Já, Angela Mordica Potter.

27.část/Další hororové prázdniny

,,Tak se mějte hezky. Budeme si psát." Mávala jsem svým přátelům, když sem odcházela šměr prázdniny s mojí milovanou rodinkou.

,,Čau matko, otče." Kývla jsem jim hlavou na pozdrav.

,,No nazdar, pohroma se dostavila. Doufám, že zase co nejdřív odjedeš." Zasyčela nenávistně máti.

,,Věř, že přesně to bych také chtěla, bohužel Malfoyovi jsou první polovinu prázdnin pryč, ostatní se rozjedou též na jiná místa. Je mi líto. Ten červenec se nehnu z domu." Oznámila jsem svým milovaným rodičům a také sourozencům, kteří se už stihli dostavit.

,,Mamii, já s tím magorem v pokoji nebuduu!" Zaječela na matku Lili. Ta je rozmazlená až to bolí. Hlavně uši teda.

,,Neboj zlatíčko, půjde na půdu."

,,I tak nás může oddělat ve spánku." Plácla jsem se do čela. Tohle je opravdu vrchol debility.

,,Přesně tak. Zabiju vás ve spánku a potom zdrhnu z domu do krutého deštivého anglického počasí." Lili se nejspíš udělala do gatí. Myslím tím, ze se posrala ne jako tamto, no prostě chápeme se, ne? Fajn pokračujem.

,,Vidíš, já ti to říkala. Zabije nás." Jo, ale né teď.

,,Lili, dělá si srandu. Bylo by pro ni nevýhodný nás zabit teď. Byla by hlavní podezřelá." Řekl s klidem otec. Toho budu muset taky nějak vytočit. Hmmm, nic mě nenapadá. To neva, měsíc je dlouhá doba no ne?

,,Ale, co když třeba podpálí barák. Nebo nás podřízne. Ne, to ne, to by na ni bylo moc mírné. Mám to! Nejdřív nás vykastruje, pak nám vyškube vlasy, obočí a nehty. A nakonec, nakonec nás vykuchá, uvaří a sní." Rozesmála mě tím opravdu hodně. Člověk by nevěřil, jak jsou lidi blbí. Hlavně teda z naší rodiny, to je blbec vedle debila. Jestli ona dostane NKÚ, píšu Minnie dopis s dotazem,  jak mohl tento prapodivný rozmazlený podprůměrně inteligentní patvor získat zkoušku.

,,Mů-můžu tě u-ujistit, že, že ka-kanibal o-pravdu ne-jsem." Vykoktala jsem mezi záchvatem smíchu.

,,Vidíš? Ten zbytek ale nepopírá. Je nebezpečná maniačka mami." Hysterčila dál Lilian. Matka mě drapla za rameno a slovy o tom, že si to spolem ještě vyřídíme, jsme se přemístili před dům hrůzy. Tak tomu říkám já. Domov jsou pro mě Bradavice a z části i manor. Vlastně všude, kde jsou mí budoucí smrtijedíci. Už brzo budu mít dost vědomostí, abych mohla začít pátrat po tom medajlonku. Za chvíli se dobro bude potýkat se zlem víc než kdy dřív. Já budu nejhorší černokněžník, nebo černokněžna? No to je fuk, prostě budu nejhorší na celém světě. Všichni se budou modlit, aby se neocitli na špatné straně mé hůlky. A první zabiju moji rodinu. Babi, dědu, tetičky, strýčky, sestřenky, bratránky, otce, Albuse, Lili, Jamese a nakonec matku. Bude trpět. Zabiju všechny až i ona si bude přát zemřít. Všichni zemřou její rukou. Kletba Imperius je tak mocná. Dokáže být bezbolestná. Vlastně tě zabíjí zevnitř. Víš, že je to špatně ale nedokážeš řict ne, nedokážeš si stoupnou, když máš sedět. Je mnohem horší než Avada. Protože ona je poslem vnitřní smrti, zbyde po tobě tělo bez duše. Temné nic, pohybující se ve svých temných myšlenkách a touze zemřít.

,,Vidíte! Zase spřádá plány na likvidaci nás všech!" Začala zase breptat nesmysli Lili. A teď jí přikyvovali i bratříčci.

,,Angelo, okamžitě si vem věci a vypadni na půdu. Dřív jak na večeři tě nechci vidět." Kvá kvá kvá, kvákala kvočna z kuchyně. Nevím odkdy slípka kváká, nejspíš od teď.

,,Ok, tak já jdu. Brzo chcípněte!"

,,Angelo!" Zřval fotřík. Jak jsem řekla. Prázdniny jsou celý měsíc a pěkně nám to soužití začíná. Muhahahaha. K večeři jsem dostala něco, co vypadalo jako hovno v záchodové vodě. Ostatní dostali dýňový koláč. Prý za přání brzké smrti nic víc nedostanu.

,,Mami, tati holky ve škole mi řikali, že u mudlů existuje taková budova, ve které se pohybují obrázky. Říkali tomu...kmino? Kno?"

,,Myslíš kino?" Zeptal se otčím.

,, Jo, to je ono! Prosím, půjdeme tam někdy? Jsem příšerně trapná, když jsem tam ještě nebyla."

,,Ty si trapná s kinem nebo bez kina pořád stejně." Oznámila jsem jí bolestnou skutečnost.

,,Sama si trapka Angelo! A ji necháme doma, přece nám nezkazí výlet!" Vždyť jí na to ani nekývli. Můjtymerlináčku, pomoc.

,,Jistě, někdy si tam výlet uděláme. Ale Angela jde s námi. Nehodlám riskovat explozi mého domu." Ten mi opravdu důvěřuje, ty jo.

,,A kde bych podle tebe sebrala bombu?" Jde se vytáčet.

,,Ty jsi schopná všeho. A navíc máš hůlku."

,,No tak jediný bomby v mé blízkosti vypadávají každé ráno z tebe a můžu ti odpřísáhnout, že na ně se mi šahat nechce. Hůlka je fajn, až na ten hlídáček a jít do Azkabanu opravdu v plánu na tohle, ani jiné Lilku, není."

,,Tatí! Řekni jí něco, já nejsem žádný lilek!" Au, moje uši.

,,Angelo Mordico Potter..." nestihl to doříct, protož jsem mu do toho skočila.

,,Odsuzuji tě k trestu odnětí svobody po dobu pobytu v mém domě." Napodobila jsem jeho hlas. ,,Chápu, hnusné sny přeju. Jo a bacha na vzteklinu. Tatík nám začíná pěnit." Mrkla jsem na jmenovaného a spokojeně odešla spát.

Dneska je ten den, kdy jedem do toho kina. Netěším se. Nesnášim cokoliv mudlovského. A budu příliš dlouho s rodinkou, snad se nenakazím mudlomílií. To je taková závažná nemoc, postihující především mozek a zdravý rozum. Docela ošklivá nákaza, co se šíří tychlostí blesku. A merlinužel moje famílie se tím nakazila celá. Kromě mě. Agrr, nejradši bych je všechny pozabíjela.

,,Tak cooo, Angee? Jak se těšíš mezi mudly?" Chechtal se James mezi dveřmi do kuchyně.

,,Abych ti nevzala hůlku a všechny je tam nepovraždila, Jamie." V očích se mu mihl náznak strachu a nejistoty. Jen se boj, máš čeho.

,,Odcházíme!" Zaječela na celej barák matka. Přemístili jsme se, potom co jsem dostala o slušném chování na veřejnosti. Děsná otrava. Hůlku mě donutila nechat doma, a kvůli mně teď nestíháme. Překazila jsem jim plány. Jsem spokojená. Jdeme na nějaký romatický blábol. Nesnáším zamilovaný příběhy, kde je od začátku jasný, že ti dva stejně budou spolu. A žili šťastně až do smrti. Amen. Hnus fuj blé. Konečně ta pohroma skončila. Liliana byla nadšená, i s mamkou tlachali o dokonalosti hlavního hrdiny.

,,Harry Potter?" Uslyšeli jsme za námi neznámi hlas. Stál tam jakýsi obtloustlý chlapík, s pedofilním knírkem a klukem asi v mém věku, co se cpat nějakým dortíkem. Vypadal jak prase.

,,Dudley Dursley?"

Ahoj, moc se omlouvám za neaktivitu. Přijmačky už mám za sebou a vrátila se mi i chuť psát. Předtím jsem měla nervy lehce v háji a byla jsem bez nápadů. No tak snad se vám to líbí😊💗💗💗