Já, Angela Mordica Potter.

26.část/Výuka černé magie nechť započne

Auu. Moje hlava. Asi mi brzo praskne. Pomalu otvírám oči, které hned zase zavřu, páč slunko je svině. Tak to nebyla ta zářivá věc na neby ale světlo svícek na ošetřovně.

,,Pomalu. No tak. Nesedej si dítě. Jak se cítíš?" Byla u mě okamžitě madam Pomfreyová.

,,Bylo mi i líp. Strašně mě bolí hlava." Ona jen pokývala hlavou. Nechala přilevitovat několik lahviček s lektvary. ,,Co to je?"

,,Proti bolení hlavy, kostirost, jelikož máš nalomenou ruku a taky Bezesný spánek. Nic jedovatého. Neboj se. Zavolám paní ředitelku." Odběhla pryč.

,,Slečno Potterová, tolik jsme se o vás báli. Hagrid vás viděl vcházet do lesa s panem  Mclangenem a jeho poté odcházet spolu s panem Pottrem ale bez vás. Vydal se vás tedy hledat a vy jste jako mrtvá ležela uprostřed lesa. Půda byla spálená na popel. Měli jsme strach, že už se možná neprobudíte. Vzpomínate si na něco?" Koukla mi do očí. Co myslíš, že tam najdeš? Lochnesku?

,,Ne, nepamatuju. Jenom, že jsem přišla s Edem do lesa a pak se objevil James." Samozřejmě si to pamatuju do posledního detailu, ale jaksi zrovna ona není žádná pro mě významná osoba, takže má smůlu, holka.

,,Angel, tolik jsme se o tebe báli." Ocitla jsem se v obětí mých kamarádů. Díky Merlinovi za ně.

,,Tak táda vás vidím."

,,Tomu neuvěříš, včera se tu stavili tvoji rodiče. "

,,Proč?" Zeptala jsem se Scorpa. Všichni se zatvářili jakože bych to asi neměla slyšet, pro moje bezpečí. Respektive jejich.

,,Má právo to vědět. Tvoje matka se na tebe podívala a prohlásila, že -že..." začala Ali.

,,Prohlásila, že kdybys byla no, taková normálnější, tak by -tak by tě jako svou dceru milovala." Koukla na mě Just. Normální? A jaká jsem, postižená?

,,No a to není to nejhorší. Řekla, že pokud, cituju, "Pokud ten nevydařený potrat chcípne, tak nás hlavně nezvěte na pohřeb. Byla by to pomoc pro rodinu. Skončila by největší mrcha v rodině." A pak odešla." Dokončil to Alex.

,,Chce mít mrchu, má ji mít." Zašeptala jsem a nejspíš se trochu vyšinutě usmála, protože se všichni tvářili jako by viděli mrtvolu.

,,Slečna si musí odpočinout. Pojďte." Řekla ředitelka.

Tak už mi věříš. Hluboce se omlouvám. Nebuď sarkastická. Kdybys mě poslechla, nemuselo se nic stát. Doufám, že si to uvědomuješ. Ano, omlouvám se. Co Salazar? Ani se neptej. Je asi stokrát tak protivnej než obvykle. Na všechno si stěžuje, nic mu není dobrý. No jedním slovem katastrofa. Asi bych se za ním měla stavit, až mě Pomfreyová pustí. Tak to bych neriskoval. Proč? Strašně zuří. Pokud se tam teď ukážeš, schytají to všichni přítomni, nebo tě začne učit černou magii. A co by bylo horší? Sám nevím. Buď seřve všechny, nebo všechny zničí skrze tebe. Jak to myslíš, skrze mě? Naučí tě kouzla velmi mocná a krutá. On bude ukazovat kdo padne, kdo je zrádce. To on se stane soudcem a ty pouhým... katem. Nikdy mi nikdo nemluvil do života, nemám v plánu to nikomu dovolit ani teď. V tom případě, se du psychicky připravit na nervový kolaps. Zatím.

Když ten šílený duch zmiznul, pardón démon, mohla jsem začít přemýšlet, co řeknu Salazarovi. To je v pytli tak hluboko, jak už dlouho nic nebylo.

Konečně mě po dalším týdnu pustila ta ježibaba na kolej. Začínala jsem se cítit jako lazar. Pomalu se blížím ke knihovně. Do prkýnka zelenýho, to dopadne.

,,Ehmmm... zdravím?"

,,Tak ty zdravíš? To je milé. Fakt." Začal na mě syčet Zmijozel.

,,Tak hele, jsem jenom člověk, zatím, a ti dělají chyby. Sorry, že sem ti nevěřila, ale pokud sis myslel, že se k tvojemu obrazu připlazím po čtyřech, tak seš vedle jak Merlinův plnovous." Zasyčela sem mu zpátky. Jde vidět, jak pocházíte ze stejné koleje. I zmije by vám mohla závidět.

,,Ty drzá holko! Tak já tě tady pd začátku roku učím ovládat tvoji moc a ty mi budeš ještě něco vyčítat?" Co mu kdo vyčítá?

,,Já ti ale nic nevyčítám. Jenom jsem tě vyvedla z hloupého omylu."

,,Nedržíš se scénáře." Vykulila jsem na něj oči. Salazar si připravil scénář jeho reakcí. Předpokládal špatně.

,,Žádný sem nedostala."

,,Ta pošta začíná opravdu špatně fungovat. No nic, zpátky k věci. Ty si ale nesmíš dovolit chyby. Jak chceš potom vyhubit ty šmejdy a mudly?" Tak to mě pobavilo.

,,Vyhubit? Máš asi trochu jiné představi o budoucnosti. Každá kapka kouzelnické krve he plýtváním. Každý kouzelnický rod vznikl z mudly. I ten tvůj. Teď záleží na jeho stáří. Tvůj je starý stovky let. Možná zrovna dnes vznikl nějaký nový. Z mudly. Já chci, aby se kouzelnicí přestali schovávat. Aby mudlové byli ty podřadné nuly. Abycmy jsme byli někým vyšším, kým si zasloužíme být. To je moje vize."

,,To je pitomost."

,,To teda. S tím už přišel Grindewald. Proč by se to mělo povést zrovna tobě?" Přimontoval se do toho Nebelvír.

,,Protože já mám něco, co on neměl. Já mám sílu, kterou on postrádal. Já budu výtěz. A půjdu klidně i přes mrtvoly, Godricu, abych dosáhla svého cíle. Je mi jedno kolik lidí chcípne pod mojí rukou." Všem v místnosti stuhl úsměv po mojí poslední větě. Bylo ticho, že i špendlík by byla slyšet, kdyby spadl. Právě jsem rozhodla p své budpucnosti. O budouctnosti celé země. Celého lidstva. Mudlové budou otroci, šmejdi budou poddaní čistokrevným, kteří mi budou líbat nohy. A kolem mě bude skupinka nejvěrnějších. Pár vyvolených.

,,Najde se někdo, kdo proti tobě bude bojovat." Oznámila mi Rowena.

,,Proč by to dělali? Mohou žít v klidu a míru se svými rodinami, kterým neublížím. Pokud ovšem nebudou proti mně. Já budu loutkař a oni loutky. Budu jimi hýbat, jak se mi zachce."

,,Promerlina. Snad ty nebohé chudinky nebudeš nutit k vraždám." Zděsila se Helga.

,,Vypadám jako psychouš? Jistě že ne. Vraždit budu já a pár vyvolených. Oni to nebudou mít zakázané, ale nebudou se zabíjet na můj příkaz. Taková nejsem. Zničí se samy, mezi sebou. Pochopí, jak kvůli nim kouzelníci a čarodějky v minulosti trpěli. Utopí se ve vlastní mysli. Není to ani vraždění, spíš psychologický jev."

,,Myslím, že tvůj plán ještě potřebuje jednu úpravu." Řekl snad hrdě Salazar.

,,Výuka černé magie nechť započne."

Čusik, teď moc nebudu vydávat kapitoly, protože se mi blíží přijmačky a nervy mám někde, nechcu říkat kde. Tak prosím za pochopení. Díky za ty, kteří tu ještě zůstaly. Ily❤❤