💌3.část/cesta,klobouk, zmijozel✔

2K 109 30
                                    

Po přežití všech rodinných rozluček a nezpočtu obědů a večeří strávených po boku celé mé rodiny je to konečně tady. Dnes jedu do Bradavic. Snailu jsem si hodně oblíbila, dá se s ní mluvit o všem a nikdo nám nerozumí, tedy kromě táty. Ten si s ní občas po večer taky povídá. Alb by jí chtěl rozumět taky. Říká,že by se jí chtěl hlavně zeptal, proč je každé ráno u něj ve skříni. Asi mu tam běhají myši nebo brouci.

No zpět k hlavnímu tématu dne. Bradavice. Mám sbaleno už týden. Nemohu se dočkat na Bradavickou knihovnu. Zmiňovala jsem se, že ráda čtu? Ne? Tak to říkám, spíš píšu ale to je vedlejší, teď. Snail se těší na bohatý jídelníček.

James se stále nevzpamatoval z toho, že mám lepší hůlku než on a pravděpodobně jsem i mocnějsí. Neustále se do mě naváží, přičemž mu poháhá i Lily. To je taky kapitola sama o sobě. Je na mě naštvaná kvůli tomu klukovi z Příčné. Myslím, že se jmenoval Manloy? Tak nějak. Nikoho jsem se radši neptala,  protože jsem nechtěla skončit rozsekaná a uškvařená za živa. Mamka by zas měla příliš vlezlé otázky. Alb by se přihlouple culil. Však to znáte. Snad.

,,Angel? Máme jít dolů i s kufry, chceš s ním pomoct?" Starostlivý Albík je tu.

,,To bys byl mooooc hodný." Věnovala jsem mu upřímný úsměv. Ten si jen tak někdo nezaslouží. Alb popadl můj kufr a s nadávkami, co tam k sakru všechno mám, mi ho snesl do obýváku, ze kterého se přemístíme na nádraží. Chytla jsem za ruku taťku a kufr a ucítila nepříjemné škubnutí, zatočila se mi hlava a udělalo se mi trochu nevolno, přestože jsem se nepřemisťovala poprvé. Objevili jsme na nadraží King's Cross a rychle jsme přeběhli k nástupišti 9a3/4, protože jsme, jako obvykle, nestíhali. Mamka z toho udělala doják, kdy nás všechny málem umačkala. Už je horší než babi.

Po nástupu do Bradavického expresu jsem se vydala hledat volné kupé. Neměla jsem náladu na mou pitomou rodinu, které je beztak plný vlak. V jednom kupé seděly tři holky.

,,Ahoj, můžu si k vám přisednout?" Zeptám se opatrně.

,,Ahoj, jasně sedej. Jmenuju se Aaliah Goyl, tohle je Merder Creb" ukázala blondýnka na černovlásku,,a tohle je Justice Zabiny." Justice byla bruneta s přívětivým úsměvem a tmavší pletí.

,,Já jsem Angela Mordica Potter."

,,Promiň, ale proč nesedíš s rodinou?" zeptala se Merder nepříjemně. Slovo rodinou řekla znechuceným tónem. Nevím, co jí má rodina udělala, že je na mě tak hnusná.

,,Se svou rodinou nemám moc dobré vztahy." Špitnu a pohled upřu do země. Justice, která sedí vedle mé maličkosti, mě pohladí po ruce a chlácholivě se usměje. Byla jsem ráda, že alespoň někdo se mnou nemá problém. Vsadím Lilyiny boty, že za to může James.

,,Ou... No nevadí. Do jaké chceš koleje?" Zeptá se energicky Ali. Ta je taky fajn.

,,Chtěla bych do Zmijozelu. A vy?"

,,Čekala jsem Nebelvír." Zamumlala si pro sebe Merder. S ní asi kamarádky nebudem.

,,My taky. Naši rodiče tam chodili. Já tam mám dokonce i bráchu." Usmála se na mně Justice.

,,Musím si odskočit." Řekla Merder a zmizela.

,,Hele holky. Nevíte, proč je na mě Merder hnusná?"

,,Je v druhém ročníku. Tvůj bratr, James, ji dost často uráží a ponižuje. Je z toho špatná." prozradí mi Aaliah.

,,Fakt dík Aali. Prosím Potterová začni se do mě navážet. Zvykla jsem si." Prskla nahněvaně ode dveří Merder, která se asi vrátila ze záchodu. To byla rychlost.

,,Podívej Merder, já se do tebe fakt nepotřebuju navážet a zvyšovat si ego. Jediný, kdo by si to zasloužil, je ten nebelvírský ichtyl, co se považuje za mého bratra. S Jamesem se nesnáším už od mala. Věř mi nebo ne, i do mě se naváží a není to nic příjemného. Neustále zdůrazňuje, že v rodině přebývám a možná má i pravdu. Chci poznat nové lidi, kteří budou moje nová rodina. Chci Jamsovi ukázat, že není nic víc než egoistický hňup s vyscvrkaným slepičím mozkem." Podívám se Mer. Ona jen kouká jak kdyby viděla ducha.

,,Heleme se! Není to naše malá princeznička Merder? Co maličká..." -PLESK. Vrazila jsem mu facku. Nevěděla sem ani, že mám takovou sílu. Hlava se mu otočila tak moc, až se práskl o okýnko. Haha Jamie! Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp!

,,Co to do tebe sakra vjelo? Víš jak bolí prásknout se do hlavy o okno vlaku?!" Nojo naše malá nafintěná hysterka.

,,Do mě nic. Jen nemám ráda ty tvé pitomé narážky. Merder je super holka a TY ji nic neuděláš jinak budeš mít co dočinění se mnou Jamesi Siriusi Pottere! A ty víš, že to bolí." James se zatvářil dost vystrašeně. Chudáček. Od kdy jsem tak škodolibá? Jo vlastně! Od narození. Mer jim zabouchla dveře od kupé před nosem, pak se otočila na mně.

,,Angel... já se omlouvám. Jsi lepší než tvůj bratr. Byla jsem hloupám, když jsem ti nechtěla dát šanci."

,,To neřeš Mer - můžu ti tak říkat" kývla ,,- hodně lidí si myslí jaká jsem věrná kopie bratrů a zbytku rodiny." Chtěla jsem pokračovat, ale Al mě přerušila.

,,Přstaňte tady s těma dojákama a hromadné objetí!" Tak sem skončila téměř udušena, ještě dřív, než vlak dojel do Bradavic.

Během cesty jsem zjistila něco málo o holkách. Aaliah je velice milá a upovídaná dívka. Usmívá se snad neustále až se divím, že ji z toho nebolí pusa. Justice je o dot tišší než Aaliah. Vlastně skoro nemluví. No a Merder je výbušná a přecitlivělá, přijde mi i trochu falešná. Budeme kamarádky ale asi si na ni budu muset dávat pozor.

Teď stojíme ve Velké síni. Před námi na stoličce Moudrý klobouk, zpívající svou árii.
Holky jsou zařazeny do Zmijozelu.

,,Angela Mordica Potter." Konečně. Začínla jsem se nudit.

,,Hmmm. Zajímavé. To se jen tak nevidí. Mrzimor- žádná vlastnost. Havraspár- jsi chytrá, to rozhodně ale sem se úplně nehodíš. Nebelvír- hmm, odvaha ti nechybí to rozhodně ne, ale tohle taky nebude kolej pro tebe. Zmijozel- ach ano, to bude ono. Jsi uvnitř sebe zlá, arogantní, lstivá a vychytralá. Tak ať je to tedy ZMIJOZEL...

Já, Angela Mordica Potter.Kde žijí příběhy. Začni objevovat