Já, Angela Mordica Potter.

71.čast/ James a Lily!

Už to byl týden, co Vicky zmizela. Týden a moji lidé ji stále nebyli schopni najít. Jednu malou holčičku. Nechala jsem hlídat každý možný východ ze země. Ať už mudlovský nebo kouzelnický. Všude byli hlídky. Každý den mi podávaly hlášení. Nic. Scorpius byl na tom čím dál hůř. Já naopak sílila. Každý den jsem klidně i veřejně popravila moje odpůrce nebo ty, kteří se mi prostě nelíbili. Zatím jsem se držela jen kouzelníků. Mudlové mohli zůstat ještě nějakou dobu v nevědomosti.

Dnes jsem konečně dostala nějakou podrobnější zprávu. Ráno se ozvalo bušení na dveře. Šla jsem otevřít a dovnitř vpadl zadýchaný Albus.

,,Co tu chceš? Máš něco?" Zavrčela jsem na něj. Neměla jsem náladu poslouchat, koho všeho zabil nějaký vlkodlak, kterého ani neznám.

,,Jo. Dneska byla v jedné vesnici viděna žena podobná Lily." Vyhrkl hned, co popadl dech.

,,Co s tím má společného?" Nechápavě jsem na něj koukla.

,,Říkala si, že tě potkala s tou malou. A taky je zrzavá, což by odpovídalo tomu stručnému popisu, který máme. Určitě se chce pomstít, sice nevím úplně za co, ale ona si určitě něco najde. A ten brunet... James! Mohla zapřáhnout i jeho." Začal rozvíjet svou teorii, která zněla docela logicky.

,,V jaké vesnici?" Zeptala jsem se.

,,Je to mudlovská vesnice na severu Irska, Dundrod." Oznámil mi ,,Ale nevím, jestli tam ještě budou. Prý dělala velký nakup v jejich menším obchůdku, jakoby se chystala na dlouhou cestu minimálně pro dva dospělé a jedno dítě." Vysvětlil mi další okolnosti. Nevěděla jsem, jak na tohle zareagovat. Nakonec jsem popadla Albuse za rameno a i s ním se přemístila tam, kde měla údajně být.

,,Promiňte, neviděla jste tu nějakou zrzku věkem kolem 25?" Zastavila jsem jednu starší ženu. Bylo tak ponižující ptát se mudly.

,,Ale ano, ta se tu sem tam ukáže. Bydlí v jedné chatrči v lese. Viděl ji tam zacházet můj manžel." Pousmála se na mě.

,,Kde to je?" Zeptala jsem se. Ať už se ta baba vymáčkne. Taky doufám.

,,Musíte támhle po té cestě. Asi po deseti minutách chůze se cesta půlí, půjdete do prava. Za chvilku jste tam." Ukázala na cestu. S velkým přemáháním jsem děkovně kývla. Rychlým krokem jsem se rozešla směrem na cestu. Albus mi pomalu ani nestíhal, tak vedle mě popobíhal.

,,Co chceš dělat, až ji najdeš?" Zeptal se Albus.

,,Umučím ji k smrti, roztrhnu ji vejpůl, oživím ji, utopím! Pak ji znovu oživím, upálím ji a popel vysypu do řeky! Přesně tohle s ní udělám!" Zavrčela jsem rozzuřeně. Albus polknul. Už se víc nevyptával.

Asi po dvaceti minutách jsme opravdu narazili na chalupu. Přede dveřmi stála ona, Lily. Uviděla mě. Ztuhla a rychle vpadla dovnitř. Během několika vteřin jsem stála před dveřmi. Bylo zamčeno.

,,Albusi, najdi zadní východ. Pokud mě podrazíš, zabiju tě." Zavrčela jsem na něj. Albus přikývl a rozběhl se hledat druhý východ. Po chvilce byl zpátky.

,,Našel jsem ho!" Oznámil mi nadšeně.

,,Pitomče! Máš tam zůstat, aby neměli kudy zdrhnout!" Zavrčela jsem na něj.

,,Aha, jasně." Přikývl a odhopkal zase na své místo. Plácla jsem se do čela. Opravdu jsem se nemohla obklopit většími idioty.

Jednoduchým kouzlem jsem odemkla dveře a vešla dovnitř. Bylo tady přítmí. Prošla jsem krátkou chodbičkou za níž následovala jediná místnost v domě. Stáli tam Lily s Jamesem a hůlkami mířili na dveře. Když jsem vešla, vyslali na mě kletby s pokusem mě zastavit. Obě jsem bez problémů odrazila mávnutím hůlky.

,,Zaslechla jsem, že jste se tu usadili." Ušklíbla jsem se.

,,Co chceš Angelo?" Zeptala se roztřeseným hlasem Lily.

,,Co chci? Chci zpázky to dítě, které jste vy dva unesli." Sladce jsem se na ně usmála.

,,Nikoho jsme neunesli." Odsekla. James vypadal, že s sebou každou chvilku sekne.

,,Ale vždyť jsme..." začal. Lily ho spražila ostrým pohledem.

,,Sklapni ty pitomče." Zasyčela na něj. James sklopil pohled ke svým botám.

,,Ale no tak, Lily, mě zajímá, co nám chce James říct." Ušklíbla jsem se a odzbrojila ji. James polknul.

,,Ž-že máme přece tu holčičku." Vykoktal potichu.

,,Já vím. Kde je?" Můj milý výraz ztvrdnul na kámen. James polknul.

,,V Londýně." Zamumlal.

,,Co dělá v Londýně, když vy dva jste tady?" Zabila jsem je pohledem.

,,Je v jednom domě, kam jsme se chtěli přesunout, protože si nás někdo všimnul. Vrátili jsme se sem pro zbytek věcí. Z Londýna jsme chtěli utéct do Francie po mudlovsku, aby si nás nechytla." Vyklopil všechno James. Lily mu za trest dupla na nohu a nazvala ho bezmozkovým orangutanem.

,,Nechali jste malé dítě samotné v Londýně?" Nevěřícně jsem na ně koukala.

,,Kdybys nezdržovala, už sama být nemusela." Odsekla uraženě Lily.

,,V jakém bytě?" Zasyčela jsem. Musela jsem být fialová vzteky. James se bál. Viděla jaem mu to na očích.

,,V mudlovské části na předměstí. Prosím, nezabíjej mě! Dovedu tě tam." Padl na kolena a sepjal ruce. Lily se poraženecky plácla do čela.

,,Pokud ne ona, tam tě asi zabiju sama, pitomče. Proč já tě vlastně prosila o pomoc?" Zabručela si pod nosem. James se na ni pochybně otočil.

,,Promiň, ségra, ale jí se bojím o dost víc než tebe." Zamumlal. Lily mu vrazila pohlavek. Protočila jsem nad nimi očima.

,,Zabiju vás oba. Ale ne teď. Smrt vás dvou si vychutnám pomalu." Ušklíbla jsem se. Nechci ti kecat do tvého dramatického projevu, ale zníš jako kanibal. Tak mi do toho nekecej!

James se začal klepat jako osika. Jednoduše jsem mu vlezla do hlavy a zjistila jsem si přesnou polohu bytu. Mohla jsem to udělat už na začátku, ale potrpím si na drama.

,,Albusi!" Zavolala jsem na tohk tupce u zadních dveří. Okamžitě vpadl dovnitř a zasalutoval.

,,Ano?" Zeptal se jako poslušný voják.

,,Chci, abys dával pozor na jeden Londýnský byt. Nenápadně! To znamená napríklad zastírací kouzlo a ne si hrát na strom jako minule, jasné?!" Probodla jsrm ho varovným pohledem.

,,Jasné!" Přikývl.

,,Půjde s tebou Stín. Zavede tě k bytu a dá pozor, aby si nic nevyvedl." Zasyčela jsem na něj. Albus sklopil zrak k zemi a poslušně přikývl. Stín ze mě vystoupil. Lily s Jamesem zůstali zírat s otevřenou pusou. Stín popadl Albuse a přemístil se s ním.

,,Nečumte tak blbě!" Štěkla jsem po těch dvou. Oba hned zavřeli ústa. Spoutala jsem je, popadla za ramena a přemístila se s nimi ke mně domů, do sklepení.

Ahojky! Hrozně se omlouvám za ten neaktivní měsíc teď, ale jak jsme se vrátili do škol, potřebovala jsem se soustředit hlavně na školu, abych si neposrala vysvédčení na konci roku 😂 ale teď už by zase mělo být líp, protože se blíží praaazdniny💕💕💕💕 Máte nějaké plány už? Já ne😩😩😂😂😂