Já, Angela Mordica Potter.

39.část/

Dnešní nedělní odpoledne jsem strávila vymýšlením pomsty zalezlá v nejtemnější části zmijozelské společenkské místnosti. Musela jsem se tvářit opravdu děsivě, protože lidi, kteří kolem mě procházeli, se na mě koukali s tichou nevyřčenou otázkou "Čí vraždu asi plánuje?" a taky mi ta otázka byla brzo položena. To si tak zase jednou vykračoval Zabiny po spolce, poté velmi ladným pohybem, skočil na křeslo div se nepřevrátilo, usadil svou drobnou zadnici na ono křeslo, dal ruce nad hlavu a po celé místnosti se rozprostřela jeho mužná vůně aneb byli jsme se Scorpem běhat. Poté na mě dopadl velice voňavý odér z jeho úst, protože si to prase zase "nestihlo" vyčistit zuby.

,,Kdopak asi dneska umře?" Jak vtipně kreativní Zabiny.

,,Pokud nedáš ty pracky dolů, nevyčistíš si zuby, nepřevlíkneš se a neumeješ, nebo přinejmenším nepřestaneš zasmraďovat tuhle místnost, tak se zítřejšího rána rozhodně nedožiješ, Alexy Zabiny!" Štěkla sem po něm.

,,Co ti vadí na mé mužnosti?" Tak to je solidní pablb. Tohle má být tvůj nejbližší? Já si říkala, kde seš tak dlouho.

,,Mužnosti? Vždyť smrdíš jako Merlinovy zimní fusekle, co zapomněl celý století zavřený v knize!" Ty máš dneska dobrý stěry, ti povim. Co ty? Ty sis pořídil slovník moderních výrazů, aby si nemusel znít jako osel z 1. století? Neurážej mě! Já si můžu urážet koho chci.

,,Tak to se mě teda dotklo. Až potkám toho blbouse, kterej ti spustil tenhle divnej urážecí systém, rozkopu mu hlavu." A já mu řeknu kdo to je. Protože mě prostě urážet nikdo nebude! Jsi si jistý, kostíku? Jdi někam.

,,To zkus a rozkopu já tvoji hlavu. Ten dotyčný je můj." Ty jsi zase paličatá koza. Na nic lepšího se nezmůžeš, černá plechovko kostí? Aspoň mám styl. No to určitě.

,,To je ten borec, co ti vyměnil ten cukr? Ty už víš, kdo to je? Hustý, že mi to řekneš, abych to mohl říct Scorpovi, protože jemu to zase zničilo háro." 1, 2,3... Co počítáš? Počty slabik? Ty jsi taaak vtipný dneska, ale ne. Počítám na uklidnění a přemýšlím u kterého čísla mu vyrazit zuby. To je lepší, to máš pravdu. Tak hezky počítej. No? Jak je to dál? 4, 5, no šup, jedu ne? Stíne? No? Drž tlamu.

,,Nikomu nic říkat nebudeš. První vymyslím pomstu až potom to řeknu Scorpovi. A jestli jenom cekneš, tak bude po tom tvém okouzlujícím smradlavém úsměvu."

,,Tohle dokážeš jenom ty. Pochvalit i urazit jednou větou." Otočil se a rádoby smutně odcházel. Jak víš, že nebyl opravdu smutný?  A jak ty víš, že byl? Promiň kámo,  ale v lidech se orientuju stejně dobre jako ty v dějepisu. Takže mizerně? Neštvi mě, víš jak to myslím. Jistě. Promiň. Chceš nějak pomoct? No, schvalně, jaképak starověké metody mučení vytáhneš dnes? Tak třeba natahování na skřipci je super, nebo čtvrcení. To vždycky stříká krve. Chapu tvé zapaléní pro věc, ale já potřebuju aby ještě chvíli přežil. Tak to bych vyhlásil pozorování. Do koho je zamilovaný, s kým se výdá, komu posílá dopisy. A potom tvrdě udeř. Vytvoř tak děsivé myšlenky, ze bude prosit o odpuštění. To není špatný nápad. Za odměnu ti možná povolím i to čtvrcení. V budoucnu. Uctívám tě má paní. No tak šup, zaúkoluj tím Malfoye, když se chce tak aktivně zapojovat. To je nápad. Rychle jsem se rozběhla ke klukům.

,,Jejda, pardón." Rychle jsem zase vycouvala ze dveří, protože se tam promenádoval Scorp jenom v ručníku.  Za chvíli se dveře otevřeli.

,,Angelko, já chápu, že jsem naprosto neodolatelný, ale nauč se doprkýnka klepat. Co kdyby si viděla Zabinyho?" Děsivá představa. To teda.

,,No, štěstí, že jsem natrefila na tebe."

,,To rozhodně. Co potřebuješ?" Usmál se na mě a uvolnil vchod do pokoje.

,,Víš jak mi někdo vyměnil tu solničku?" Zamračí se a naštvaně kývne. Pak se dotkne svých vlasů a jemně pohladí svůj učesaný rozruch mistra Malfoye, jak ho pojmenoval sám. ,,Vím, kdo to byl. Nepřerušuj mě. Potřebuju ho nějak zničit, né moc, jenom ho trochu pozlobit. Potřebuju, aby si zjistil co nejvíc o Andym.  Nenápadně." Chvíli mu šrotovali v hlavě kolečka. Pak vystřídala jeho tvář několik odstínů rudé, bílé a modré. Jako chameleon.

,,Já ho zabiju. Zničil mi můj perfektní účes." Myslíš, že byl dobrej nápad mu to říkat. Aspoň se bude víc snažit.

,,Scorpe, zhluboka dýchej. Teď mě poslouchej. Musíš o něm zjistit co nejvíc. Mám plán. Potřebuju vědět všechno o rodině, holkách, kamarádech, prostě všechno. Já mu pak vytvořím opravdu děsivé sny, které ho budou dohánět k šílenství. Chápeš?" Jeho naštvaný výraz nahradil spokojený. Kývl a jako malé dítě odskákal do koupelny, prý aby to všechno mohl povyprávět Zabinymu, který si, a teď prosím potlesk, čistil zuby!

O MĚSÍC POZDĚJI:

Bylo krásné ráno, dívky v ložnicích v klidu spali. Byla opět neděle. Když tu se v sedm ráno rozletěli dveře jednoho s pokojů a na měkkou postel dopadli další dvě postavy. Půvdní majitelka postele, tedy já, vyletěla až ke stropu a jebla se hlavou o nějaký debilní prkno.

,,Doufám, že máte dobrý důvod mě takhle brzo ráno o víkendu budit. Protože jestli ne, osobně vád prokleju v Brumbálovi staré ponožky." Zasyčela jsem snad líp než kde jaká zmije.

,,Také ti přejeme dobré ráno. Jistě, máme skvělé zprávy. Máme habuladbzlenakr." U posledního slova jsem jim zakryla pusy, jelikož se ti dva pitomci rozhodli mluvit zároveň a taky nahlas. Vyšší levl tuposti už snad ani není. Zamručel nespokojeně Stín. Oba kluky jsem vtáhla na postel, zatáhla závěsy a zabezpečila je tlumícím kouzlem, takže i kdyby stříleli s kanónu, nikdo nic neuslyší.

,,Spusťte. Jeden po druhém." Upozornila jsem je, protože prasklé ušní bubínky opravdu nepotřebuju.

,,Takže tady se Zabinym jsme si rosdělili práci. On zkoumal rodokmeny a rodinu. Já jsem se pustil do přátel a do života tady na škole. Zjistil jsem, že randí s tvojí sestřenkou Rose. Kamarádí se s ním téměř všichni až na Zmijozel. Zkusil bych ale víc zatlačit na Corrmaca, Whita a Lorense. Tři ocásci. Těch si váží." Proč se do všeho musí motat moje rodina? Aby ses měla na co zeptat.

,,Nemám otce, umřel mu tak před rokem. Jeho matka je na tom psychicky špatně. Sourozence nemá. Jeho babičku umučil Voldemort, jeho matka mu ukázala vzpomínku. Je fakt pošahaná. Jeho děda, kterej furt žije, se snažil ji ochránit, no moc se mu to nepovedlo. Jeho otec zemřel na misi pro ministerstvo." Tohle ho bude bolet, chlapečka.

Hello, tady Pernicek. Jak se máme? Já naprosto skvěle. No tak nebudu zdržovat. Dobrou