Já, Angela Mordica Potter.

34.část/kniha smrti

Uběhl další týden ve škole. Začnu s vyprávěním asi u Merder. Byla vyléčená, bohuzel její psychický stav se naprosto pokazil ve chvíli, kdy se dostala mezi studenty. Naprosto bezdůvodně se zhroutila na chodbě, začala křičet a držrla se za hlavu. Učitelé ji museli ihned přepravit ke Svatému Mungovi. Prý je na tom stále hodně špatně a je dost možné, že se do konce školního roku ve škole neukáže. Mívá totiž zlé vidiny o té příhodě, která se jí stala na chodbě. Často v těch snech levituje, naráží do zdí, a cítí příšernou bolest způsobenou osobami s neznámými tvářemi a hlasy, které ji zle nadávají. Ukázala to totiž jesnomu psychologovi, jenž byl upřímně zděšen. Říkal, že to trvalo jen pár minut, ale pro ni to mohlo být jako hodiny. Jak to vím? Přednesl to před celou školou jako varování a zároveň vyzýval viníky, aby se přiznali, jelikož by jí tváře jejich mučitelů mohli zbavit strachu s ostatních. No, samozřejmě jsme se nepřiznali, že ano.

Dalším bodem bude ráno po zvláštním nočním rozhovoru se Stínem. Byl opilý. Nevím, jak se dostal k alkoholu, ale bylo to opravdu hrozný. Teď si určitě říkáte, ten musel mít bolehlav až hrůza. Prosím, dovolte mi vás vyvést z omylu. Hlava bolela mě, ne jeho. Jeho odpověď na tohle byla výsměšná. Řekl mi: ,,Ale no tak, přce se na mě nebudeš zlobit. I démoni si někdy povyrazí se šéfíkem na panáka. A bolí tě hlava proto, protože se mé pocity přenáší do tebe. Když se budu zlobit, budeš se zlobit za mě. Jednoduché." Málem jsem ho uškrtila. Ne opravdu, bohužel.

Tak, co tu máme dál? Potřebovala jsem nového brankáře, a tak jsem uspořádala nábor. To byste nevěřili, kolik je ve Zmijozelu ufňukaných princezniček. Nakonec jsem vybrala jednoho divnýho kluka, moc nemluvil, hrál dobře a poslouchal na slovo. To je taková dobrá zpráva pro tým.

A dnes mám v plánu dvě věci, protože je sobota, jdu na odpoledne do knihovny a potom máme první schůzku. Tajnou schůzku na ovládnutí světa.

,,Zdravím vás všechny." Zavolala jsem nadšeně do místnosti za knihovnou.

,,Vítáme tě." Oplatila mi pozdrav Helga.

,,Angelo, moc rád tě opět vidím. Jakpak se ti daří? Slyšel jsem o té dívce, to je tvá práce, že? Cruciatus. Nestydíš se?" Utrhl se na mě Godric Nebelvír.

,,Daří se mi dobře, děkuji. A k tomu druhému, netuším, o čem to mluvíš. Jistě o Merder jsem slyšela, ale nejsem si vědoma jakékoliv viny."

,,Mluvíš jako Salazar, když zkameňoval studenty." Zamračil se na mě.

,,Vsadím se, Godricu, ze pokud bych byla z vaší koleje, mluvil byste se mnou jinak. I vaše nenávist by byla o poznání menší. Nebo pokud by nezemřela Anna. Prý jste do ni byl zamilovaný, ale ona si vybrala Salazara. Jak smutné, nemyslíte?" Poznala jsem, že sem se trefila. Otočil se a zmizel v dálce svého obrazu.

,,To sis mohla odpustit." Hubovala mi Helga. Slazar se posměšně chechtal a Rowena četla nějakou knihu, jakoby vůbec neexistovala.

,,Promiňte Helgo, já si nezačala s hloupými urážkymi. A přošla jsem se učit, pokud dovolíte." Na to odešla i Helga.

,,Jsi opravdová Zmijozelka. Ale to nevadí. Dnes si prosím přečti támhle tu knihu s černým lřebalem bez názvu. Je to ta kniha, kterou se sem dostáváš. Nyní jsi připravena na její obasah."

,,Ne, Salazare! Tohle přece nemůžeš. Je to nevinná dívka." Najednou byla Rowena na nohou.

,,Nevinná? Ale Roweno, tomu ani ty sama nevěříš." Smál se, až se za břicho popadal. Ja jsem přešla pro knihu a otevřela ji. Stranky na mě dýchli tak temně, až jsem ji málem upustila. Ale něco mi dodávalo sílu jít dál. ,,Pokud by byla nevinná, knihu zavře, uteče a už sem víckrát nevstoupí."

Pokud jsi stále tady, musel jsi udělat něco hrůzného. Co by to mohlo být? Vražda, kletba, bolest... je toho mnoho, však pouze ty znáš odpověď. Tady v téhle knize najdeš pokročilá kouzla Černé magie, vytvoření vlastních kouzel i dávné příběhy. Pokud se nebojíš, milý čtenáři, pokračuj dál a nauč se zde všemu, co potřebuješ. Pozor však, pokud propadneš příliš mnoho radám mým, můžeš se zbláznit bolestí a nakonec zemřít vlastní rukou.

KOUZLA, KTERÁ TĚ VE ŠKOLE NEUČÍ

Pokračoval si dál, gratuluji to tedy, jsi připraven.

MORBIDUS SELCTA - přivolává smrt v podobě velkého dýmu, který vstoupí do těla oběti a pomalu ho rozežere.

AVADA KEDAVRA- rychlá smrt

CRUCIO- velmi bolestivé mučení

IMPERIO- ovládá mysl, oběť si poté nic nepamatuje

INCANTE IMPERIA- ovládnutí mysli, oběť si je plně vědoma, co dělá. Psychické mučení

MOLVARE INDIGEN- zákeřná nemoc, při které oběti odpadávají kusy masa z těla.

LUNA EXPENTE- pomůže vám ovládnout vlkodlaky, zbudovat s nimi armády

Tahle kouzla nejsou tak nebezpečná, jako budou ostatní. Pokud ti přišli děsivá, nepokračuj. Pokud ne, jsi horší případ než jsem čekal. Jednou budeš pánem zla. Pokud stále čteš a nebojíš brzy tě ozáří světlo, jenž poukáže na svého nového majitele. Pokud jsi vyvolený, osvítí tvé ruce. Pokud ne, tvé oči vzplanou plamene, tvé tělo ztratí krásu a mládí, to vezme kniha, takhle je prokleta temnou magií. Pokud chceš zbavit se jí, nedělej to, shoříš ty i tvý blízcí. Dnes už ale přestaň číst, jinak zastihne tě trest, věř a na tvé tváři bezy již, zjeví se modrý květ.

Knihu jsem rychle zavřela a koukla na Salazara.

,,Co to znamená?"

,,Že tohke je jediná věc, kterou si smíš z této komnaty odnést. I z tohoto hradu. Až zemřeš, zemre s tebou i duch, který tebe a tu knihu svázal nerozloučitelným poutem. Kniha se vrátí zpět k nám a bude čekat na svého dalšího majitele. I Voldemort se pokusil knihu přečíst, ale on neměl být pánem temnoty, proto se z něj stala ta zrůda, kterou byl. Doufej, mé dítě, jinak skončíš stejně. Je čas jít, nashledanou."

,,Dobrou noc a děkuji, Salazare. Já vás nezklamu."

,,Mě nezklameš. Zklamala bys sebe a to je mbohem horší. Dobrou noc." Řekl a odešel. Šla jsem tedy taky, rovnou na večeři a v dest za obrazem Salazara Zmijozela na chodbě kousek od vstupu do společenské místnosti Zmijozelu. Zatím k mé sektě patří pouze Zabinovi, Malfoy, Aliah. Pokud budeme mít dobrý plán získáme mnoho lidí a stvořím armádu.

Tak tady je další💕💕💕💕💕💕💕💕

#jsmezmijozelaciajsmenatohrdí
Nový # příběhu, děkuju JulieMartnkov 💕