Já, Angela Mordica Potter.

51.část/ Domů!

Po zdlouhavém balení, tancování, ničení stop a dalších hovadin, jsem se mohla konečně vydat do Anglie. Konečně civilizovaná společnost na úrovni. A já snad nejsem cihlovaná společnost na půdorovni? Cože to plácáš? Ptám se na to, co ty si říkala předtím. Něco o cihlované společnosti a půdorovni. Civilizovaná společnost na úrovni, pitomče! Nechovej se ke mně jako ke svému manželovi. Žádnýho nemám... Tak to je jedině dobře, jelikož by to s tebou nepřežil. Víc urážlivější poznámku v krámě náhodou neměli? Ne, bylo vyprodáno. To víš. Slevy...

Pár dní předtím, Ministerstvo kouzel, Londýn:

,,Pane Pottere, ty útoky v Rusku jsou čím dál tím víc podivné." Koukl se bystrozor Morfin na jeho mladšího kolegu Jamese Pottera.

,,Proč to tak řešíte? Mají tam nějakého pošuka. Když tady působil Voldemort, taky nám nepomohli." Morfin se jemně pousmál a zakroutil hlavou nad hloupostí svého kolegy.

,,Váš otec se obává, že ten dotyčný by mohla být tvá sestra, Angela." Na jeho překvapení se mladý Potter rozesmál.

,,Angela je už dávno mrtvá, Morfine. A není to má sestra. Vydědili jsme ji,  tátu by jinak kleplo."

Součastnost, poslední pohled na chatrč, Rusko:

Právě jsem řekla sbohem životu, ve kterém jsem strávila Merlin ví jak dlouho. Nejsem Merlin, ale vím to taky. Skoro pět let. Za týden přesně. No to si ze mě děláš Brumbálovy vousy! Ja jsem trčela pět let v totální zadnici světa s pošahaným démonem a přežila jsem? Gratulujte mi. Gratuluji... tak počkat! Ten pošahaný démon mám být jako já? Ne jako, určitě. A drž se. Zkusíme se přemístit na Obrtlou.

Svým spešl přemístěním jsem se nepozorovaně dostala až za hranice nejlépe chráněné kouzelnické společnosti v Británii. Jo, jsem prostě dobrá. Stála jsem v kapuci černého pláště, jezdeckých botách a sklopenou hlavou. Byla jsem jako stín. Mluvil tady někdo o mě? Ne... tak dobrou. Dobrou.

Tma byla hustá a mladá dívka v kápi se rozmýšlela, kam má zajít první. Domů nemůže. Má tady vlastně někoho, komu může důvěřovat? Po dlouhém rozmíšlení vyšla na Příčnou ulici a procházela tichem. Vzpomínala na každý den, kdy tady byla. Bylo to tu stále stejné, jen ona se vrátila jako někdo jiný. Jako Smrt.

Napadl mě šílený nápad. Dnes přespím v Děravém kotli a zítra na večer půjdu ke Scorpovi. Prý má ženušku. Tak se jí zbavíme. Kdy ses stala tak podlou? Mám nejlepší učitele.

V hostinci mě ubytovali bez větší zvědavosti. Před vchodem jsem se totiž proměnila na starou zeschlou bábinu. Nikdo si mě nevšímal, tedy až na hostinského Toma, který mě nabaloval. Hnus! Tomu blbci ke snad 200 let! Jooo a je taky pěkně odporný. Hele, mám nový nehty, koukej. Stíne, jsi v mojí hlavě, jak ti mám vidět na ruce? Snaž se. Geniální nápad, opravdu.

Poprvé za pět let jsem ulehla do měkké postýlky. Tohle mi chybělo asi nejvíc. Stín se mi vyloupl z hlavy a procházel pokoj.

,,Angelo! Oni-oni- oni mají čistý splachovací záchod a hajzlpapír!" Nevím, co na to říct.

,,A já doufala, že tě to přešlo." Ve dveřích od koupelny se objevila jeho něco jako hlava se zubatým spokojeným úsměvem.

,,Jdu se vysrat." Oznámil mia  za chvílu se ozvalo to, co nikdo slyšet nechce, takže se přesuneme na zítřejší podvečer, jelikož den probíhal podobně.

,,Nashledanou." Kývla jsem na hostinského a odcházela pryč. Vyšel za mnou a mával mi jak postiženec. On je postižený, tak ho neurážej. Já si budu urážet koho jen budu chtít. Kromě mě. Tebe urážim deně...

Malfoy Manor, večeře, manželská hádka:

,,Prostě jedeme na prázdniny k nám, do Francie, Scorpiusi." Vztekala se drobná ale přesto velice vznešená madam.

,,Zůstaneme tady, Franciss. A nehodlám se o tom dál bavit." Oznámil klidně blonďatý muž.

,,Mohl bys mi laskavě vysvětlit proč?" Bouchla do stolu.

,,Jelikož se mi prostě nechce, drahoušku." Ironicky se ušklíbl Scorp.

,,To si ze mě děláš srandu, ne? A mohl bys přestat jíst, když se mnou mluvíš?" Začala se paní domu vztekat ještě víc.

,,Ne aaaa ne." Usmál se na ni její manžel a v klidu upil vína. Nevěděla, co ji štve víc, jrstli jeho klid nebo arogance. Chtěla udělat hysterickou scénu, když jí do toho skočilo zabušení na dveře. Otočila se a šla ke dveřím.

Stála jsem v cestovním plášti před dveřmi a čekala. Otevřel mi malý domácí skřítek s nějakou nádherou v patách.

,,Přejete si?" Štěkla ona... dáma s francouzkým přízvukem.

,,Mluvit s panem Malfoyem." Bude lepší ji moc nedráždit.

,,A co mu chcete?" To je obluda. Souhlas.

,,Do toho vám nic není."

,,Nemohla bych předtím než vás pustím dál, vidět vaši tvář, slečno?" Lekne se a zdrhne.

,,Není to hezký pohled." Abych vás uvedl do děje, Angel má na tváři tu kytku ale taky škrábanec od vlkodlaka. Vypadá to příšerně. Díky, Stíne.

,,Znáte mého muže?" Koukala na mě dost opovržlivě.

,,Velmi dobře." Viděla jsem jak stuhla. Skřítek si mě prohlížel a pak jakoby mu něco došlo. Vždyť je to Tinky!

,,Paní musí slečnu pustit dovnitř. Slečna kamarádka pána." Hned se mi uklonila a chtěla mě pustit dál. Dáma jí to ale zakázala.

,,Počkej hloupý skřítku! Dokud mi neřekne kdo je." Začíná mě štvát.

,,Pokud mi ihned neuhnete z cesty, dámo, tak budu vaše smrt." Ušklíbla jsem se. Prošla jsem kolem ní i bez svolení a Tinky mě vedla do jídelny. Bylo to tu stejně stále nádherné. Vešla jsem dovnitř a po pěti letech jsem spatřila známou tvář. A co já? Kušuj.

,,Ahoj, Scorpiusi." Zvedl hlavu od jídla a zamračeně mě pozoroval.

,,Kdo jste?" Bubák.

,,Nepoznáváš mě?" Stáhla jsem si kapuci.

,,Angelo." Vydechl. Stoupnul si a běžel mě obejmout. Čekal jsem jinou reakci. Já taky.

,,Scorpiusi, mohl bys mi vysvětlit..." Scoep něco zameučel, ukázal své ženušce prostředníček a vedl mě ke stolu. Tinky ihned přinesla jídlo i pro mě.

,,Tak povídej, kde jsi byla? Mysleli jsme, že jsi mrtvá. Mohla si aspoň napsat!" Neříkej to před tou ženskou.

,,Potom až budeme sami." On jen kývl a nadšeně mě pozoroval. Pak vyskočil ze židle a chvátal pryč. Za chvílu přišel se sovou a malými vzkazy.

,,Jdu napsat ostatním. Budou tady do půl hodiny." Culil se nadšeně a pustil sovu ven.

,,Kdo to je?!" Vykřikla obluda.

,,Moje nejlepší kamarádka." Nejspíš protestně mi dal pusu na tvář. Poté si to odhopkal si kuchyně aby zaúkoloval skříti.

A je tu další kapík😏😏😏😏!