66.část/Azkaban

533 56 59
                                    

Uběhly asi dva týdny od chvíle, kdy jsem potkala Lili. Noviny se dohadovaly, jestli nějaké zvláštní postižení, které napadá mozek, potkalo už dva členy Potterovic rodiny nebo je to, co neustále tvrdí, pravda. Každý novinář tvrdí něco jiného. Mají v tom velký zmatek, přesně jak jsem chtěla. Za chvilku budou muset změnit vedení. Kdo by chtěl pomateného vedoucího bystrozorů? Řekl bych, že Anglie to asi nebude. Velmi dobře, Stíne. Angličané tohle nestrpí. Nikdo by to nestrpěl. Proto mi to dává velkou výhodu. Ministryně nestáhne mého otce, protože jsou přátelé. Bude kvůli tomu muset opustit své místo a já si tam šikovně přišoupnu nějakou ze svých figurek. Teď se ale musím soustředit na plán dnešního večera. Jde se přepadnout Azkaban, juhuuu! Jo, tak nějak. Jdeme přepadnout Azkaban a dostat na svou stranu všechny, kteří tam budou. Doufám, že mi to usnadní a za pár hodinek bude Azkaban prázdný... možná i bez mrtvol.

Hlavně se musím dostat přes mozkomory, kterých je tam plná pr... zadek. To nech na mě. Budou se ti klanět. Respektivě mně se budou klanět, ale já jsem ty a ty si já, takze se budou klanět mně ale tobě. Chápeš?  Ne, nechápu. Ale to jedno, prostě to nějak zařiď. Jak si přejete, má paní. Konečně si pochopil, kdo je tady šéf.

Blížila se půlnoc. Nejlepší čas na přepadnutí vězení s hromadou opláštěných potvor, jejichž polibky jsou to poslední, co člověk ucítí. Příšerné... to už bych si raději zvolila smrt. I když to by šlo v mém případě dost těžko.

Přemístila jsem se kousek od vchodem
k Azkabnu, kde se ode mě Stín oddělil. Začal vyjednávat z mozkomory. Zhlukovali se kolem něj, poletovali, doráželi. Stín se skoro nepohnul z místa. Bylo děsivé ticho, jako by se síly temnoty rozhodly vstoupit na zem. Ne že by tady před tím nebyly, ale teď jsou skoro hmatatelné. Museli to cítit všichni na tomto kousku půdy. Všichni vězni, které jsem přišla zachránit. Mozkomoři se rozlétnou zpět na svá místa. Stín se vrátí ke mně.

,,Bez problémů, oni nám nic neudělají." Přikývne a opět se se mnou spojí. Vykročím ven ze svého úkrytu za balvanem. Je asi trochu riskantní nakráčet si před nejlépe střežené vězení v kouzelnickém světě úplně sama, ale co by to bylo za život bez rizika?

Mozkomoři mě nachali na pokoji. Dokonce jsem měla pocit, že mi uhýbají z cesty, což bylo jedině dobře. Došla jsem bezpečně před bránu Azkabanu, kde stáli dva bystrozoři.

,,Tady nemáte co pohledávat. Vypadněte!" Štěkl na mě jeden z nich. Oba drželi v rukou hůlky připravené k útoku. Jediným lusknutím jsem je o ně připravila.

,,Nemáte proti mně šanci. Přidejte se ke mně a nic se vám nestane." Ušklíbla jsem se. Možná se to úplně bez mrtvol neobejde. Oba mě odmítli, jak jsem očekávala. Byli to obyčejní hlupáci. Teď se válí před bránou mrtví.

Procházela jsem dlouhou chodbou směrem k celám. Zabila pár vzpurných dozorců, což byli vlastně všichni. S úsměvem na tváři jsem otevřela všechny cely najednou. Opatrně začali ven vycházet vězni.

,,Drazí přátelé, přišla jsem sem, abych vám nabídla svou pomoc. Dostanu vás odtud. Za to budu chtít jen věrnost. Společně ukážeme mudlům a jim podobným, že kouzelnící jsou ti, kteří mají vládnout světu. Mudlové by se měli skrývat, ne my." Začala jsem mluvit kouzlem zesíleným hlasem, aby mě slyšeli všichni. Nechtělo se mi to opakovat vícekrát. Nakonec se přede mnou shromáždili všichni vězni. Byli ve zuboženém stavu. Někteří měli až děsivě prázdné výrazy. Poznamenala je přítomnost mozkomorů. Byli špinaví, zacuchané vlasy, přerostlé vousy. Všichni na mě koukali jako na jejich poslední naději. Byla jsem si víc než jistá, že všichni tihle lidé, kteří tady přede mnou stojí, se přidají ke mně. Už jen z důvodu pomsty mému otci. Většinu jich sem určitě zavřel on. Jeden muž, vypadal tady nejlépe, předstoupil.

,,Dostaňte nás pryč a my se vám budeme klanět až do naší smrti, má paní." Poklonil se mi a klekl na roztřesená kolena. Ano, přesně takhle se mi všichni měli klanět. Postupně si klekali i ostatní. Někteří sice z posledních sil, ale dokázali to. Projevili mi úctu a loajalitu. Stačilo mi to k tomu, abych je dostala ven.

,,Výborně. Společně přetvoříme budoucnost na lepší." Usmála jsem se. Kdyby šlo  takhle dobře každé přesvědčování...

Jediná možnost přepravy byla má černá magie v nich. Musela jsem na tomhle nevhodném místě uspořádat rituál. Samozřejmě to také mělo své kouzlo. Udělali dlouhou řadu a postupně ke mně jeden po druhém přistupoval. Odkývali mi přísahu, po které jsem jim do těla vrátila sílu magie. Za chvilku byli připraveni opustit vězení. Rozhodla jsem se ho na jejich žádost zničit. Všichni se premístili pryč a já nechala vězení padnout popelem.

Tu noc kouzelnickým světem otřásla ohromná rána. To se kouzelnické vězení obrátilo v prah, když z něj prchli ti nejhorší z nejhorších vězňů, vrahů a smrtijedů, kteří si tam odpykávali svůj trest. Rozprchli se do různých koutů světa, abych čekali na znamení, až je jejich paní zavolá. Až je povolá dělat jim tak dobře známou práci. Vraždit, loupit a spousty dalších ohavností. Oni vyjdou s úsměvem na tváři. Budou podporovat myšlenku čistých víc než kdo jiný. Neznají jméno své paní. Neznají jméno toho, kdo je zachránil. V jejich rozpadlých stdcích bude zapsána jako paní temnoty.
  Mnoho dětí se tu noc vzbudilo s pláčem, jenž se nedal utišit. Rodiče celí znavení a zničení netušili, že za pláč nemůžou rostoucí zoubky. Mohli za to noční můry způsobené temnými postavami za okny dětských pokojíčků. Mozkomoři přišli o práci, museli se živit jinak. Vysávali štěstí z malých dětí.
  V Azkabanu byli také zavření největší temné bestie z pohádek. Upíři, vlkodlaci a možná i něco dalšího. Lačnili po krvi jako nikdy dřív. Mnoho lidí zahynulo při nočních vycházkách. Mnoho zvířat a všeho, bylo do rána bez jediné kapky krve.
Tuhle noc přišlo o život spoustu lidí. Spoustu mudlů i kouzelníků. Mudlové v tom žádné záhady nehledali, však kouzelnické společnosti došlo, že tahle noc nevěstí nic dobrého. Ještě dlouho jí budou nazývat Krvavou nocí nebo také Nocí smrti.
  Jediné však, co tušil jen málokdo bylo to, že tu noc se také oficiálně zrodila Paní temnoty. Ta, které jednou budou říkat Smrt.








Dobrý večer všem. Jak se máte? Těšíte se na Velikonoční prázdniny? Já už se nemůžu dočkat, až se budu celý dopoledne válet v posteli😏😏😂😂😂❤❤

Já, Angela Mordica Potter.Kde žijí příběhy. Začni objevovat