předků? " začal s těžkou otázkou Salazar.

,,V mocných kamenech života a smrti. Dala se do ní skrýt duše, jen málo kdo to však dokázal. Ti méně mocní zkoušeli magii vnést do živých organismů. Přesněj do rostlin. Již 200 let před naším letopočtem vznikla z těchto pokusů první hůlka. Ti nejhorší pak svou moc měnili na něco mezi člověkem a duchem. Proklínaly mrtvé lidské schránky a vkládaly do nich nový život. Tyhle polomrtvé pak ovládali především svou myslí a vůlí. Jejich výtvory neměli vlastní svobodu myšlení. Když jim řekli zabij, zabili i nejlepšího přítele, aniž by o tom věděli." Ozval se potlesk. Godric prostě nemohl přenést přes srdce, že má vzdělávat Zmijizelku.

,,Výborně. Dnes zkusíš tu nejlehčí formu. Ovládnout mrtvolu." řekl mi Salazar ,,Tvým úkolem je, představit si jednu z koster, co leží na chodbě, vymyslet jejich podobu a soustředit se. Pak začneš stále dokola opakovaat slova: Mortuus est surge, quaero de interitiónibus eórum plena mandatis et concupiscentiis cordis mei."  Proč dřív všchni používali latinu. Je to hroznej jazykolam.

Vzpomněla jsem si na úplně první kostru, plně vyzbrojenou. Byla menší a byl to muž. Musel být velmi silný. Měl pozůstatky bradky, snobské oblečení. Kdybychom nebyli v Bradavicích, člověk by si myslel, že je to mudla. Pak jsem potichu začala odříkávat ta slova. Cítila jsem vlnu magie rezinující mi po celém těle. Z hlavy až po konečky prstů. Jakobych spojovala svou mysl s něčí jinou. Pok se ozvalo chrastění kostí a kroky. Pomalu jsem otevřela oči. Přede mniu stál kistlivec. Měl bíle žhnoucí oči jako moje ruce. Zářili jako sluneční svit. Bylo to děsivé. Pak jsem si ale uvědomila, že vstal z mé vůle. Dělej dřepy. Poručila jsem mu. Začal dřepovat. Tancuj. Tančil. Uchvacovalo mě to. Slyšela jsem tiché lapání po dechu. Běž zpázky. Poslední rozkaz. Pak jsem vyčarpaně klesla na podlahu.

,,Skvěle děvče. Máš obrovskou moc."zaradoval se Salazar.

,,Tak se z toho nezblázni. Nezapomeň, že tvý potomci vyváděli v kouzelnickém i mudlovském světě samé hlouposti."zavrčel nepříjemně Godric.

,,Godricu nežárli."smála se Helga. Potomto Nebelvír zmizel.

,,Je čas. Musíš jít. Hodina uplynula."řekla Rowena ,,Nashledanou děvenko."

,,Nashle a děkuji." Rychle jsem vyběhla ven. Už bylo kolem dvanácté, tak jsem šla rivniu na oběd. Pochopila jsem, že v té místnisti čas plyne třikrát rychleji.

,,No kde seš! Máme tolik nivinek a ty se zašiješ do knihovny."začala na mě hučet Ali.

,,Taky vám přeju krásný den. Mám hlad. Co je k obědu?"

,,Angelo Mordico Potter, tak ty mě celej den nevidíš a víc tě zajímá jídlo než já? To mě hluboce zraňuje!" Rozesmál se Scorp.

,,Všechno je zajímavější než ty lásko." Mrkla jsem na něj a nabrala si talířek dýňové polívky.

,,No né! Tady se nám to páruje." ozval se za námi zlomyslný hlas Jamese  a chechot Pobertů.

,,Odjeď." Zavrčela Mer.

,,Ale. Snad by sis nevyskakovala Crebová. O tobě sem slyšel, že to prý táhneš s Edwardem Princem. Že by nám Zmijozelští začali roztávat pod křídli lásky. Co myslíte kluci." Jo Mer chodí s tim chujem.

,,No já myslím Jamesi, že třeba nebudeme tak špatní středové jako ona matka. No představ si to. Matinka bez srdce proklela své dítě protože ji trefilo plyšáka do kotlíku s jedem." Ten parchant Albus si nedá pokoj.

,,Já myslí Pottere, že by sis měl taky najít holku. Aby ses furt nemusel starat o soukromé postelové zážitky svých sester." Ušklíbl se Zabiny.

,,Co tím myslíš Zabiny?!"

,,Že Liliana je v posteli v celku dobrá. Ale znám lepší. " ty jejich výrazy. Bylo to jako by někdo chytil králíka chytil pod krkem a tomu začali lézt oči z důlků.

,,C-c-co? Jak jako Lili?"

,,Jejda. Ty jsi o tom nevěděl." Zatvářil se nevině.

,,Lilianoooooo!" Zaječel James jak malá holka.

,,Ano?" Přiběhla k nám ta rezatá kravka.

,,Ty jsi spala se Zabinym?"

,,Ne." Pípla.

,,No tak Lili, nestyď se. Tady tvůj bratřík ti akorát utrhne hlavu." To už se smál celý Zmijozel. Mé kamené srdíčko zažívalo potěšeníčko. Že by dneska byl dobrej den?

,, Já vážně nechtěla Jamesi. Choval se ke mě hrozně pěkně."

,,Kdy?" Vydechl poraženecky.

,,Na konci loňského roku." Zašeptala. Já si myslela, že si z nás dělal srandu.

,, Tobě nebylo blbý, zkusit to na čtvraťačku?"

,,  A víš že ne. Navíc šla naprosto dobrovolně."

,,Slíbil jsi mi, že se to nikdo nedozví!" Vřeštěla jak pominutá Lili.

,,Ups. To je mi líto, když on Jamie tak naléhal, viď?" Rozesmál se. Lili se otočila a utekla.

,,Seš hajzl Zabiny." Řekl James a odešel i s tou svou partičkou za Lili.

,,Já vim. Díky Jamesi!" Neodpustil si poznámku Alex. Celá síň se válela smíchy. Přišla za námi i Zabinyho přítelkyně z Havraspáru. Ano, čtete dobře. Je to ta dívka co ji pozval na rande hned první týden tady. Docela milá dívka. Zjistili,  že toho mají hosně společného a po týdnu to dali dohromady. Sluší jim to spolu.